Exil: Porovnání verzí
celkové úpravy hesla, napřímení odkazů, fix předložek |
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Exil a emigrace == |
== Exil a emigrace == |
||
Podobný význam jako exil, vyhnanství má i slovo [[emigrace]], které se však liší tím, že |
Podobný význam jako exil, vyhnanství má i slovo [[emigrace]], které se však liší tím, že |
||
* emigrace může být i dobrovolná, například ekonomická, kdežto exil je vynucený, |
* emigrace může být i dobrovolná, například ekonomická, kdežto exil je vynucený, |
||
* exulant (člověk v exilu) často předpokládá, že by se při změně poměrů chtěl do vlasti vrátit, emigrace je spíše natrvalo.<ref>K. Žaloudek, ''Encyklopedie politiky''. Praha: Libri 2004, str. 123 n.</ref> |
* exulant (člověk v exilu) často předpokládá, že by se při změně poměrů chtěl do vlasti vrátit, emigrace je spíše natrvalo.<ref>K. Žaloudek, ''Encyklopedie politiky''. Praha: Libri 2004, str. 123 n.</ref> |
||
V demokratických zemích mají političtí a náboženští exulanti nárok na poskytnutí [[azyl]]u, někdy se však tyto podmínky obtížně prokazují. |
V demokratických zemích mají političtí a náboženští exulanti nárok na poskytnutí [[azyl]]u, někdy se však tyto podmínky obtížně prokazují. |
||
==Exil politiků== |
== Exil politiků == |
||
Do exilu odcházejí často lidé, aniž by se vzdávali svých společenských funkcí ve vlasti, ať už ekonomických nebo politických. |
Do exilu odcházejí často lidé, aniž by se vzdávali svých společenských funkcí ve vlasti, ať už ekonomických nebo politických. |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Exulant == |
== Exulant == |
||
{{Podrobně|Exulant}} |
{{Podrobně|Exulant}} |
||
V původním významu slova byl exulant někdo, kdo odešel ze své původní vlasti, aby se tam vrátil po změně režimu, kterým byl jeho odchod způsoben. Exulant proto představuje osobu, která odešla nuceně do zahraničí ale stále se zajímá o svou původní vlast, často s naději a ambicemi se do ní vrátit. Klasickým příkladem exulanta je [[Jan Amos Komenský|Jan Ámos Komenský]]. |
V původním významu slova byl exulant někdo, kdo odešel ze své původní vlasti, aby se tam vrátil po změně režimu, kterým byl jeho odchod způsoben. Exulant proto představuje osobu, která odešla nuceně do zahraničí ale stále se zajímá o svou původní vlast, často s naději a ambicemi se do ní vrátit. Klasickým příkladem exulanta je [[Jan Amos Komenský|Jan Ámos Komenský]]. |
||
V moderní češtině je výraz ''exulant'' často nesprávné zaměňován s výrazem ''[[Emigrace|emigrant]]''. Emigrant je osoba odcházející z podobných důvodů jako exulant, ale bez dalších citových vazeb na původní vlast a většinou bez ambicí se do původní země vrátit. Z výše uvedených důvodů jsou exulanti viděni obyvateli Česka v pozitivním světle, zatímco výraz emigrant zde může mít i negativní konotace. |
V moderní češtině je výraz ''exulant'' často nesprávné zaměňován s výrazem ''[[Emigrace|emigrant]]''. Emigrant je osoba odcházející z podobných důvodů jako exulant, ale bez dalších citových vazeb na původní vlast a většinou bez ambicí se do původní země vrátit. Z výše uvedených důvodů jsou exulanti viděni obyvateli Česka v pozitivním světle, zatímco výraz emigrant zde může mít i negativní konotace. |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{commonscat}} |
|||
* [http://www.csds.cz/cs/encyklopedie.html Encyklopedie československého exilu po druhé světové válce] na stránkách [http://www.csds.cz/ Československého dokumentačního střediska (ČSDS)] |
* [http://www.csds.cz/cs/encyklopedie.html Encyklopedie československého exilu po druhé světové válce] na stránkách [http://www.csds.cz/ Československého dokumentačního střediska (ČSDS)] |
||
* [http://www.historieweb.cz/slechticny-vyhnane-na-sibir Exil ruských šlechtičen] na stránkách historieweb.cz |
* [http://www.historieweb.cz/slechticny-vyhnane-na-sibir Exil ruských šlechtičen] na stránkách historieweb.cz |
||
Verze z 6. 12. 2016, 07:47
Exil (z latinského exilium - vyhnanství a exul - vypovězený) znamenal původně trest vypovězením, dnes znamená stav člověka nebo skupiny exulantů, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsun, deportace, ztráty občanství, zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
V přeneseném smyslu pak výraz exil může být označení celkově skupinu exulantů z téže země, z téže příčiny a podobně. Setkáváme se tak například s československý předválečným exilem, ruským exilem po bolševické revoluci v Rusku atd.
