Geneticky modifikovaný organismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 29: Řádek 29:


=== Metody genetického inženýrství u rostlin ===
=== Metody genetického inženýrství u rostlin ===
⚫
601 není zatím v EU povolena ani pro lidskou výživu ani pro zvířecí krmiva.<ref>http://www.szpi.gov.cz/cze/aktuality/article.asp?id=62307&cat=2176&ts=9ec92</ref>
[[Soubor:Maispflanze.jpg|thumb|right|GM [[kukuřice setá]] je vedle [[bavlna|bavlny]] jedna z nejčastěji používaných GM plodin (ilustrační obrázek)]]
Pro přípravu transgenních rostlin se používají nejčastěji dvě metody – [[transformace (genetika)|transformace]] pomocí [[agrobacterium tumefaciens|agrobakterií]] ([[agroinfekce]]) a [[biolistika|biolistické]] “nastřelení“ [[DNA]] do [[buněčné jádro|buněčného jádra]]. Existuje ještě několik dalších metod, například [[přímý přenos DNA]] do [[protoplast]]ů, první dvě metody jsou však většinou jednodušší a účinnější, proto se přímý přenos i ostatní metody používají jen ve speciálních případech (například známá kukuřice [[BT11]] od firmy [[Syngenta]]). Obecně vzato, volbu metody ovlivňuje mimo dostupnosti dané metody a druhu transformované rostliny hlavně účel, kvůli kterému má být rostlina transformována. Ne každá [[transgenní rostlina]] je určena pro komerční pěstování jako [[zemědělská plodina]]. Mnoho transgenních rostlin vzniká jen pro základní výzkum a později je zlikvidována. Pro transgenní rostlinné modely bývají někdy použity složitější druhy transformace v závislosti na tom, co by se pomocí nich mělo zjistit.

Při transformaci pomocí [[bakterie]] ''[[Agrobacterium tumefaciens]]'' se využívá přirozené schopnosti této [[patogen]]ní bakterie vnášet některé své [[gen]]y z takzvaného [[Ti-plazmid|Ti]]-[[plazmid]]u do [[genom]]u rostliny. Přirozeným důsledkem [[Infekční onemocnění|infekce]] a inzerce bakteriálního [[gen]]u je, že tyto cizorodé geny přinutí rostlinu samu vytvořit v místě infekce [[Rakovina|nádor]] a syntetizovat tam speciální [[Aminokyselina|aminokyseliny]], kterými se pak bakterie živí. Takto napadené rostliny jsou tak přirozenými transgenními rostlinami.

Druhá hlavní metoda používaná k transformaci zemědělských [[plodina|plodin]] se nazývá biolistická. Požadovaná DNA se nejprve vysráží na povrchu nepatrných částeček [[zlato|zlata]] nebo [[wolfram]]u, případně jiného těžkého kovu. Tyto tzv. projektily se pak pod vysokým tlakem [[helium|helia]] „nastřelí“ do rostlinné tkáně, přičemž v určitém procentu případů je zasaženo jádro a ve zlomku těchto „šťastných“ zásahů se během oprav poškození způsobených zlatým projektilem cizorodá DNA spojí s rostlinným genomem.

Kromě vlastní transformace, tj. přenosu cizorodé [[DNA]] do [[genom]]u rostliny, je dalším, neméně důležitým předpokladem vzniku transgenní rostliny regenerační protokol. Jde o to, že je zapotřebí nějakým způsobem vypěstovat úplnou a navíc plodnou rostlinu z jediné [[buňka|buňky]], která prošla úspěšně transformací. Pro některé rostliny je [[regenerace rostliny|regenerace]] z jediné [[buňka|buňky]] na dospělou rostlinu snadná ([[huseníček rolní]], [[tabák]]) a pro některé ([[maniok]]) velmi obtížná či zatím zcela neznámá. To je problém zejména v případě tropických plodin pro [[Rozvojová země|rozvojové země]], do jejichž vývoje nikdo nechce investovat moc [[peníze|peněz]].

V současnosti jsou nejběžnějšími transgenními plodinami [[Sója luštinatá|sója]], [[kukuřice setá|kukuřice]], [[bavlník]] a [[Brukev řepka|řepka olejná]].

