Plíseň: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
Verze 14293587 uživatele 78.45.232.118 (diskuse) zrušena, zřejmě nepravda - již předtím touto IP vkládány nesmysly |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Využití plísní == |
== Využití plísní == |
||
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu ''[[Penicillium notatum]]'', který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 Nobelovu cenu [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. |
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu ''[[Penicillium notatum]]'', který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 Nobelovu cenu [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. |
||
Jiné plísně využíváme v potravinářství např. ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]'', známé sýrové plísně |
Jiné plísně využíváme v potravinářství např. ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]'', známé sýrové plísně. |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
Verze z 8. 11. 2016, 18:47
Termín plíseň představuje nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.
Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Využití plísní
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. Jiné plísně využíváme v potravinářství např. Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti, známé sýrové plísně.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo plíseň ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Plísně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Galerie Plíseň na Wikimedia Commons