Jacopo Sansovino: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ portály, ibox - um z wd.
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 4: Řádek 4:


== Život ==
== Život ==
Vyučil se u sochaře [[Andrea Sansovino|Andrei Sansovina]], jehož příjmení přijal. V roce 1505 odešel do [[Řím|Říma]]. Navrhl zde několik budov a pracoval pro papeže [[Julius II.|Julia II.]], pro nějž restauroval poškozené sochy a vytvořil kopii sousoší Laokoona.
Vyučil se u sochaře [[Andrea Sansovino|Andrei Sansovina]], jehož příjmení přijal. V roce 1505 odešel do [[Řím]]a. Navrhl zde několik budov a pracoval pro papeže [[Julius II.|Julia II.]], pro nějž restauroval poškozené sochy a vytvořil kopii sousoší Laokoona.


V roce 1527 odešel do Benátek, kde založil sochařskou dílnu. Díky podpoře dóžete Andrei Grittiho se roku 1529 stal hlavním stavebním dozorcem a architektem Benátek a začal silně ovlivňovat jejich architektonickou podobu. Mezi jeho vrcholná díla patří knihovna Sv. Marka na [[Náměstí svatého Marka]] (1536).
V roce 1527 odešel do Benátek, kde založil sochařskou dílnu. Díky podpoře dóžete Andrei Grittiho se roku 1529 stal hlavním stavebním dozorcem a architektem Benátek a začal silně ovlivňovat jejich architektonickou podobu. Mezi jeho vrcholná díla patří knihovna Sv. Marka na [[Náměstí svatého Marka]] (1536).


Dostal nabídky pracovat pro francouzského krále [[František I. Francouzský|Františka I.]] i anglického [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]], ale Benátky již nikdy neopustil.
Dostal nabídky pracovat pro francouzského krále [[František I. Francouzský|Františka I.]] i anglického [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]], ale Benátky již nikdy neopustil.


V roce 1545 byl uvězněn, když se propadla střecha veřejné knihovny, na které v té době pracoval. Byl též odvolán ze svého úřadu. U soudu se však obhájil, zejména díky přímluvě [[Tizian|Tiziana]] a [[Pietro Arentino|Pietro Arentina]], a tak byl propuštěn a roku 1549 se vrátil i do úřadu.
V roce 1545 byl uvězněn, když se propadla střecha veřejné knihovny, na které v té době pracoval. Byl též odvolán ze svého úřadu. U soudu se však obhájil, zejména díky přímluvě [[Tizian]]a a [[Pietro Arentino|Pietro Arentina]], a tak byl propuštěn a roku 1549 se vrátil i do úřadu.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1327 Portrét na Artmuseum.cz]
* [http://artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1327 Portrét na Artmuseum.cz]
* [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/522717/Jacopo-Sansovino Heslo v encyklopedii Britannica]
* [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/522717/Jacopo-Sansovino Heslo v encyklopedii Britannica]

Verze z 6. 12. 2016, 09:24

Jacopo Sansovino
Narození2. července 1486
Florencie
Úmrtí27. listopadu 1570 (ve věku 84 let)
Benátky
Povoláníarchitekt a sochař
DětiFrancesco Sansovino
Významná dílaSan Giovanni dei Fiorentini
Palazzo Corner
Piazza della Loggia
Bacco
Loggetta of Sansovino
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacopo d'Antonio Sansovino, původním jménem Jacopo Tatti (2. července 1486, Florencie27. listopadu 1570, Benátky) byl italský sochař a architekt. Představitel vrcholné renesance a manýrismu.

Život

Vyučil se u sochaře Andrei Sansovina, jehož příjmení přijal. V roce 1505 odešel do Říma. Navrhl zde několik budov a pracoval pro papeže Julia II., pro nějž restauroval poškozené sochy a vytvořil kopii sousoší Laokoona.

V roce 1527 odešel do Benátek, kde založil sochařskou dílnu. Díky podpoře dóžete Andrei Grittiho se roku 1529 stal hlavním stavebním dozorcem a architektem Benátek a začal silně ovlivňovat jejich architektonickou podobu. Mezi jeho vrcholná díla patří knihovna Sv. Marka na Náměstí svatého Marka (1536).

Dostal nabídky pracovat pro francouzského krále Františka I. i anglického Jindřicha VIII., ale Benátky již nikdy neopustil.

V roce 1545 byl uvězněn, když se propadla střecha veřejné knihovny, na které v té době pracoval. Byl též odvolán ze svého úřadu. U soudu se však obhájil, zejména díky přímluvě Tiziana a Pietro Arentina, a tak byl propuštěn a roku 1549 se vrátil i do úřadu.

Externí odkazy