Bahenní sopka: Porovnání verzí
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
m typo |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, obvykle tvaru [[hora|hory]], kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě, vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]]. |
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, obvykle tvaru [[hora|hory]], kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě, vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]]. |
||
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů. Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v [[Gobustán]]u. |
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů. Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v [[Gobustán]]u. Spoka ''Taragaj Dagh'', vysoká 410 metrů, se základnou v průměru jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě. |
||
== Princip == |
== Princip == |
Verze z 20. 11. 2016, 11:29
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, obvykle tvaru hory, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě, vytváří místy plochý kužel připomínající sopku.
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. Největší jsou v Ázerbájdžánu, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. Spoka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů, se základnou v průměru jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě.
Princip
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[1]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Reference
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bahenní sopka na Wikimedia Commons
- ↑ Jiří Sladký: Svět bahenních sopek (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629