Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská

Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská
Narození	13. srpna 1743 Vídeň
Úmrtí	22. září 1808 (ve věku 65 let) Linec
Místo pohřbení	Old Cathedral, Linz
Povolání	řeholnice
Ocenění	Řád hvězdového kříže
Nábož. vyznání	katolická církev
Rodiče	František I. Štěpán Lotrinský a Marie Terezie Habsburská
Rod	habsbursko-lotrinská dynastie
Příbuzní	Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská, Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská, Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská, Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, Marie Antoinetta Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Alžběta Rakouská, Leopold II., Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský, Karel Josef Habsbursko-Lotrinský, Josef II. Habsbursko-Lotrinský a Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský (sourozenci)
Funkce	abatyše
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Portrét arcivévodkyně Marie Alžběty

Marie Alžběta Josefa Johana Antonie Habsbursko-Lotrinská (13. srpna 1743, Vídeň – 22. září 1808, Linec), rakouská arcivévodkyně, byla považovaná za nejhezčí z dcer Marie Terezie. Zůstala, stejně jako její sestra Marie Anna, neprovdaná a po matčině smrti se stala abatyší Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.

Původ

Narodila se 13. srpna 1743 královně Marii Terezii a jejímu manželovi, císaři Františku I. Štěpánovi, jako pátá dcera a šesté dítě v pořadí. Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce).

Sourozenci

Marie Anna (1738 - 1789), Marie Kristina (1742 - 1798), Marie Amálie (1746 - 1804), Johana Gabriela (1750 - 1762),
Marie Josefa (1751 - 1767), Marie Karolína (1752 - 1814), Marie Antonie (1755 – 1793)

Josef II. (1741 – 1790), Karel Josef (1745 - 1761), Leopold II. (1747 – 1792), Ferdinand Karel (1754 - 1806), Maxmilián František (1756 - 1801)

Dětství

Portrét malé arcivévodkyně

Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou („ájou“). Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a ironii, stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku „Sličná koketa“.

Alžběta se více než studiu věnovala své kráse a nebyla ani příliš poslušným dítětem, protože se u ní vystřídalo několik vychovatelek, hraběnky Belruptová, Heisterová, Erdödyová, a dokonce i jeden vychovatel, hrabě František Norbert Trauttmanndorf.

Život

Marie Alžběta byla podle dvoru jedna z nejhezčích dcer Marie Terezie, díky svému vzhledu začala být pyšnou a jako její nejoblíbenější zábava byla svádět muže, kteří se právě ocitli na rakouském dvoře. Když krásná dcera Marie Terezie dozrála v ženu, matka se začala otáčet po ženichu. I Alžběta se měla stát obětí sňatkové politiky. Jako první kdo by se mohl provdat za Alžbětu byl polský král Stanislav II. August. Stanislav byl podle dvoru velmi atraktivní muž, který se dokonce zalíbil i Alžbětě. Ovšem Marie Terezie a carevna Kateřina s tímto sňatkem nakonec nesouhlasili. Carevna se domnívala, že by se tak posílilo postavení podunajské monarchie. Zatímco císařovna ve Vídni viděla problém v samotném polském králi, který byl podle ní okrajová osoba. Další nápadník byl syn Krále Emanuela I. Tento nápadník byl znovu Marií Terezií zamítnut. Marie Alžběta se už nikdy neprovdala. V roce 1767 Vídeň opět zasáhly neštovice. Neštovice postihly i krásnou Alžbětu, která s nemocí velmi dlouhou bojovala. Jako zázrakem Alžběta tuto nemoc přežila, ovšem choroba na princeznině tváři zanechala jizvy a její krása se vytratila. Alžbětě, která žila jenom svou krásou, se zhroutil celý svět. I přesto se v jejím životě ukázala naděje, když její matka nabídla Alžbětě francouzského krále Ludvíka XV. Naivní Alžběta se začala nazývat francouzskou královnou, ovšem po poslání portrétu francouzskému králi, se již Ludvík neozval a radši se nechal utěšovat hraběnkou Marií Jeane Dubarryovou. I přes tuto zkušenost se Alžběta vrátila zpět do víru zábav, kdy ráda ukazovala svůj vřed ( nazývalo se jí ,,volatá Líza´´), tímto vystupováním si ji znepříjemnilo její celé okolí. Po čase se začalo probírat její finanční zajištění, které zatím její matka neřešila. Proto po čase převzala vedení nad ústavem v Innsbrucku, kde byla naopak velmi váženou dámou. Svérázná arcivévodkyně zemřela v hlavním městě Horních Rakous 22. září 1808.

Genealogie

Předci Marie Alžběty ve třech generacích

Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská	Otec: František I. Štěpán Lotrinský	Děd: Leopold Josef Lotrinský	Praděd: Karel V. Lotrinský
			Prababička: Eleonora Marie Josefa Habsburská
		Babička: Alžběta Charlotta Orléanská	Praděd: Filip I. Orléanský
			Prababička: Alžběta Šarlota Falcká
	Matka: Marie Terezie	Děd: Karel VI.	Praděd: Leopold I.
			Prababička: Eleonora Falcko-Neuburská
		Babička: Alžběta Kristýna Brunšvická	Praděd: Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
			Prababička: Kristýna Luisa Öttingenská

Literatura

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
• WEISSENSTEINER Friedrich, Dcery Marie Terezie, vydavatelství Ikar a Knižní klub, Praha 1995, ISBN 80-85944-29-4, ISBN 80-7176-234-2