Ester Šimerová-Martinčeková: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
rodné jméno a zdroj
chybějící "Poznámky"
Řádek 16: Řádek 16:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

Verze z 22. 11. 2016, 14:17

Ester Šimerová-Martinčeková
Narození23. ledna 1909
Bratislava
Úmrtí7. srpna 2005 (ve věku 96 let)
Liptovský Mikuláš
Povolánímalířka a scénografka
OceněníŘád Ľudovíta Štúra I. třídy (2002)
ChoťFrantišek Šimer (do 1943)
Martin Martinček (1947–2004)[1]
PodpisEster Šimerová-Martinčeková – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ester Šimerová-Martinčeková, rozená Fridriková (23. ledna 1909 Bratislava7.srpna 2005 Liptovský Mikuláš) byla známá slovenská malířka, výtvarnice a scénografka.

Život

Narodila se v Bratislavě, jako Ester Fridriková,[p 1] rodiče se po 1. světové válce rozvedli. V roce 1927 začala studovat malířství v Paříži. Ve studiích ji podporoval otec, který se mezitím vystěhoval do USA. Po studiích se provdala za českého lékaře-odbojář MUDr. Františka Šimera. V letech 1932-1939 žili manželé Šimerovi v Bratislavě, po vzniku Slovenského státu v roce 1939 museli Slovensko opustit a žili v Plzni. Když byl František Šimer zatčen a odsouzen k smrti, pokusila se ho, za cenu rozprodeje majetku, zachránit. Podařilo se jí získat udělení milosti, před jejím doručením ale byl František Šimer popraven.

Po válce se vrátila do Bratislavy, kde se roku 1947 se provdala za slovenského právníka a pozdějšího fotografa Martina Martinčeka. V roce 1948 museli manželé Martinčekovi Bratislavu opustit a do konce života žili v Liptovském Mikuláši, z počátku ve velmi nuzných poměrech.[2]

Dílo

  • Šachová kompozícia, Slovenská pošta vydala v roce 2016 reprodukci tohoto obrazu Ester Šimerové-Martinčekové ve formě poštovní známky[3]
  • Tulipány, Československá pošta vydala v roce 1987 reprodukci tohoto obrazu jako poštovní známku.[4]
  • Tři grácie, kombinovaná technika na papíře, 23 x 29 cm, sign. Fridriková, rámováno, (1945)

Ocenění

V roce 1966 obdržela titul Zasloužilý umělec.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. Pod jménem Fridriková vystavovala i po svatbě, poslední dohledaná výstava pod tímto jménem byla v roce 1941.[1]

Reference

Externí odkazy