Říp: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 201 editací
m sjednocení infoboxu
Upřesnění magnetických anomálií na Řípu. Zdroj: vlastní pozorování
Řádek 46: Řádek 46:


=== Magnetické anomálie ===
=== Magnetické anomálie ===
Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě [[olivín]]u i&nbsp;[[Magnetit|magnetovec]], což způsobuje lokální magnetické anomálie<ref>Šalanský Karel, Magnetické měření v oblasti Řípu, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, Česká geologická služba, [http://www.geology.cz/zpravy/obsah/2005/zpravy-o-vyzkumech-2005-str-142-147.pdf dostupné on-line]</ref> – na hoře lze pozorovat výchylky střelky [[kompas]]u.
Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě [[olivín]]u i&nbsp;[[Magnetit|magnetovec]], což způsobuje lokální magnetické anomálie<ref>Šalanský Karel, Magnetické měření v oblasti Řípu, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, Česká geologická služba, [http://www.geology.cz/zpravy/obsah/2005/zpravy-o-vyzkumech-2005-str-142-147.pdf dostupné on-line]</ref> – na hoře lze pozorovat výchylky střelky [[kompas]]u. Pokud se pozorovatel s kompasem pohybuje na vrcholu Řípu, střelka se otáčí různými směry. Pokud se pozorovatel zastaví na místě, střelka se obvykle ustálí jedním směrem, který ale může být v danou chvíli jakýkoli, tedy nejen severní. Tento jev je zvláště silný v prostorách rotundy (např. při pohybu dokola podél vnitřní stěny) a dále na kamenitém prostranství před současným vchodem do kostela. Na některých místech před rotundou se dokonce střelka roztočí, i když pozorovatel stojí na místě.


=== Prameny ===
=== Prameny ===

Verze z 21. 11. 2016, 22:46

Říp
Hora Říp od jihu
Hora Říp od jihu
Vrchol455,2 m n. m.
Prominence234 m ↓ zastávka Loucká[1]
Izolace21,5 km → Nedvězí
Poznámkapamátné místo
Poloha
StátČesko
PohoříČeská tabule / Středočeská tabule / Dolnooharská tabule / Řipská tabule / Krabčická plošina / Hornobeřkovická plošina[2]
Souřadnice50°23′11″ s. š., 14°17′21″ v. d.
Říp
Říp
Typultrakopec
Horninačedič, olivín, magnetovec
PovodíČepel → Ohře → Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku

Říp (455,2 m n. m.[3]) je z daleka viditelný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp-pahorek.

Přírodní poměry

Geologie a geomorfologie

Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[4]

Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu.[3] Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.

Magnetické anomálie

Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie[5] – na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu. Pokud se pozorovatel s kompasem pohybuje na vrcholu Řípu, střelka se otáčí různými směry. Pokud se pozorovatel zastaví na místě, střelka se obvykle ustálí jedním směrem, který ale může být v danou chvíli jakýkoli, tedy nejen severní. Tento jev je zvláště silný v prostorách rotundy (např. při pohybu dokola podél vnitřní stěny) a dále na kamenitém prostranství před současným vchodem do kostela. Na některých místech před rotundou se dokonce střelka roztočí, i když pozorovatel stojí na místě.

Prameny

Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.[6]

Flora

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravý a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

Ochrana přírody

V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).[7]

Historie a mýty

Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880.

  • Říp od východu
    Říp od východu
  • Říp od severozápadu
    Říp od severozápadu
  • Kostelík sv. Jiří na Řípu
    Kostelík sv. Jiří na Řípu

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[8] Slovo Říp je identické se starým nordickým rip – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[9]

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[8]

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.

Stavby na vrcholu

Výstup na Říp
Boumova chata
Související informace naleznete také v článku Rotunda svatého Jiří (Říp).

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 70. letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“

Zajímavosti

  • Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
  • Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou na zem.
  • Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů[10].
  • Hora a rotunda je zapsána mezi národní kulturní památky.
  • Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
  • Podle názvu hory je pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.
  • Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[11]
Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. ↑ a b Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002
  4. ↑ Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
  5. ↑ Šalanský Karel, Magnetické měření v oblasti Řípu, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, Česká geologická služba, dostupné on-line
  6. ↑ Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
  7. ↑ AOPK ČR. PP Hora Říp [online]. AOPK ČR [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b TŘEŠTÍK, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. – 10. století), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2003), ISBN 80-7106-646-X, str. 72–73
  9. ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2521 - Die Ortsnamen des Kuhländchens
  10. ↑ Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
  11. ↑ hora-rip.eu

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Říp&oldid=14340812“