Starší doba železná na území Česka: Porovnání verzí

Dějiny Česka
	Prehistorie;
	Paleolit na území Česka;
	Mezolit na území Česka;
	Neolit na území Česka;
	Eneolit na území Česka;
	Doba bronzová na území Česka (Únětická kultura);
	Starší doba železná na území Česka;
	Mladší doba železná na území Česka (Bójové);
	Doba římská na území Česka (Markomani);
	Doba stěhování národů na území Česka;
	Slovanské osídlení a politické útvary do 9. století;
	Časně slovanské období (Sámova říše);
	Starší doba hradištní;
	Střední doba hradištní (Velkomoravská říše);
	Český stát ve středověku;
	Mladší doba hradištní;
	České knížectví;
	Přemyslovci;
	České království;
	Země Koruny české;
	Lucemburkové (Karel IV.);
	Husitství;
	Jiří z Poděbrad;
	Jagellonci;
	Vláda Habsburků;
	Habsburská monarchie (Ferdinand I.; Rudolf II.; České stavovské povstání; Třicetiletá válka; Rekatolizace; Marie Terezie; Josef II.);
	Rakouské císařství (Průmyslová revoluce v Česku; České národní obrození; Revoluce 1848);
	Rakousko-Uhersko (František Josef I.; První světová válka);
	Československo;
	Vznik Československa (Připojení Hlučínska);
	První československá republika;
	Mnichovská dohoda;
	Druhá republika;
	Protektorát Čechy a Morava;
	Třetí Československá republika (Vysídlení Němců z Československa);
	Únor 1948;
	Komunistický režim v Československu (Československá republika (1948–1960); Československá socialistická republika; Pražské jaro 1968; Sovětská okupace; Normalizace);
	Sametová revoluce;
	Česká a Slovenská Federativní Republika;
	Česko po roce 1992;
	Zánik Československa;
	Vstup Česka do Evropské unie;

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 8. 11. 2016, 09:59

Starší doba železná nebo doba halštatská je v české archeologii období od 800 př. n. l. do 400 př. n. l.^[1], je charakterizováno rozvojem technologie zpracování železa, nárůstem kontaktů s kulturami antického Středomoří i východních oblastí Evropy. Výrazně se profilují elitní vrstvy obyvatelstva, které přejímají vzorce chování ze Středomoří, jako je prestižní úloha picích rituálů či jízdy na koni. Zesložiťuje se struktura společnosti, vznikají opevněná i neopevněná sídla různých velikostí a úloh. V pohřebním ritu se prosazuje ukládání nespálených těl a rozmanité zvyklosti v konstrukci hrobů i v hrobové výbavě také dokládají komplexitu tehdejší společnosti. Technologické inovace zahrnují výrobu železa, hrnčířský kruh, techniky rostlinné výroby a podobně.

Doba halštatská (podle rakouského města Hallstatt) navazuje na předcházející dobu bronzovou. Po zániku kultur popelnicových polí zasahuje na území Česka kulturní okruh halštatský, a to západohalštatský v Čechách a východohalštatský na Moravě. Na severu se plynule vyvíjí okruh lužických popelnicových polí. Zatímco první období do cca 550 př. n. l. je charakterizováno kulturní variabilitou, v následující pozdní době halštatské se střední Evropa dostává do úzkého kontaktu se Středomořím, rozdíly se smývají a nelze již rozlišovat jednotlivé kultury. Před završením doby halštatské vzniká nový laténský styl osobitě inspirovaný etruským, řeckým a východním uměním, který se rozvíjí i v následujícím laténském období. V závěru periody zanikají výšinná sídla, pohřbívání na dosavadních pohřebištích ustává. To je počátek doby laténské, z historického hlediska spojovaný s keltskou expanzí.

Chronologické členění doby halštatské

V česku užívaná relativní chronologie tohoto období vychází z periodizace Paula Reinecka ze stupňů Ha C, Ha D a LT A. V Čechách užívaná absolutní chronologie vypracovaná Janem Bouzkem a Drahomírem Kouteckým se opírá o několik přírodovědně určených dat z území Bavorska a Alsaska, které jí rámcově odpovídají.^[1]

stupeň Ha C1 800-725
stupeň Ha C2 725-650
stupeň Ha C3 650-600
stupeň Ha D1 600-550
stupeň Ha D2-D3 550-450 pozdní doba halštatská
stupeň LT A 480-400(380) pozdní doba halštatská / časná doba laténská

Lokality

Mezi významnější lokality na území dnešní České republiky patří například Hradenín u Kolína, Lhotka nad Labem u Litoměřic, Straškov u Roudnice nebo Lovosice.

Reference

Literatura

Pleiner, R. a kol. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
Podborský, V. s kolektivem 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.

↑ ^a ^b DRDA, Petr; CYHTRÁČEK, Miloslav, Drahomír Koutecký, Jan Michálek, Vít Vokolek. Archeologie pravěkých Čech 6, doba halštatská. Příprava vydání Natalie Venclová. Praha: Archeologický ústav AV ČR, v.v.i., 2008. Kapitola Chronologie a periodizace, s. 26.

