Reginar IV. Henegavský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m prázdný parametr v infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno =Reginar IV. Henegavský
| jméno =Reginar IV. Henegavský
| titul =hrabě henegavský
| titul =hrabě henegavský
| obrázek =
| obrázek =
| popisek =
| popisek =
| vláda =
| vláda =
| datum korunovace =
| datum korunovace =
| tituly =
| tituly =
| celé jméno =
| celé jméno =
| předchůdce =
| předchůdce =
Řádek 23: Řádek 23:
| matka =Adéla z Dachsburgu
| matka =Adéla z Dachsburgu
| datum narození =[[948]]{{nejisté datum|narození}}
| datum narození =[[948]]{{nejisté datum|narození}}
| místo narození =
| místo narození =
| datum úmrtí =[[1013]]
| datum úmrtí =[[1013]]
| místo úmrtí =
| místo úmrtí =
| datum pochování =
| datum pochování =
| místo odpočinku =
| místo odpočinku =
|}}
}}
'''Reginar IV. Henegavský''' řečený ''z Monsu'' ([[francouzština|francouzsky]] ''Régnier IV de Mons''; [[948]]{{nejisté datum|narození}} – [[1013]]) byl [[seznam henegavských hrabat|henegavský hrabě]] a štědrý donátor klášterů [[klášter Maubeuge|Maubeuge]], [[klášter Lobbes|Lobbes]] a [[klášter Sainte-Waudru|Sainte-Waudru]].<ref>{{Citace monografie| příjmení = van der Linden| jméno = Herman| rok = 1920 | titul = Belgium the Making of a Nation| vydavatel = Clarendon Press| místo = Oxford| stránky = 36| isbn = }}</ref>
'''Reginar IV. Henegavský''' řečený ''z Monsu'' ([[francouzština|francouzsky]] ''Régnier IV de Mons''; [[948]]{{nejisté datum|narození}} – [[1013]]) byl [[seznam henegavských hrabat|henegavský hrabě]] a štědrý donátor klášterů [[klášter Maubeuge|Maubeuge]], [[klášter Lobbes|Lobbes]] a [[klášter Sainte-Waudru|Sainte-Waudru]].<ref>{{Citace monografie| příjmení = van der Linden| jméno = Herman| rok = 1920 | titul = Belgium the Making of a Nation| vydavatel = Clarendon Press| místo = Oxford| stránky = 36| isbn = }}</ref>


== Život ==
== Život ==
Byl starším synem henegavského hraběte [[Reginar III. Henegavský|Reginara Dlouhokrkého]], který upadl v nemilost císaře [[Ota I.|Oty I.]] a odešel do vyhnanství. Reginar společně s mladším bratrem [[Lambert I. z Lovaně|Lambertem]], s nímž je po celý život pojily stejné politické cíle, uprchl na západofranský dvůr krále Lothara<ref name="kol62">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 62}}</ref> a vyhnaný otec zemřel v Čechách.<ref name = "Dětmar243">{{Citace monografie| příjmení = z Merseburku| jméno = Dětmar| rok = 2008 | titul = Kronika | vydavatel = Argo| místo = Praha| stránky = 243| poznámka = | isbn = 978-80-257-0088-4}}</ref> Panství vyhnaného hraběte císař svěřil dvěma bratrům – Wernerovi a Reginaldovi<ref name = "Dětmar316">''Dětmar'', str. 316</ref>
Byl starším synem henegavského hraběte [[Reginar III. Henegavský|Reginara Dlouhokrkého]], který upadl v nemilost císaře [[Ota I.|Oty I.]] a odešel do vyhnanství. Reginar společně s mladším bratrem [[Lambert I. z Lovaně|Lambertem]], s nímž je po celý život pojily stejné politické cíle, uprchl na západofranský dvůr krále Lothara<ref name="kol62">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 62}}</ref> a vyhnaný otec zemřel v Čechách.<ref name = "Dětmar243">{{Citace monografie| příjmení = z Merseburku| jméno = Dětmar| rok = 2008 | titul = Kronika | vydavatel = Argo| místo = Praha| stránky = 243| poznámka = | isbn = 978-80-257-0088-4}}</ref> Panství vyhnaného hraběte císař svěřil dvěma bratrům – Wernerovi a Reginaldovi<ref name = "Dětmar316">''Dětmar'', str. 316</ref>


Poté, co se roku 973 roznesla zpráva o skonu císaře, opustili Lambert s Reginarem Lotharův dvůr a střetli se s Wernerem a Reginaldem v [[bitva u Péronne|bitvě u Péronne]], kde oba jejich protivníci padli. Nový císař [[Ota II.]] zbořil Lambertův a Reginarův hrad Boussoit a oba provinilce poslal do saského exilu. Henegavsko pak předal [[Arnulf z Valenciennes|Arnulfovi z Valenciennes]] a [[Geoffroy z Verdunu|Geoffroyovi z Verdunu]]. Roku 976 se oba bratři podporovaní západofranským princem [[Karel Dolnolotrinský|Karlem]] a [[Ota z Vermandois|Otou z Vermandois]] střetli v [[bitva u Monsu (976)|bitvě u Monsu]] s novými vládci Henegavska. Obležené město Mons útoku odolalo.<ref name="kol66-67">''Francouzští králové'', str. 66-67</ref>
Poté, co se roku 973 roznesla zpráva o skonu císaře, opustili Lambert s Reginarem Lotharův dvůr a střetli se s Wernerem a Reginaldem v [[bitva u Péronne|bitvě u Péronne]], kde oba jejich protivníci padli. Nový císař [[Ota II.]] zbořil Lambertův a Reginarův hrad Boussoit a oba provinilce poslal do saského exilu. Henegavsko pak předal [[Arnulf z Valenciennes|Arnulfovi z Valenciennes]] a [[Geoffroy z Verdunu|Geoffroyovi z Verdunu]]. Roku 976 se oba bratři podporovaní západofranským princem [[Karel Dolnolotrinský|Karlem]] a [[Ota z Vermandois|Otou z Vermandois]] střetli v [[bitva u Monsu (976)|bitvě u Monsu]] s novými vládci Henegavska. Obležené město Mons útoku odolalo.<ref name="kol66-67">''Francouzští králové'', str. 66-67</ref>