=== Pěstování GM rostlin v ČR ===
První geneticky modifikovanou plodinou, kterou bylo v [[Česko|České republice]] povoleno komerčně pěstovat, se stala [[kukuřice]] firmy [[Monsanto]] typu MON 810. Do této odrůdy byla vložena sekvence genu ''cry'' z bakterie ''[[Bacillus thuringiensis]], ''který řídí produkci tzv. Bt-toxinu (δ-toxinu). Bt-toxin je jedovatý pro určité druhy hmyzu (navozuje perforaci jejich střev).<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/media/press-release/seznam_pestitelu_GMO_v_CR Greenpeace zveřejnilo seznam pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v ČR]</ref> Místa pěstování v ČR zveřejnila v červenci 2008 organizace [[Greenpeace]].<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/geneticke-modifikace/mista_pestovani_GMO_kukurice_v_CR Místa pěstování kukuřice MON 810 v ČR v roce 2008]</ref> Zatímco v [[Evropská unie|Evropské unii]] výměr zemědělské půdy oseté GM plodinami v roce [[2008]] poklesl, v Česku se osetá plocha zvýšila a byla druhá nejvyšší v EU po [[Španělsko|Španělsku]].<ref>[http://www.europeanvoice.com/article/2008/09/drop-in-genetically-modified-crops-grown-in-eu/62491.aspx Drop in genetically modified crops grown in EU]</ref>,<ref>[http://www.greenpeace.org/czech/news/zmenseni-ploch Zmenšení ploch s geneticky modifikovanými plodinami v EU]</ref> V roce [[2009]] poprvé výměra zemědělské půdy osetá GM plodinami poklesla a to z 8 380 ha v roce 2008 na 6 480 ha v roce 2009<ref>[http://www.agris.cz/detail.php?id=166001&iSub=518 Evropští zemědělci upouštějí od geneticky modifikovaných plodin], agris.cz</ref> až na přibližně 4500 ha v roce 2013. Důvodem poklesu je administrativa spojená s pěstováním GMO, potíže s odbytem a vyšší cena osiva. V některých oblastech je rovněž nižší výskyt škůdce, a tak se pěstovaní GM kukuřice nevyplatí.

=== Geneticky modifikovaná brambora Amflora ===
V březnu [[2010]] schválila [[Evropská komise]] pěstování geneticky modifikované odrůdy brambory Amflora, kterou vyvinul [[Německo|německý]] chemický koncern [[BASF]]. Modifikace spočívá ve vyřazení syntézy [[amylóza|amylózy]], [[škrob]] v bramboře je pak tvořen pouze [[amylopektin]]em. To je výhodné při využití v průmyslu (textilní, papírenský), při kterém je amylóza z hlediska kvality nežádoucí a odděluje se.

Ačkoliv je Amflora určena pro průmyslové účely, byla schváleno i její použití jako krmivo, nesmí však být podávána jako potravina pro lidi. Kritici varují, že genetickou manipulací byl do rostliny vložen také gen zajišťující odolnost vůči některým [[Antibiotikum|antibiotikům]], což by mohlo vést k větší [[antibiotická rezistence|rezistenci bakterií]]. Zkoumání evropských úřadů pro léčiva a pro bezpečnost potravin však potvrdila bezpečnost, mimo jiné proto, že se sporný gen v přírodě běžně vyskytuje.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Po kukuřici brambora. V EU se smí pěstovat druhá geneticky upravená plodina
| url = http://zahranicni.ihned.cz/c1-40830880-po-kukurici-brambora-v-eu-se-smi-pestovat-druha-geneticky-upravena-plodina
| datum vydání = 2010-03-03
| datum aktualizace = 2010-03-03
| datum přístupu = 2010-03-04
| periodikum = iHNed.cz
| odkaz na periodikum = iHNed.cz
| jazyk = čeština
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Petr
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| titul = Evropská komise schválila pěstování GM bramboru
| url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=4918
| datum vydání = 2010-03-07
| datum přístupu = 2010-03-08
| periodikum = OSEL
| jazyk = čeština
}}</ref>

