A. E. van Vogt: Porovnání verzí
{{Pracuje se}} |
{{Pracuje se}} |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| popisek = Harlan Ellison, A. E. van Vogt a Lydia van Vogt roku 1981 |
| popisek = Harlan Ellison, A. E. van Vogt a Lydia van Vogt roku 1981 |
||
| žánr = [[science fiction]] |
| žánr = [[science fiction]] |
||
| choť = Edna Mayne Hullová<br>Lydia |
| choť = Edna Mayne Hullová (od roku 1939 do roku 1975),<br>Lydia Braymanová (od roku 1970 do autorovy smrti) |
||
| místo narození = [[Gretna]], [[Manitoba]], {{Vlajka a název|Kanada}} |
| místo narození = [[Gretna]], [[Manitoba]], {{Vlajka a název|Kanada}} |
||
| místo úmrtí = [[Los Angeles]], [[Kalifornie]], {{Vlajka a název|Spojené státy americké}} |
| místo úmrtí = [[Los Angeles]], [[Kalifornie]], {{Vlajka a název|Spojené státy americké}} |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
==Život == |
==Život == |
||
Narodil se [[Nizozemci|holandským]] rodičům na farmě v [[Kanada|kandské]] provincii [[Manitoba]]. V jeho deseti letech se rodina přestěhovala do [[Winnipeg]]u, kde prožil mládí. Byl velkým čtenářem a ve čtrnácti letech se stal pod vlivem četby [[časopis]]u ''Amazing Stories'' fanouškem sci-fi. V devatenácti letech začal pracovat na úřadě pro sčítání lidu v [[Ottawa|Ottawě]]. Již v té době byl ale literárně činný, nejprve psal příběhy pro ženy, poté [[Rozhlasová hra|rozhlasové hry]] a konečně ve svých 28 letech začal psát příběhy [[science fiction]]. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] nemohl kvůli slabému zraku nastoupit do armády a pracoval proto v kanadském oddělení národní obrany (Department of National Defense). Právě v té době napsal svůj nejslavnější [[román]] ''Slan'', který vycházel roku [[1940]] na pokračování v časopise ''Astounding Stories''. Úspěch románu mu zajistil možnost sát se spisovatelem na volné noze. |
Narodil se [[Nizozemci|holandským]] rodičům na farmě v [[Kanada|kandské]] provincii [[Manitoba]]. V jeho deseti letech se rodina přestěhovala do [[Winnipeg]]u, kde prožil mládí. Byl velkým čtenářem a ve čtrnácti letech se stal pod vlivem četby [[časopis]]u ''Amazing Stories'' fanouškem sci-fi. V devatenácti letech začal pracovat na úřadě pro sčítání lidu v [[Ottawa|Ottawě]]. Již v té době byl ale literárně činný, nejprve psal příběhy pro ženy, poté [[Rozhlasová hra|rozhlasové hry]] a konečně ve svých 28 letech začal psát příběhy [[science fiction]]. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] nemohl kvůli slabému zraku nastoupit do armády a pracoval proto v kanadském oddělení národní obrany (Department of National Defense). Právě v té době napsal svůj nejslavnější [[román]] ''Slan'', který vycházel roku [[1940]] na pokračování v časopise ''Astounding Stories'' a roku [[1946]] vyšel knižně. Úspěch románu mu zajistil možnost sát se spisovatelem na volné noze. Roku [[1944]] se přestěhoval do [[Spojené státy americké|USA]], kde roku [[1952]] získal americké státní občanství. Usídlil se v [[Los Angeles]], kde žil až do své smrti. |
||
Se svou první ženou Ednou Mayne Hullovou (1905-1975) se oženil roku [[1939]] a napsal s ní několik povídek i románů. Po její smrti na rakovinu roku 1975 se roku 1979 podruhé oženil s Lydií Braimanovou. Zemřel roku 2000 na Alzheimerovu chorobu a na těžký zápal plic. |
|||
Prakticky všechna nejznámější díla van Vogta vyšla časopisecky ve 40. letech, což byla doba autorovy největší slávy. Nejvíce je z jeho díla kromě románu ''Slan'' ceněn román ''The World of Null-A'' (1945, Svět Nula-A). Později ztratil mnoho příznivců, protože v jeho novějších dílech je neustále znát duch 40. let. Objevují se v nich supermanové a složité intriky i autorova záliba v pseudovědách a naivita jeho představ o vývoji lidské společnosti. Z kategorie pokleslé brakové literatury však jeho příběhy dostává jeho představivost, mimořádné vypravěčské umění a schopnost vcítit se do psychiky postav.<ref name="REF1"/> |