Exil a emigrace
Podobný význam jako exil, vyhnanství má i slovo emigrace, které se však liší tím, že
- emigrace může být i dobrovolná, například ekonomická, kdežto exil je vynucený,
- exulant (člověk v exilu) často předpokládá, že by se při změně poměrů chtěl do vlasti vrátit, emigrace je spíše natrvalo.[1]
V demokratických zemích mají političtí a náboženští exulanti nárok na poskytnutí azylu, někdy se však tyto podmínky obtížně prokazují.
Exil politiků
Do exilu odcházejí často lidé, aniž by se vzdávali svých společenských funkcí ve vlasti, ať už ekonomických nebo politických.
Nejznámějším příkladem je jistě exilová vláda vedená prezidentem Edvardem Benešem v době 2. světové války jako paralelní politická struktura k okupační protektorátní vládě, vedené prezidentem Emilem Háchou.
Exulant
V původním významu slova byl exulant někdo, kdo odešel ze své původní vlasti, aby se tam vrátil po změně režimu, kterým byl jeho odchod způsoben. Exulant proto představuje osobu, která odešla nuceně do zahraničí ale stále se zajímá o svou původní vlast, často s naději a ambicemi se do ní vrátit. Klasickým příkladem exulanta je Jan Ámos Komenský.
V moderní češtině je výraz exulant často nesprávné zaměňován s výrazem emigrant. Emigrant je osoba odcházející z podobných důvodů jako exulant, ale bez dalších citových vazeb na původní vlast a většinou bez ambicí se do původní země vrátit. Z výše uvedených důvodů jsou exulanti viděni obyvateli Česka v pozitivním světle, zatímco výraz emigrant zde může mít i negativní konotace.
Odkazy
Reference
- ↑ K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004, str. 123 n.
Literatura
- BOBKOVÁ, Lenka. Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621-1639. Praha: Scriptorium, 1999. 228 s. ISBN 80-86197-05-0.
- D. Brandes, Exil v Londýně 1939-1943: Velká Británie a její spojenci Československo, Polsko a Jugoslávie mezi Mnichovem a Teheránem. Praha: Karolinum, 2003 - 566 s. ; 25 cm. ISBN 80-246-0488-4
- V. Burian a kol., Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu: informatorium pro učitele, studenty i laiky. Olomouc: Hanácké noviny, 1991 - 165 s.
- FILÍPEK, Jan. Odlesky dějin československého exilu. Praha: [vl. nákl.], 1999. 172 s. ISBN 80-902023-8-1.
- Z. Jirásek, Československá poúnorová emigrace a počátky exilu. Brno: Prius, 1999 - 88 s
- F. Knopp, Česká literatura v exilu 1948-1989: bibliografie. Praha: Makropulos, 1996 - 631 s. ISBN 80-86003-00-0
- Ottův slovník naučný, heslo Exilium. Sv. 8, str. 953
- K. Pacner a kol., Čeští vědci v exilu. Praha: Karolinum, 2007 - 357 s. ; 20 cm ISBN 978-80-246-1412-0
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu exil na Wikimedia Commons - Encyklopedie československého exilu po druhé světové válce na stránkách Československého dokumentačního střediska (ČSDS)
- Exil ruských šlechtičen na stránkách historieweb.cz