=== Geneticky modifikovaná kukuřice NK 603 ===
V září 2012 byla v odborném časopise Food and Chemical Toxicology zveřejněna studie [[Francie|francouzských]] vědců, podle které ve skupině myší krmených geneticky upravenou [[kukuřice|kukuřicí]] NK 603 po 17 měsících bylo pětkrát víc mrtvých jedinců než v kontrolních skupinách. Většina samiček onemocněla [[Karcinom prsu|rakovinou prsu]], samečci často měli nádory kůže nebo [[ledvina|ledvin]].<ref>[http://www.novinky.cz/veda-skoly/279356-mysi-krmene-geneticky-upravenou-kukurici-uhynuly-drive-trpely-rakovinou.html Myši krmené geneticky upravenou kukuřicí uhynuly dříve, trpěly rakovinou]</ref> Studii po dva roky prováděl tým expertů z univerzity v Normandii pod vedením Gillese-Erica Seraliniho.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/mysim-krmenym-geneticky-upravovanou-kukurici-narostly-velke-nadory--1113096 Myším krmeným geneticky upravovanou kukuřicí narostly velké nádory]</ref> Vědci sledovali 200 myší, kterým podávali geneticky modifikovanou kukuřici NK 603 [[Spojené státy americké|americké]] firmy [[Monsanto]] nebo běžnou kukuřici. Dr. Seralinimu bylo však prokázáno ovlivňování experimentu a jeho studie byla nedlouho po zveřejnění vědeckou obcí odmítnuta jako zmanipulovaná a fakticky publikována pouze s cílem získat popularitu.<ref>http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=6490</ref>

== Gní opatření k zamezení nelegálního exportu této GM plodiny do EU, neboť bezpečnost tohoto GMO nebyla prověřena a GM rýže nebyla schválena pro použití v potravinách. ==
Jelikož Čína export ilegální GM rýže nezastavila, schválila [[Evropská komise]] opatření s platností od 15. dubna [[2008]]. Stálý evropský výbor proto potraviny a krmiva vyžaduje na čínskou rýži a produkty z ní vyrobené [[certifikát]], že neobsahuje ilegální GM plodinu [[Bt63]]. Evropská komise zavedla tato opatření na 6 měsíců a poté bude účinnost opatření vyhodnocena.<ref> M. Šuta: EU bojuje s ilegální kontaminací čínskou GM rýží http://suta.blog.respekt.cz/c/27777/EU-bojuje-s-ilegalni-kontaminaci-cinskou-GM-ryzi.html</ref>

==== Americká GM rýže LL 601 ====
[[Státní zemědělská a potravinářská inspekce]] informovala v polovině června 2008 o tom, že na český trh proniklo asi 38 tisíc balení rýže obsahující neschválenou geneticky modifikovanou rýži [[LL 601]] firmy [[Bayer]] Crop Science. Jednalo se o výrobky Euroshopper Rýže dlouhozrnná – varné sáčky (balení 400g, šarže 2101082, DMT 210709) a Rýže dlouhozrnná – varné sáčky (balení 480g, šarže 2201081, DMT 220709).

⚫
Inspekce zakázala prodej rýže a firma [[Podravka-Lagris a.s.]] musela stáhnout výrobek z obchodní sítě. Geneticky modifikovaná rýže LL 601 není zatím v EU povolena ani pro lidskou výživu ani pro zvířecí krmiva.<ref>http://www.szpi.gov.cz/cze/aktuality/article.asp?id=62307&cat=2176&ts=9ec92</ref>


V minulosti podobným problémům s ilegální kontaminací GM rýží čelila řada zemí EU, ale také [[Švýcarsko]] nebo [[Japonsko]].<ref>Miroslav Šuta: Švýcarské řetězce zastavily prodej rýže z USA kvůli její ilegální kontaminaci GMO http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006090008</ref> Je velmi pravděpodobné, že podobných událostí bude v budoucnu přibývat s přibývajícím množstvím transgenních odrůd legálně pěstovaných mimo Evropskou unii a v EU zatím neschválených. Proces schvalování nových GMO odrůd trvá v Evropě o několik let až desetiletí déle než v hlavních zemích exportujících zemědělské komodity. Přibývající množství pěstovaných odrůd bude rovněž komplikovat jejich testování, protože přítomnost rozdílných transgenů u každé odrůdy musí být testována zvlášť.
V minulosti podobným problémům s ilegální kontaminací GM rýží čelila řada zemí EU, ale také [[Švýcarsko]] nebo [[Japonsko]].<ref>Miroslav Šuta: Švýcarské řetězce zastavily prodej rýže z USA kvůli její ilegální kontaminaci GMO http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006090008</ref> Je velmi pravděpodobné, že podobných událostí bude v budoucnu přibývat s přibývajícím množstvím transgenních odrůd legálně pěstovaných mimo Evropskou unii a v EU zatím neschválených. Proces schvalování nových GMO odrůd trvá v Evropě o několik let až desetiletí déle než v hlavních zemích exportujících zemědělské komodity. Přibývající množství pěstovaných odrůd bude rovněž komplikovat jejich testování, protože přítomnost rozdílných transgenů u každé odrůdy musí být testována zvlášť.

