Bitva u Lučence: Porovnání verzí
m ještě chybějící Reference |
oprava 3 pravopisných chyb značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| poznámky = |
| poznámky = |
||
}} |
}} |
||
'''Bitva u Lučence''' se odehrála roku [[7. září]] [[1451]] u [[Lučenec|Lučence]] mezi vojskem vedeným [[Jan Jiskra z Brandýsa|Janem Jiskrou z Brandýsa]] [[Uhersko|uherským]] vojskem vedeným [[János Hunyadi|Jánosem Hunyadim]]. Vojsko, jehož část tvořil oddíl českých a slovenských [[Bratříci|Bratříků]] za účasti [[Jan Talafús z Ostrova|Jana Talafúse z Ostrova]] a [[Petr Aksamit|Petra Aksamita z Lideřovic a Kosova]], porazilo mnohem početnější armádu uherského vojevůdce.<ref name="jurok">{{Citace elektronického periodika |
'''Bitva u Lučence''' se odehrála roku [[7. září]] [[1451]] u [[Lučenec|Lučence]] mezi vojskem vedeným [[Jan Jiskra z Brandýsa|Janem Jiskrou z Brandýsa]] a [[Uhersko|uherským]] vojskem vedeným [[János Hunyadi|Jánosem Hunyadim]]. Vojsko, jehož část tvořil oddíl českých a slovenských [[Bratříci|Bratříků]] za účasti [[Jan Talafús z Ostrova|Jana Talafúse z Ostrova]] a [[Petr Aksamit|Petra Aksamita z Lideřovic a Kosova]], porazilo mnohem početnější armádu uherského vojevůdce.<ref name="jurok">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Jurok |
| příjmení = Jurok |
||
| jméno = Jiří |
| jméno = Jiří |
||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
== Historické pozadí == |
== Historické pozadí == |
||
Jádro bratřického vojska tvořili čeští bojovníci, kteří odešli ze země po porážce [[Husitství|husitského hnutí]] v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] roku 1434. Bratřická vojska nejdříve vstoupila do služeb šlechticů či kapitánů, z nichž nejvýznamnějším byl Jan Jiskra z Brandýsa, tento český šlechtic původně v Horních Uhrách zastupoval zájmy nezletilého [[Seznam představitelů českého státu|českého]] a [[Seznam uherských králů|uherského krále]] [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] z rodu [[Habsburkové|Habsburků]], k čemuž byl pověřen jeho matkou [[Alžběta Lucemburská|Alžbětou Lucemburskou]], královnou vdovou po českém a uherském králi [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtu II. Habsburském]]. Bratříci postupně vojensky ovládli celé východní a zčásti i střední Slovensko (tehdy Horní Uhry) tím, že obsadili zdejší hrady a pevnosti. Uherský sněm však nároky krále Ladislava Pohrobka odmítl a zvolil si za svého panovníka polského krále [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III. Varnenčika]]. Po smrti královny Alžběty Lucemburské v roce 1442 |
Jádro bratřického vojska tvořili čeští bojovníci, kteří odešli ze země po porážce [[Husitství|husitského hnutí]] v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] roku 1434. Bratřická vojska nejdříve vstoupila do služeb šlechticů či kapitánů, z nichž nejvýznamnějším byl Jan Jiskra z Brandýsa, tento český šlechtic původně v Horních Uhrách zastupoval zájmy nezletilého [[Seznam představitelů českého státu|českého]] a [[Seznam uherských králů|uherského krále]] [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] z rodu [[Habsburkové|Habsburků]], k čemuž byl pověřen jeho matkou [[Alžběta Lucemburská|Alžbětou Lucemburskou]], královnou vdovou po českém a uherském králi [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtu II. Habsburském]]. Bratříci postupně vojensky ovládli celé východní a zčásti i střední Slovensko (tehdy Horní Uhry) tím, že obsadili zdejší hrady a pevnosti. Uherský sněm však nároky krále Ladislava Pohrobka odmítl a zvolil si za svého panovníka polského krále [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III. Varnenčika]]. Po smrti královny Alžběty Lucemburské v roce 1442 byl záhy poražen a zabit (nebo dle jiné verze nejprve zajat) osmanskými vojsky v bitvě u Varny v roce 1444 také král Vladislav III. Varnenčik. Poté těchto událostech uherský sněm nakonec uznal dědické nároky Ladislava Pohrobka a přijal ho za svého krále. Správcem království se po dobu Ladislavovy nezletilosti stal vojevůdce, sedmihradský vojvoda [[János Hunyadi]]. Ten byl zaměstnán válkami s Turky a přitom se snažil ovládnout celé jemu svěřené [[Uherské království (1000–1526)|Uherské království]]. |
||
== Průběh bitvy == |
== Průběh bitvy == |
||
