Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí
m Sjednocení posloupností |
m kategorie |
||
| Řádek 90: | Řádek 90: | ||
[[Kategorie:Ženy]] |
[[Kategorie:Ženy]] |
||
[[Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni]] |
[[Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni]] |
||
[[Kategorie:Narození 13. května]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 24. června]] |
|||
Verze z 7. 11. 2016, 02:08
Marie Kristina (13. května 1742, Vídeň – 24. červen 1798, Vídeň), dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána, byla rakouskou arcivévodkyní a provdanou sasko-těšínskou vévodkyní.
Původ
Marie Kristina se narodila 13. května 1742, v den pětadvacátých narozenin své matky, což je považováno za jeden z hlavních důvodů, proč jí Marie Terezie dávala přednost před svými ostatními dětmi. Byla již pátým dítětem (čtvrtou dcerou) královského páru. V té době měla však pouze dva sourozence, sestru Marii Annu a bratra Josefa, protože dvě ze starších sester zemřely před jejím narozením.
Život této arcivévodkyně jakoby od samého počátku stál pod šťastnou hvězdou. Matka ji rozmazlovala a také císařský otec věnoval velkou pozornost dítěti, které vyrůstalo v půvabnou dívku.
Život
| otec | František I. Štěpán |
|---|---|
| matka | Marie Terezie |
| sestra | Marie Anna |
| bratr | Josef II. |
| sestra | Marie Alžběta |
| bratr | Karel Josef |
| sestra | Marie Amálie |
| bratr | Leopold II. |
| sestra | Johana Gabriela |
| sestra | Marie Josefa |
| sestra | Marie Karolína |
| bratr | Ferdinand Karel |
| sestra | Marie Antoinetta |
| bratr | Maxmilián František |
| děd | Leopold Josef Lotrinský |
| babička | Alžběta Charlotta Orléanská |
| děd | Karel VI. |
| babička | Alžběta Kristýna Brunšvická |
8. dubna 1766 byla na zámku Hof provdána za Alberta Sasko-Těšínského (1738-1822), kterého si mohla jako jediná dcera Marie Terezie vzít z lásky. Brzo po svatbě porodila jediné dítě, dcerku, která však krátce po narození zemřela.
V rodině jí říkali Mimi nebo jednoduše Marie. Většina sourozenců na ni velice žárlila, neboť byla velmi talentovaná a půvabná. Nesnášeli ji však spíše proto, že se chovala k ostatním svrchu a povýšeně.
Její matka jí splnila každé přání. S tím souvisí i výběr její áji (vychovatelky). Její první vychovatelkou byla hraběnka Trautsonová, ta si ji ale rozhodně nezískala a Mimi žádala usilovně císařovnu, aby jí byla přidělena nová, z jejího pohledu lepší vychovatelka. To jí po delším váhání bylo splněno a novou vychovatelkou Marie Kristiny se stala vdova hraběnka Maria Anna Vasquezová. S tou si arcivévodkyně dobře rozuměla a později, když jí byl přidělen vlastní dvůr, povýšila Mimi paní Velasquezovou na vrchní hofmistryni.
První láskou Mimi se stal moudrý a laskavý princ Ludvík Evžen Württemberský, ten se však jejím manželem stát nemohl, jelikož jako vévoda nebyl Marii Kristině společensky roven. Mimi tedy ztratila naději, která záhy vzplanula znovu, když přijeli na císařský dvůr ve Vídni synové polského krále a saského kurfiřta Augusta III, princové Albert Kazimír a jeho bratr Klement. Marie Kristina se zamilovala do prvního z nich a císařovna po nějaké době na jejich sňatek kývla. Její počáteční zdrženlivost měla jediný důvod - císař František I. Štěpán chtěl svou čtvrtou dceru provdat za jejího bratrance Benedikta von Chablais. Arcivévodkyně se provdala za milovaného Alberta až po císařově smrti, ještě v době držení státního smutku.
Albert byl velmi umělecky založen a společně se svou chotí shromáždil několik sbírek obrazů (snad nejznámější je galerii umění, nazvaná později podle svého zakladatele Albertinou, kterou manželský pár založil v roce 1768 ve Vídni). Nějaký čas žili v Prešpurku a později v Bruselu. 24. června 1798 Marie Kristina ve věku padesáti šesti let zemřela na onemocnění žaludku. Její manžel, který ji přežil skoro o 25 let, jí nechal postavit nádherný náhrobek. Práci zadal italskému sochaři Antoniu Canovovi, který vytvořil hladkou monumentální pyramidu s medailonem Marie Kristiny a postavami z carrarského mramoru. Hrobka nesoucí nápis UXOR OPTIMAE ALBERTUS ("Nejlepší manželce Albert") se nachází v pravé postranní lodi Augustiánského kláštera.
Potomci
- Kristina (16. květen 1767 - 17. květen 1767)
- Karel (1771 - 1847) - syn jejího bratra Leopolda (1747 - 1792), kterého po smrti jeho rodičů Marie Kristina s manželem adoptovali (později známý jako vítěz od Aspern)
Genealogie
| Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská |
Otec: František I. Štěpán Lotrinský |
Děd: Leopold Josef Lotrinský |
Praděd: Karel V. Lotrinský |
| Prababička: Eleonora Marie Josefa Habsburská | |||
| Babička: Alžběta Charlotta Orléanská |
Praděd: Filip I. Orléanský | ||
| Prababička: Alžběta Šarlota Falcká | |||
| Matka: Marie Terezie |
Děd: Karel VI. |
Praděd: Leopold I. | |
| Prababička: Eleonora Falcko-Neuburská | |||
| Babička: Alžběta Kristýna Brunšvická |
Praděd: Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||
| Prababička: Kristýna Luisa Öttingenská |
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- WEISSENSTEINER, Friedrich. Dcery Marie Terezie. Praha: Ikar, 2005. 239 s. ISBN 80-249-0619-8.
Externí odkazy
Galerie Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Josef II. |
|
Těšínská kněžna společně se svým manželem Albertem Kazimírem 1766 – 1798 |
|
Nástupce: Albert Kazimír Sasko-Těšínský |
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.