[:0-1] DRDA, Petr; CYHTRÁČEK, Miloslav, Drahomír Koutecký, Jan Michálek, Vít Vokolek. Archeologie pravěkých Čech 6, doba halštatská. Příprava vydání Natalie Venclová. Praha: Archeologický ústav AV ČR, v.v.i., 2008. Kapitola Chronologie a periodizace, s. 26.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Dějiny Česka}}
-'''Starší doba železná''' nebo '''doba halštatská''' je v [[Česko|české]] [[archeologie|archeologii]] období od [[800 př. n. l.]] do [[400 př. n. l.]], je charakterizováno rozvojem technologie zpracování železa, nárůstem kontaktů s kulturami [[antika|antického]] [[Středomoří]] i východních oblastí [[Evropa|Evropy]]. Výrazně se profilují elitní vrstvy obyvatelstva, které přejímají vzorce chování ze Středomoří, jako je prestižní úloha picích rituálů či jízdy na koni. Zesložiťuje se struktura společnosti, vznikají opevněná i neopevněná sídla různých velikostí a úloh. V pohřebním ritu se prosazuje ukládání nespálených těl a rozmanité zvyklosti v konstrukci hrobů i v hrobové výbavě také dokládají komplexitu tehdejší společnosti. Technologické inovace zahrnují výrobu železa, [[hrnčířský kruh]], techniky rostlinné výroby a podobně.
+'''Starší doba železná''' nebo '''doba halštatská''' je v [[Česko|české]] [[archeologie|archeologii]] období od [[800 př. n. l.]] do [[400 př. n. l.]]<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Drda|jméno=Petr|příjmení2=Cyhtráček|jméno2=Miloslav|spoluautoři=Drahomír Koutecký, Jan Michálek, Vít Vokolek|titul=Archeologie pravěkých Čech 6, doba halštatská|editoři=Natalie Venclová|vydání=|vydavatel=Archeologický ústav AV ČR, v.v.i.|místo=Praha|rok=2008|počet stran=|kapitola=Chronologie a periodizace|strany=26|isbn=}}</ref>, je charakterizováno rozvojem technologie zpracování železa, nárůstem kontaktů s kulturami [[antika|antického]] [[Středomoří]] i východních oblastí [[Evropa|Evropy]]. Výrazně se profilují elitní vrstvy obyvatelstva, které přejímají vzorce chování ze Středomoří, jako je prestižní úloha picích rituálů či jízdy na koni. Zesložiťuje se struktura společnosti, vznikají opevněná i neopevněná sídla různých velikostí a úloh. V pohřebním ritu se prosazuje ukládání nespálených těl a rozmanité zvyklosti v konstrukci hrobů i v hrobové výbavě také dokládají komplexitu tehdejší společnosti. Technologické inovace zahrnují výrobu železa, [[hrnčířský kruh]], techniky rostlinné výroby a podobně.
 [[Halštatská kultura|Doba halštatská]] (podle rakouského města [[Hallstatt]]) navazuje na předcházející [[doba bronzová|dobu bronzovou]]. Po zániku kultur popelnicových polí zasahuje na území Česka kulturní okruh halštatský, a to západohalštatský v Čechách a východohalštatský na Moravě. Na severu se plynule vyvíjí okruh lužických popelnicových polí. Zatímco první období do cca [[550 př. n. l.]] je charakterizováno kulturní variabilitou, v následující pozdní době halštatské se střední Evropa dostává do úzkého kontaktu se Středomořím, rozdíly se smývají a nelze již rozlišovat jednotlivé kultury. Před završením doby halštatské vzniká nový laténský styl osobitě inspirovaný [[Etruské umění|etruským]], [[Řekové|řeckým]] a východním uměním, který se rozvíjí i v následujícím laténském období. V závěru periody zanikají výšinná sídla, pohřbívání na dosavadních pohřebištích ustává. To je počátek [[Mladší doba železná na území Česka|doby laténské]], z historického hlediska spojovaný s [[Keltská expanze|keltskou expanzí]].
 == Chronologické členění doby halštatské ==
-V česku užívaná relativní chronologie tohoto období vychází z periodizace [[Paul Reinecke|Paula Reinecka]] ze stupňů Ha C, Ha D a LT A. V Čechách užívaná absolutní chronologie vypracovaná [[Jan Bouzek|Janem Bouzkem]] a [[Drahomír Koutecký|Drahomírem Kouteckým]] se opírá o několik přírodovědně určených dat z území Bavorska a Alsaska, které jí rámcově odpovídají.
+V česku užívaná relativní chronologie tohoto období vychází z periodizace [[Paul Reinecke|Paula Reinecka]] ze stupňů Ha C, Ha D a LT A. V Čechách užívaná absolutní chronologie vypracovaná [[Jan Bouzek|Janem Bouzkem]] a [[Drahomír Koutecký|Drahomírem Kouteckým]] se opírá o několik přírodovědně určených dat z území Bavorska a Alsaska, které jí rámcově odpovídají.<ref name=":0" />
 * stupeň Ha C1 800-725
 * stupeň Ha C2 725-650
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 == Lokality ==
 Mezi významnější lokality na území dnešní České republiky patří například [[Hradenín]] u Kolína, [[Lhotka nad Labem]] u Litoměřic, [[Straškov]] u Roudnice nebo [[Lovosice]].
+== Reference ==
 ==Literatura==