Matteo Renzi: Porovnání verzí

Matteo Renzi
Matteo Renzi
56. předseda vlády Italské republiky
Úřadující
	Ve funkci od:; 22. února 2014
Prezident	Giorgio Napolitano
Předchůdce	Enrico Letta
Stranická příslušnost
Členství	Italská lidová strana (1996–2002); Demokracie je svoboda – La Margherita (2002–2007); Demokratická strana (2007–2019); Italia Viva (od 2019)
Narození	11. ledna 1975 (49 let) ; Florencie
Choť	Agnese Landini (od 1999)
Rodiče	Tiziano Renzi a Laura Bovoli
Příbuzní	Samuele Renzi (sourozenec)
Alma mater	Florentská univerzita (do 1999); Lc Dante
Zaměstnání	politik
Náboženství	římský katolík
Ocenění	Global Citizen Awards (2016)
Podpis
Webová stránka	http://www.matteorenzi.it/
Commons	Matteo Renzi
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 11. 12. 2016, 18:55

Matteo Renzi (* 11. ledna 1975, Florencie, Itálie) je bývalý italský premiér a starosta Florencie. Je předsedou středolevé Demokratické strany.^[1]

Politická kariéra

Dne 17. února 2014 ho prezident Giorgio Napolitano pověřil sestavením italské vlády. Dne 22. února 2014 složil Matteo Renzi přísahu a s ním i kompletní vláda. Stal se tak nejmladším ministerským předsedou v historii této země. Na začátku prosince roku 2016 vyhlásil jím samým navrhované referendum, dávající mu legitimitu k provedení ústavních změn, avšak italští voliči vyslovili cca 60 % nesouhlas s těmito plánovanými změnami a návrh tak nepodpořili.^[2] Krátce poté veřejně ohlásil, že na svůj post premiéra Itálie rezignuje.^[3] Demisi podal do rukou italského prezidenta Sergia Mattarella, ačkoliv jím byl žádán, aby v pozici premiéra země setrval až do schválení státního rozpočtu.^[4]^[5]

Osobní život

Matteo Renzi je ženatý a má tři děti.

Odkazy

Reference

↑ Renzi má mandát k sestavení vlády, bude nejmladším premiérem Itálie. iDNES.cz [online]. 2014-02-17. Dostupné online.
↑ Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, Renzi rezignuje. iDNES.cz [online]. 2016-12-04 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.
↑ Italský premiér Renzi rezignuje. Voliči odmítli reformu ústavy, kterou prosazoval. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.
↑ Italský premiér Renzi po prohraném referendu rezignoval a chystá se na volby. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.
↑ Italský premiér Renzi rezignoval. ČT24. 2016-12-07. Dostupné online [cit. 2016-12-11].

Související články

Seznam premiérů Itálie

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Matteo Renzi na Wikimedia Commons

[1] Renzi má mandát k sestavení vlády, bude nejmladším premiérem Itálie. iDNES.cz [online]. 2014-02-17. Dostupné online.

[2] Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, Renzi rezignuje. iDNES.cz [online]. 2016-12-04 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.

[3] Italský premiér Renzi rezignuje. Voliči odmítli reformu ústavy, kterou prosazoval. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.

[4] Italský premiér Renzi po prohraném referendu rezignoval a chystá se na volby. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.

[5] Italský premiér Renzi rezignoval. ČT24. 2016-12-07. Dostupné online [cit. 2016-12-11].

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
 === Externí odkazy ===
 * {{Commonscat|Matteo Renzi}}
-{{Pahýl}}
+{{Premiéři Itálie}}
 {{Evropská rada}}
 {{Autoritní data}}

Evropská rada

Charles Michel (předseda rady) • Ursula von der Leyenová (předsedkyně komise)

Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová (Dánsko) • Kaja Kallasová (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Andrej Plenković (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Evika Siliňová (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán (Maďarsko) • Robert Abela (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Mark Rutte (Nizozemsko) • Donald Tusk (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Karl Nehammer (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis (Řecko) • Robert Fico (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko)		Znak Evropské rady

Premiéři Itálie

Alcide De Gasperi (1945–1953) • Giuseppe Pella (1953–1954) • Amintore Fanfani (1954) • Mario Scelba (1954–1955) • Antonio Segni (1955–1957) • Adone Zoli (1957–1958) • Amintore Fanfani (1958–1959) • Antonio Segni (1959–1960) • Fernando Tambroni (1960) • Amintore Fanfani (1962–1963) • Giovanni Leone (1963) • Aldo Moro (1963–1968) • Giovanni Leone (1968) • Mariano Rumor (1968–1970) • Emilio Colombo (1970–1972) • Giulio Andreotti (1972–1973) • Mariano Rumor (1973–1974) • Aldo Moro (1974–1976) • Giulio Andreotti (1976–1979) • Francesco Cossiga (1979–1980) • Arnaldo Forlani (1980–1981) • Giovanni Spadolini (1981–1982) • Amintore Fanfani (1982–1983) • Bettino Craxi (1983–1987) • Amintore Fanfani (1987) • Giovanni Goria (1987–1988) • Ciriaco de Mita (1988–1989) • Giulio Andreotti (1989–1992) • Giuliano Amato (1992–1993) • Carlo Azeglio Ciampi (1993–1994) • Silvio Berlusconi (1994–1995) • Lamberto Dini (1995–1996) • Romano Prodi (1996–1998) • Massimo D'Alema (1998–2000) • Giuliano Amato (2000–2001) • Silvio Berlusconi (2001–2006) • Romano Prodi (2006–2008) • Silvio Berlusconi (2008–2011) • Mario Monti (2011–2013) • Enrico Letta (2013–2014) • Matteo Renzi (2014–2016) • Paolo Gentiloni (2016–2018) • Giuseppe Conte (2018–2021) • Mario Draghi (2021–2022) • Giorgia Meloniová (od 2022)