Verze z 7. 11. 2016, 12:23

Soubor:GloFish.jpg
GloFish, první geneticky modifikovaný živočich, který se prodává jako domácí zvíře

Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus, GMO) je organismus, jehož genetický materiál (tedy DNA, příp. RNA u RNA virů) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. V současnosti jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskuzí.

AHOOJ

Zásahy do genetického materiálu organismů můžeme rozdělit na několik způsobů. Prvním jsou nahodilé zásahy působením mutagenů nebo ionizujícího záření. Takto vznikla například většina současných odrůd pšenice, řepky a dalších plodin. Tyto nahodilé zásahy však nejsou považovány za genetickou modifikaci a nevztahují se na ně regulace vyplývající ze zákona o nakládání s GMO (zákon č. 78/2004 Sb.).

Druhým typem jsou cílené zásahy. Mutace jsou získány tak, že do organismu vneseme nebo v něm cíleně deaktivujeme nějaké konkrétní geny (například rostliny, do nichž byl za pomoci bakterie Agrobacterium tumefaciens vnesen gen pro odolnost k herbicidům nebo gen pro produkci insekticidů – viz např. Bt-kukuřice).

GMO, do kterého byl metodami genetického inženýrství cíleně přenesen gen z jiného druhu, se nazývá transgenní organismus a proces se nazývá transgenoze.

GM bakterie a kvasinky

Genetické modifikace bakterií a jednobuněčných eukaryotických organismů – kvasinek, se využívá například k výrobě lidského inzulínu. Přenáší se rekombinantní DNA z beta-buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní do buňky Escherichia coli nebo Saccharomyces cerevisiae, které poté syntetizují inzulín.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

GM rostliny

Jsou-li geneticky modifikovaným organismem rostliny, nazýváme je většinou transgenní rostliny.

Druhy genetických modifikací rostlin

První transgenní rostlinou byl v roce 1983 tabák (Nicotiana) s resistencí k antibiotiku kanamycinu a již v roce 1987 byly skupinou Rogera Beachyho (Washingtonova Univerzita, St. Louis) úspěšně provedeny první polní pokusy zemědělské plodiny – rajčat odolných k viru TMV (virus mozaiky tabáku). Omezením této metody je, že Agrobacterium infikuje převážně dvouděložné rostliny. Vypracování protokolů pro transformaci jednoděložných rostlin (jako jsou například obilniny) bylo až do nedávné doby velmi obtížné.

Základní objevy v této oblasti byly učiněny koncem 60. a začátkem 70. let a přispěli k nim zejména Jeff Schell a Marc Van Montagu (Univerzita v Ghentu), Mary-Dell Chilton (Washingtonova Univerzita, St. Louis) a Ernie Jaworski (Monsanto, St. Louis). V první polovině 80. let se pak podařilo díky rozvoji molekulární biologie upravit přirozené Ti-plazmidy tak, že namísto genů vyvolávajících rostlinné onemocnění mohly být vloženy geny propůjčující rostlinám zemědělsky užitečné vlastnosti.

K výhodným vlastnostem, kterých se docílí genetickou modifikací, patří například odolnost vůči škůdcům (Bt toxin), proti některým pesticidům, lepší nutriční hodnoty a odolnost vůči nepříznivému klimatu.

Metody genetického inženýrství u rostlin

601 není zatím v EU povolena ani pro lidskou výživu ani pro zvířecí krmiva.[1]

V minulosti podobným problémům s ilegální kontaminací GM rýží čelila řada zemí EU, ale také Švýcarsko nebo Japonsko.[2] Je velmi pravděpodobné, že podobných událostí bude v budoucnu přibývat s přibývajícím množstvím transgenních odrůd legálně pěstovaných mimo Evropskou unii a v EU zatím neschválených. Proces schvalování nových GMO odrůd trvá v Evropě o několik let až desetiletí déle než v hlavních zemích exportujících zemědělské komodity. Přibývající množství pěstovaných odrůd bude rovněž komplikovat jejich testování, protože přítomnost rozdílných transgenů u každé odrůdy musí být testována zvlášť. Odrůdy rostlin, které EU schvaluje nebo byly již v EU schváleny ať již pouze pro prodej nebo i pro pěstování možno vyhledat v databází GMO compass EU. Databázi GMO odrůd schválených v celém světě spravuje kanadská firma AgBios.