Od roku 1446 došlo mezi vojsky Jana Jiskry s Brandýsa a Jánose Hunyadiho k sérii vojenských střetnutí, přerušovaných krátkými příměřími. Nejvýznamnějším z nich byla bitva u Lučence, kde proti sobě bojovali Jan Hunyadi a Jan Jiskra z Brandýsa. Jan Jiskra s vojskem 3000 bratříků nakonec zvítězil, když v bitvě drtivě porazili na 20 tisíc uherských vojáků. Po této bitvě byl uzavřen nový mír.{{zdroj?}} |
Od roku 1446 došlo mezi vojsky Jana Jiskry s Brandýsa a Jánose Hunyadiho k sérii vojenských střetnutí, přerušovaných krátkými příměřími. Nejvýznamnějším z nich byla bitva u Lučence, kde proti sobě bojovali Jan Hunyadi a Jan Jiskra z Brandýsa. Jan Jiskra s vojskem 3000 bratříků nakonec zvítězil, když v bitvě drtivě porazili na 20 tisíc uherských vojáků. Po této bitvě byl uzavřen nový mír.{{zdroj?}} |
||
Podle jiného zdroje se v bitvě u Lučence utkalo 4 000 dobře vyzbrojených zkušených Jiskrových bojovníků s 10 až 12 tisíci vojáků Jana Hunyadiho, |
Podle jiného zdroje se v bitvě u Lučence utkalo 4 000 dobře vyzbrojených zkušených Jiskrových bojovníků s 10 až 12 tisíci vojáků Jana Hunyadiho, přičemž nejlépe vycvičené Hunyadiho jednotky zůstaly na jihu země. Strategická Jiskrova chyba byla, že nepronásledoval poražené vojsko a že nezajal Jánose Hunyadyho.<ref>[http://www.dejiny.sk/mikro/Slde/jiskra.htm František Oslanský: ''Role Jana Jiskry ve slovenské historii'' (anglicky)]</ref> |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 26. 11. 2016, 15:37
Bitva u Lučence | |||
---|---|---|---|
Karel Šimůnek: Jan Talafús z Ostrova | |||
Trvání | 7. září 1451 | ||
Místo | nedaleko Lučence | ||
Výsledek | Vítěství Jana Jiskry z Brandýsa | ||
Strany | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Lučence se odehrála roku 7. září 1451 u Lučence mezi vojskem vedeným Janem Jiskrou z Brandýsa a uherským vojskem vedeným Jánosem Hunyadim. Vojsko, jehož část tvořil oddíl českých a slovenských Bratříků za účasti Jana Talafúse z Ostrova a Petra Aksamita z Lideřovic a Kosova, porazilo mnohem početnější armádu uherského vojevůdce.[1]
Historické pozadí
Jádro bratřického vojska tvořili čeští bojovníci, kteří odešli ze země po porážce husitského hnutí v bitvě u Lipan roku 1434. Bratřická vojska nejdříve vstoupila do služeb šlechticů či kapitánů, z nichž nejvýznamnějším byl Jan Jiskra z Brandýsa, tento český šlechtic původně v Horních Uhrách zastupoval zájmy nezletilého českého a uherského krále Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků, k čemuž byl pověřen jeho matkou Alžbětou Lucemburskou, královnou vdovou po českém a uherském králi Albrechtu II. Habsburském. Bratříci postupně vojensky ovládli celé východní a zčásti i střední Slovensko (tehdy Horní Uhry) tím, že obsadili zdejší hrady a pevnosti. Uherský sněm však nároky krále Ladislava Pohrobka odmítl a zvolil si za svého panovníka polského krále Vladislava III. Varnenčika. Po smrti královny Alžběty Lucemburské v roce 1442 byl záhy poražen a zabit (nebo dle jiné verze nejprve zajat) osmanskými vojsky v bitvě u Varny v roce 1444 také král Vladislav III. Varnenčik. Poté těchto událostech uherský sněm nakonec uznal dědické nároky Ladislava Pohrobka a přijal ho za svého krále. Správcem království se po dobu Ladislavovy nezletilosti stal vojevůdce, sedmihradský vojvoda János Hunyadi. Ten byl zaměstnán válkami s Turky a přitom se snažil ovládnout celé jemu svěřené Uherské království.
Průběh bitvy
Od roku 1446 došlo mezi vojsky Jana Jiskry s Brandýsa a Jánose Hunyadiho k sérii vojenských střetnutí, přerušovaných krátkými příměřími. Nejvýznamnějším z nich byla bitva u Lučence, kde proti sobě bojovali Jan Hunyadi a Jan Jiskra z Brandýsa. Jan Jiskra s vojskem 3000 bratříků nakonec zvítězil, když v bitvě drtivě porazili na 20 tisíc uherských vojáků. Po této bitvě byl uzavřen nový mír.[zdroj?]
Podle jiného zdroje se v bitvě u Lučence utkalo 4 000 dobře vyzbrojených zkušených Jiskrových bojovníků s 10 až 12 tisíci vojáků Jana Hunyadiho, přičemž nejlépe vycvičené Hunyadiho jednotky zůstaly na jihu země. Strategická Jiskrova chyba byla, že nepronásledoval poražené vojsko a že nezajal Jánose Hunyadyho.[2]
Reference
- ↑ JUROK, Jiří. ČEŠTÍ HUSITŠTÍ AKATOLIČTÍ KONDOTIÉŘI Z MORAVY NASLOVENSKU V15. STOLETÍ (OBDOBÍ BRATŘÍKŮ). Vojenská história 4/2005 [online]. Dostupné online.
- ↑ František Oslanský: Role Jana Jiskry ve slovenské historii (anglicky)