Jan II. Opolský: Porovnání verzí
m Robot: Přidávám kategorii Úmrtí 27. března |
m prázdný parametr v infoboxu |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
| místo odpočinku = [[katedrála sv. Kříže (Opole)]] |
| místo odpočinku = [[katedrála sv. Kříže (Opole)]] |
||
| podpis = |
| podpis = |
||
| |
|||
}} |
}} |
||
'''Jan II. Opolský''' zvaný '''Dobrý''' (Hanuš Opolský) († [[1532]]) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]]. |
'''Jan II. Opolský''' zvaný '''Dobrý''' (Hanuš Opolský) († [[1532]]) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]]. |
||
Verze z 16. 12. 2016, 18:04
| Jan II. Opolský | |
|---|---|
| kníže ratibořský, opolský a tošecký | |
 sarkofág Jana Dobrého v katedrále sv. Kříže v Opoli | |
| Doba vlády | 1521–1532 |
| Narození | ? |
| Úmrtí | 1532 |
| Předchůdce | Valentin Hrbatý |
| Nástupce | Jiří Braniborsko-Ansbašský |
| Rod | slezští Piastovci |
| Otec | Mikuláš I. Opolský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan II. Opolský zvaný Dobrý (Hanuš Opolský) († 1532) byl opolský, tošecký a ratibořský kníže a poslední příslušník opolské větve slezských Piastovců.
Byl synem opolského knížete Mikuláše I. Spolu s bratrem Mikulášem II. využil příznivé situace ve Slezsku a rozšířil svoje jak územní, tak majetkové državy. Opolské knížectví dosáhlo za jejich vlády svého vrcholu.[1] Zároveň se nesla ve znamení sporu s Matyášem Korvínem, hlavně kvůli jeho nelítostné politice ve Slezsku, především odstraňování knížat a zabírání jejich majetku. Proto se Jan přiklonil k polské straně. Navíc rostla nedůvěra mezi opolskými bratry a těšínským knížetem Kazimírem II. Ta vyvrcholila popravou Mikuláše II. v Nise. Jelikož reálně hrozilo, že po smrti bezdětného Jana by mohlo Opolsko padnout do Kazimírových rukou, jal se opolský kníže jednat. V roce 1512 uzavřel on a opavsko-ratibořský kníže Valentin Hrbatý dědickou smlouvu s uherským královským dvořanem a bratrem pruského velmistra Albrechta Jiřím Braniborsko-Ansbašským z rodu Hohenzollernů.[2]
Zemřel bez mužského nástupce roku 1532 a jeho ostatky byly uloženy v gotické katedrále sv. Kříže v Opolí.[3]
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 138. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 146
- ↑ Neznámá země, s. 27
| Předchůdce: Valentin Hrbatý |
|
Kníže ratibořský Jan V. 1521–1532 |
|
Nástupce: Jiří Braniborsko-Ansbašský |
| Předchůdce: Jan I. Opolský |
|
Kníže opolský 1476–1532 |
|
Nástupce: Mikuláš II. Opolský |
