Čejka chocholatá: Porovnání verzí
m narovnání odkazu - Pole (zemědělství) -> Pole |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
== Prostředí == |
== Prostředí == |
||
Typickým prostředím čejky chocholaté jsou [[mokřad]]ní [[Louka|louky]] a [[ |
Typickým prostředím čejky chocholaté jsou [[mokřad]]ní [[Louka|louky]] a [[pole]], zároveň preferuje spíše otevřená prostranství s nepříliš hustou [[vegetace|vegetací]]. |
||
== Hnízdění == |
== Hnízdění == |
||
Řádek 55: | Řádek 55: | ||
* Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: ''Svět zvířat IV - Ptáci(1)''. Albatros, Praha, 1998. |
* Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: ''Svět zvířat IV - Ptáci(1)''. Albatros, Praha, 1998. |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Wikidruhy|taxon=Vanellus vanellus}} |
* {{Wikidruhy|taxon=Vanellus vanellus}} |
||
* {{Commons|Vanellus vanellus}} |
* {{Commons|Vanellus vanellus}} |
Verze z 7. 12. 2016, 08:25
Čejka chocholatá | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
Podřád | bahňáci (Charadrii) |
Čeleď | kulíkovití (Charadriidae) |
Rod | čejka (Vanellus) |
Binomické jméno | |
Vanellus vanellus Linnaeus, 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je monotypický druh bahňáka z čeledi kulíkovitých (Charadriidae).
Popis
Zavalitý pták velikosti holuba, o délce těla 28–31 cm, rozpětí křídel 82–87 cm a hmotnosti 128–330 g. Zbarvení je u obou pohlaví podobné, převážně černobílé, se zeleně a nachově lesklým hřbetem a křídly a okrovými spodními krovkami ocasními. Zobák krátký, v zátylku typická úzká chocholka. Za letu se i z velké dálky pozná podle pomalého plácavého mávání zespodu bílými a shora černými křídly. V létě se samec od samice liší delší chocholkou a sytě černým zbarvením krku a tváří (u samice s bílým skvrněním), za letu má také širší a kulatější konce křídel. V zimě mají obě pohlaví větší bílé pole pod zobákem a šupinatou kresbu na svrchní straně těla (způsobenou béžovými lemy na špičkách per). Mladý pták je podobný dospělému v zimě, má však výrazně kratší chocholku a světlé lemy per jsou u něj úplné (ne jen na špičkách per), na svrchní straně těla tak tvoří výraznější vroubkovanou kresbu.[2][3][4]
Hlas
Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků.
Rozšíření
Druh s palearktickým typem rozšíření, obývající Evropu, část Asie (Turecko, jižní a východní Sibiř, Mongolsko, Čínu) a severozápad Afriky. Převážně tažný pták, s výjimkou některých populací na západě Evropy a na jihu, které jsou patrně stálé.[2]
Výskyt v ČR
V ČR hnízdí na většině území, hlavně v nížinách, s vyšší nadmořskou výškou se početnost snižuje. Po nárůstu stavů koncem 50. let 20. století, spojeného se vznikem nových hnízdišť a přechodem k hnízdění v polích, se celková početnost od 70. let prudce snižuje. Zatímco ještě v 80. letech v ČR hnízdilo 20 000–40 000 párů, v letech 1995–97 se počet hnízdících párů odhadoval na 7000–10 000.[2][5]
Přílet na hnízdiště začíná již v únoru, vrcholí v březnu a končí v průběhu dubna, odlet probíhá od srpna do prosince.[2]
Prostředí
Typickým prostředím čejky chocholaté jsou mokřadní louky a pole, zároveň preferuje spíše otevřená prostranství s nepříliš hustou vegetací.
Hnízdění
Žije v monogamii, občas se vyskytují i případy polygynie (1 samec a 3 samice). Hnízdí obvykle ve společenstvích několika párů, z nichž si každý hájí svůj hnízdní revír. Tok probíhá nejprve v letu, kdy je doprovázen výraznými hlasovými projevy, později se přesouvá na zem, kde dochází k hrabání několika mělkých jamek o průměru zhruba 12 cm představujících základy hnízdních kotlinek. Hnízdo je na málo zarostlých nebo vysečených místech, obvykle nehojně vystláno stébly a suchými rostlinami.
Hnízdí jen jednou ročně od února do června, v případě zničení snůšky jsou velmi častá náhradní hnízdění. Samice snáší zpravidla 4 žlutohnědá nebo olivově žlutohnědá, červenohnědě až černě skvrnitá vejce o rozměrech 46,64 x 33,32 mm a průměrné hmotnosti 23,45 g. Snášena jsou denně, obden nebo s přestávkou jednoho i více dnů, sezení začíná od snesení posledního nebo předposledního vejce. Inkubace trvá zpravidla 24 dnů, za špatného počasí i déle. Sedí oba ptáci, samice více než samec. V ČR bylo ze 188 snůšek zničeno 34 (18 %), z toho 10 polními pracemi a 9 zaplavením, u zbylých nebyla příčina zjištěna. Mláďata opouštějí hnízdo během 1–2 dnů a zahřívána i krmena jsou oběma rodiči. V případě ohrožení se tisknou k zemi a spoléhají na maskovací zbarvení. Snůšku i mláďata chrání také dospělí ptáci vytrvalými střemhlavými nálety doprovázenými hlasitým křikem. Tento způsob aktivní ochrany se jeví jako efektivní zvláště v místech s větším množstvím párů, kde se s jeho pomocí daří odehnat i větší šelmy. Vzletnosti dosahují ve stáří 33 dnů, rodiny se poté slučují do hejn. Pohlavní dospělosti dosahují ve stáří 1 roku. Nejvyšší známý věk u kroužkovaného ptáka přesahuje 16 let.[2]
Potrava
Potravu tvoří hlavně hmyz a jeho larvy, dále pavouci, korýši, měkkýši a jiní drobní živočichové, v nepatrné míře též části rostlin.
Ocenění
- Česká společnost ornitologická – Pták roku 1995
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ Piersma, T. & Wiersma, P. (1996): Family Charadriidae (Plovers). In: del Hoyo, J.; Elliott, A. & Sargatal, J. (eds): Handbook of Birds of the World (Vol.3: Hoatzin to Auks). Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-87334-20-7
- ↑ http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1523 Zpráva o dramatickém úbytku čejky chocholaté a skřivana polního na stránkách České společnosti ornitologické
Literatura
- Dungel J., Hudec K.:Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 2001.
- Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: Svět zvířat IV - Ptáci(1). Albatros, Praha, 1998.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu čejka chocholatá na Wikimedia Commons
- Taxon Vanellus vanellus ve Wikidruzích
- Galerie čejka chocholatá na Wikimedia Commons
- hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas na každý den
- BioLib
- Čejka chocholatá na webu ČSO
- Vesmír.cz