Císař Ota II. poté překvapivě udělil Henegavsko v léno Reginarovi a Lambertovi. Mons nechal Geoffroyovi z Verdunu a prince Karla jmenoval dolnolotrinským vévodou. Roku 998 zemřel Geoffroy z Verdunu a Reginar konečně získal Mons. Zřejmě kolem roku 1000 se oženil s [[Hedvika Francouzská|Hedvikou]], dcerou krále [[Hugo Kapet|Huga Kapeta]]<ref name="kol85">''Francouzští králové'', str. 85</ref> Roku 1005 Reginar společně s bratrem podpořil mladého [[seznam flanderských hrabat|flanderského hraběte]] [[Balduin IV. Flanderský|Balduina Bradatého]], když z Valenciennes vyhnal jejich starého nepřítele markraběte Arnulfa, v boji proti císaři [[Jindřich II.|Jindřichovi]].<ref name = "Dětmar306">''Dětmar'', str. 306</ref>
Císař Ota II. poté překvapivě udělil Henegavsko v léno Reginarovi a Lambertovi. Mons nechal Geoffroyovi z Verdunu a prince Karla jmenoval dolnolotrinským vévodou. Roku 998 zemřel Geoffroy z Verdunu a Reginar konečně získal Mons. Zřejmě kolem roku 1000 se oženil s [[Hedvika Francouzská|Hedvikou]], dcerou krále [[Hugo Kapet|Huga Kapeta]]<ref name="kol85">''Francouzští králové'', str. 85</ref> Roku 1005 Reginar společně s bratrem podpořil mladého [[seznam flanderských hrabat|flanderského hraběte]] [[Balduin IV. Flanderský|Balduina Bradatého]], když z Valenciennes vyhnal jejich starého nepřítele markraběte Arnulfa, v boji proti císaři [[Jindřich II.|Jindřichovi]].<ref name = "Dětmar306">''Dětmar'', str. 306</ref>


Zemřel roku 1013 a jeho nástupcem se stal syn [[Reginar V. Henegavský|Reginar]].
Zemřel roku 1013 a jeho nástupcem se stal syn [[Reginar V. Henegavský|Reginar]].

Verze z 16. 12. 2016, 17:51

Reginar IV. Henegavský
hrabě henegavský
Narození948?
Úmrtí1013
PotomciReginar V. Henegavský
Lambert
Beatrix
Ermentruda
DynastieReginarovci
OtecReginar III. Henegavský
MatkaAdéla z Dachsburgu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reginar IV. Henegavský řečený z Monsu (francouzsky Régnier IV de Mons; 948?1013) byl henegavský hrabě a štědrý donátor klášterů Maubeuge, Lobbes a Sainte-Waudru.[1]

Život

Byl starším synem henegavského hraběte Reginara Dlouhokrkého, který upadl v nemilost císaře Oty I. a odešel do vyhnanství. Reginar společně s mladším bratrem Lambertem, s nímž je po celý život pojily stejné politické cíle, uprchl na západofranský dvůr krále Lothara[2] a vyhnaný otec zemřel v Čechách.[3] Panství vyhnaného hraběte císař svěřil dvěma bratrům – Wernerovi a Reginaldovi[4]

Poté, co se roku 973 roznesla zpráva o skonu císaře, opustili Lambert s Reginarem Lotharův dvůr a střetli se s Wernerem a Reginaldem v bitvě u Péronne, kde oba jejich protivníci padli. Nový císař Ota II. zbořil Lambertův a Reginarův hrad Boussoit a oba provinilce poslal do saského exilu. Henegavsko pak předal Arnulfovi z Valenciennes a Geoffroyovi z Verdunu. Roku 976 se oba bratři podporovaní západofranským princem Karlem a Otou z Vermandois střetli v bitvě u Monsu s novými vládci Henegavska. Obležené město Mons útoku odolalo.[5]

Císař Ota II. poté překvapivě udělil Henegavsko v léno Reginarovi a Lambertovi. Mons nechal Geoffroyovi z Verdunu a prince Karla jmenoval dolnolotrinským vévodou. Roku 998 zemřel Geoffroy z Verdunu a Reginar konečně získal Mons. Zřejmě kolem roku 1000 se oženil s Hedvikou, dcerou krále Huga Kapeta[6] Roku 1005 Reginar společně s bratrem podpořil mladého flanderského hraběte Balduina Bradatého, když z Valenciennes vyhnal jejich starého nepřítele markraběte Arnulfa, v boji proti císaři Jindřichovi.[7]

Zemřel roku 1013 a jeho nástupcem se stal syn Reginar.

Reference

  1. VAN DER LINDEN, Herman. Belgium the Making of a Nation. Oxford: Clarendon Press, 1920. S. 36. 
  2. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 62. 
  3. Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0088-4. S. 243. 
  4. Dětmar, str. 316
  5. Francouzští králové, str. 66-67
  6. Francouzští králové, str. 85
  7. Dětmar, str. 306