|||
Roku 1944 se přestěhoval do USa, ke získal roku 1962 státní občanství. Jeho dalším známým románem se stal ''The World of Null-A'', jehož hrdinové objevili novou nearistotelovskou filozofii (proto „null-A“), která jim umožňuje vytvořit novou civilizaci a dokonce dokonalejší lidský druh. Roku 1996 získal cenu [[Nebula Award|Nebula]] za celoživotní dílo.<ref>http://www.legie.info/autor/436-alfred-elton-van-vogt</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 4. 12. 2016, 18:44
A. E. van Vogt | |
---|---|
Harlan Ellison, A. E. van Vogt a Lydia van Vogt roku 1981 | |
Rodné jméno | Alfred Elton van Vogt |
Narození | 26. dubna 1912 Gretna, Manitoba, Kanada |
Úmrtí | 26. ledna 2000 (ve věku 87 let) Los Angeles, Kalifornie, Spojené státy americké |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Povolání | spisovatel, romanopisec a autor sci-fi |
Žánr | science fiction |
Významná díla | The Weapon Shops of Isher The Players of Null-A The World of Null-A |
Ocenění | Damon Knight Memorial Grand Master Award (1996) Science Fiction and Fantasy Hall of Fame (1996) Prometheus Award (2005) Retro Hugo Award for Best Novel (2016) |
Manžel(ka) | Edna Mayne Hullová (od roku 1939 do roku 1975), Lydia Braymanová (od roku 1970 do autorovy smrti) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
A(lfred) E(lton) van Vogt (26. dubna 1912, Gretna, Manitoba, Kanada – 26. ledna 2000, Los Angeles) byl kanadsko-americký spisovatel žánru science fiction, jeden z autorů tzv. Zlatého věku science fiction.[1].
Život
Narodil se holandským rodičům na farmě v kandské provincii Manitoba. V jeho deseti letech se rodina přestěhovala do Winnipegu, kde prožil mládí. Byl velkým čtenářem a ve čtrnácti letech se stal pod vlivem četby časopisu Amazing Stories fanouškem sci-fi. V devatenácti letech začal pracovat na úřadě pro sčítání lidu v Ottawě. Již v té době byl ale literárně činný, nejprve psal příběhy pro ženy, poté rozhlasové hry a konečně ve svých 28 letech začal psát příběhy science fiction. Za druhé světové války nemohl kvůli slabému zraku nastoupit do armády a pracoval proto v kanadském oddělení národní obrany (Department of National Defense). Právě v té době napsal svůj nejslavnější román Slan, který vycházel roku 1940 na pokračování v časopise Astounding Stories a roku 1946 vyšel knižně. Úspěch románu mu zajistil možnost sát se spisovatelem na volné noze. Roku 1944 se přestěhoval do USA, kde roku 1952 získal americké státní občanství. Usídlil se v Los Angeles, kde žil až do své smrti.
Se svou první ženou Ednou Mayne Hullovou (1905-1975) se oženil roku 1939 a napsal s ní několik povídek i románů. Po její smrti na rakovinu roku 1975 se roku 1979 podruhé oženil s Lydií Braimanovou. Zemřel roku 2000 na Alzheimerovu chorobu a na těžký zápal plic.
Prakticky všechna nejznámější díla van Vogta vyšla časopisecky ve 40. letech, což byla doba autorovy největší slávy. Nejvíce je z jeho díla kromě románu Slan ceněn román The World of Null-A (1945, Svět Nula-A). Později ztratil mnoho příznivců, protože v jeho novějších dílech je neustále znát duch 40. let. Objevují se v nich supermanové a složité intriky i autorova záliba v pseudovědách a naivita jeho představ o vývoji lidské společnosti. Z kategorie pokleslé brakové literatury však jeho příběhy dostává jeho představivost, mimořádné vypravěčské umění a schopnost vcítit se do psychiky postav.[1]