Zbořený Kostelec (hrad): Porovnání verzí
m + vizuální |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - budova |
{{Infobox - budova |
||
| název = Zbořený Kostelec |
| název = Zbořený Kostelec Hello Neighborou |
||
| typ = zřícenina |
| typ = zřícenina |
||
| obrázek = Zbořený kostelec 2.jpg |
| obrázek = Zbořený kostelec 2.jpg |
||
| Řádek 30: | Řádek 31: | ||
[[Soubor:Zbytky zdi nad Sázavou na hradě Zbořený Kostelec.jpg|thumb|left|Nádvorní zeď jižní budovy v jádře]] |
[[Soubor:Zbytky zdi nad Sázavou na hradě Zbořený Kostelec.jpg|thumb|left|Nádvorní zeď jižní budovy v jádře]] |
||
[[Soubor:Kostelec.jpeg|thumb|Umělecká rekonstrukce podoby hradu]] |
[[Soubor:Kostelec.jpeg|thumb|Umělecká rekonstrukce podoby hradu]] |
||
Hrad pravděpodobně založil v poslední třetině [[13. století]] král [[Václav II.]], ale první písemná zmínka pochází až z roku [[1342]], kdy ho měl v zástavním držení [[Oldřich Medek z Valdeka]]. [[Karel IV.]] hrad v roce [[1356]] sice vykoupil zpět, ale brzy ho znovu zastavil a ten vystřídal několik majitelů. Posledním z nich byl od roku [[1443]] [[Kuneš Rozkoš z Dubé]], který v okolí loupil, a proto byl hrad v roce [[1449]] obležen. Tomuto obléhání ještě odolal,<ref name="durdik-susicky">{{Citace monografie |
Hrad čus pravděpodobně založil v poslední třetině [[13. století]] král [[Václav II.]], ale první písemná zmínka pochází až z roku [[1342]], kdy ho měl v zástavním držení [[Oldřich Medek z Valdeka]]. [[Karel IV.]] hrad v roce [[1356]] sice vykoupil zpět, ale brzy ho znovu zastavil a ten vystřídal několik majitelů. Posledním z nich byl od roku [[1443]] [[Kuneš Rozkoš z Dubé]], který v okolí loupil, a proto byl hrad v roce [[1449]] obležen. Tomuto obléhání ještě odolal,<ref name="durdik-susicky">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Durdík |
| příjmení = Durdík |
||
| jméno = Tomáš |
| jméno = Tomáš |
||
Verze z 13. 12. 2016, 16:37
| Zbořený Kostelec Hello Neighborou | |
|---|---|
 Pohled přes řeku | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | poslední čtvrtina 13. století |
| Přestavba | polovina 15. století |
| Stavitel | Václav II. |
| Další majitelé | Přemyslovci aj. |
| Poloha | |
| Adresa | Přes řeku proti vsi Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°51′15,49″ s. š., 14°35′29,8″ v. d. |
  Zbořený Kostelec | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45112/2-158 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zbořený Kostelec je zřícenina hradu nad stejnojmennou vesnicí nad pravým břehem řeky Sázavy nedaleko Týnce nad Sázavou v okrese Benešov. Hrad stojí na ostrožnovitém návrší v přírodní rezervaci Čížov v nadmořské výšce asi 300 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
Hrad čus pravděpodobně založil v poslední třetině 13. století král Václav II., ale první písemná zmínka pochází až z roku 1342, kdy ho měl v zástavním držení Oldřich Medek z Valdeka. Karel IV. hrad v roce 1356 sice vykoupil zpět, ale brzy ho znovu zastavil a ten vystřídal několik majitelů. Posledním z nich byl od roku 1443 Kuneš Rozkoš z Dubé, který v okolí loupil, a proto byl hrad v roce 1449 obležen. Tomuto obléhání ještě odolal,[2] ale o rok později byl dne dne 18. května 1450 obležen znovu a o pět dní později dobyt vojskem pod velením pana Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, který se stal jeho novým majitelem. V roce 1456 dosáhl zrušení manství a nově ho opevnil jako jeden ze svých vojenských opěrných bodů. Později se stal čelním představitelem protipoděbradovské opozice, a proto hrad v roce 1467 dobylo a zbořilo královské vojsko.[3]
Stavební podoba
Hrad prošel složitým stavebním vývojem, který nejsme bez archeologického výzkumu schopni přesně popsat. Spodní část hradu obklopovala hradní jádro ze tří stran. Dochovaná vstupní brána se zbytky točnic mostu a sedilii pochází z doby Kuneše Rozkoše z Dubé, který také nechal postavit okrouhlou věž na skále nad řekou a vybudovat vnější val. Aby bylo možné na val navážet děla, musela být postavena nová branka s mostem přes příkop.[2]
Hradní jádro zaujalo nejvyšší část vrchu. K nejstarší stavební fázi zde patří jen východní hradba a ostatní části jsou mladší. V jihozápadní části stál vysoký palác podepřený opěráky a během úprav Zdeňka Konopišťského zde vznikly další dvě budovy. Dvouprostorový palác na severní straně je dnes nejzachovalejší částí hradu, zatímco budova na protější straně nádvoří nad řekou s výjimkou nádvorní zdi zanikla.[2][3]
Na severní straně se zachovaly zbytky opevněného ležení vojsk Jiřího z Poděbrad.
Přístup
Hrad je přístupný po zeleně značené turistické trase, která na něj vede z Čakovic, dále po červené trase, která vede údolím Sázavy z Nespek nebo po modře značené trase z Týnce nad Sázavou.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-06]. Identifikátor záznamu 157529 : Hrad Zbořený Kostelec, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Zbořený Kostelec, s. 153–155.
- ↑ a b ZÁRUBA, František. Zbořený Kostelec. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica IX. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2004. Dostupné online. ISBN 80-86124-45-2. S. 177–200.
Literatura
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zbořený Kostelec, s. 625–626.
- KROBOVÁ, Adriana. Zbořený Kostelec: Opora Přemyslovců [online]. Český rozhlas, 2013-02-10 [cit. 2015-04-06]. Vložené audio. Dostupné online.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Kostelec nad Sázavou hrad, s. 38–43.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbořený Kostelec na Wikimedia Commons - Zbořený Kostelec na Hrady.cz