Postoj USA a úniky z WikiLeaks

Podle úniku diplomatických depeší, zveřejněných na WikiLeaks, Spojené státy americké uvažovaly o pomstě Evropské unii za odpor vůči geneticky modifikovaným potravinám.[3] V plánu bylo vypracování seznamu zemí, jimž „je nutno se pomstít“, tím vyvolat „určité obtíže“ v EU jako celku (podle paradigmatu kolektivní viny), podpořit tím hlasy podporující biotechnologii v EU, stejně jako se dále „zaměřit na nejhorší viníky“ (uváděna je Francie, která odmítla dovoz geneticky modifikované kukuřice patentované nadnárodní korporací Monsanto). Tato msta měla být „proveditelná po dlouhé období“, protože „nemůžeme očekávat rané vítězství“. Podle depeše se americká strana snažila bojovat i proti odporu katolických biskupů (především rozvojových zemí), kteří GMO též odporují, tím, že by zatlačila i na papeže, u kterého usuzuje, že je v podstatě pro geneticky modifikované plodiny.[4]

Studie Earth Open Source

Tým zainteresovaný v neziskové organizaci Earth Open Source shrnul některé dostupné zdroje v oblasti přínosů (avizované výrobci, zastánci a propagátory GMO) a dopadů geneticky modifikovaných organismů, zejména GM plodin. Jejich zpráva[5] je nicméně značně tendenční, a mimo ověřených vědeckých zdrojů využívá také například televizní reportáže nebo novinové články.

Dopady

Geneticky modifikované plodiny, které mají vlastní insekticid δ-endotoxins (Cry) a nejsou stříkány dodatečnými insekticidy, mají oproti nemodifikovaným plodinám postřikovaným insekticidy méně hmyzích škůdců i predátorů a překmity mezi jejich stavy nezasahují tolik do jejich vzájemné zpětné vazby.[6]

Podle agrárního analytika Petra Havla se za 20 let pěstování GM plodin na plochách, na kterých jsou GM plodiny pěstované, snížila spotřeba pesticidů o 37 % a výnosy z těchto plodin vzrostly o 22 %.[7] Hodnoty vycházejí z metaanalýzy 147 odborných studií.[8] Metaanalýza prokazuje přínosnost geneticky upravených plodin.[9]

Kontroverze

Federico Infascelli pravděpodobně provedl vědecký podvod, aby prokázal škodlivost GMO.[10] Řada nositelů Nobelovy ceny kritizuje Greenpeace za postoj proti GMO.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.szpi.gov.cz/cze/aktuality/article.asp?id=62307&cat=2176&ts=9ec92
  2. ↑ Miroslav Šuta: Švýcarské řetězce zastavily prodej rýže z USA kvůli její ilegální kontaminaci GMO http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006090008
  3. ↑ Wikileaks: Spojené státy uvažovaly o pomstě Evropské unii kvůli odporu vůči geneticky modifikovaným potravinám
  4. ↑ http://www.guardian.co.uk/world/2011/jan/03/wikileaks-us-eu-gm-crops
  5. ↑ GMO – Myths and Truths
  6. ↑ Co se děje s hmyzem tam, kde pěstují GM plodiny dlouhodobě?
  7. ↑ HAVEL, Petr. Odpůrce GMO usvědčuje z omylu sama příroda. Vitalia.cz [online]. 19. 2. 2015 0:00. Dostupné online. 
  8. ↑ http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0111629 - A Meta-Analysis of the Impacts of Genetically Modified Crops
  9. ↑ http://www.osel.cz/8335-dopady-pestovani-geneticky-modifikovanych-plodin.html - Dopady pěstování geneticky modifikovaných plodin
  10. ↑ http://www.osel.cz/8654-v-italii-vysetruji-zavazne-podvody-ve-vyzkumu-skodlivosti-gmo.html - V Itálii vyšetřují závažné podvody ve výzkumu škodlivosti GMO
  11. ↑ http://www.osel.cz/8915-nositelne-nobelovych-cen-prikre-odsoudili-protigeneticke-tazeni-greenpeace.html - Nositelné Nobelových cen příkře odsoudili protigenetické tažení Greenpeace

Literatura

Související články

Externí odkazy

Audiovizuální dokumenty:

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Geneticky_modifikovaný_organismus&oldid=14286130“