Vlastislav (hradiště): Porovnání verzí
→Stavební podoba: typo značka: editace z Vizuálního editoru |
Zdroj uvádí zeď (pojem se běžně používá i u staveb bez použití malty, typografie |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
== Stavební podoba == |
== Stavební podoba == |
||
Ostrožna se svažuje směrem k jihozápadu. Zatímco západní svah je velmi strmý, svahy na východě jsou mnohem mírnější a na severu chybí úplně. Celý obvod trojdílného hradiště s rozlohou 3,2 hektarů byl chráněn opevněním. Dominovaly mu tři obloukovité příčné hradby, které hradiště chránily na nejpřístupnější severní straně a které zároveň hradiště dělily na [[Akropolis|akropoli]] a dvě [[předhradí]]. Dochovaly se po nich valy, z nichž střední a vnitřní jsou natolik poškozené zemědělskou činností, že se projevují pouze jako nevýrazné terénní vlny. Vnější val je dosud dva metry vysoký. Hradba byla tvořena dřevěnými roštovými komorami vyplněnými hlínou a kamením, čelo hradby bylo zpevněno kamennou |
Ostrožna se svažuje směrem k jihozápadu. Zatímco západní svah je velmi strmý, svahy na východě jsou mnohem mírnější a na severu chybí úplně. Celý obvod trojdílného hradiště s rozlohou 3,2 hektarů byl chráněn opevněním. Dominovaly mu tři obloukovité příčné hradby, které hradiště chránily na nejpřístupnější severní straně a které zároveň hradiště dělily na [[Akropolis|akropoli]] a dvě [[předhradí]]. Dochovaly se po nich valy, z nichž střední a vnitřní jsou natolik poškozené zemědělskou činností, že se projevují pouze jako nevýrazné terénní vlny. Vnější val je dosud dva metry vysoký. Hradba byla tvořena dřevěnými roštovými komorami vyplněnými hlínou a kamením, čelo hradby bylo zpevněno kamennou zdí z opuky{{Není ve zdroji}} širokou 86 centimetrů. Vnitřní stěna byla postavena z vodorovně uložených klád. Celková šířka hradby byla asi pět metrů. Chránil ji navíc devět metrů široký příkop. Další dvě hradby byly postaveny podobným způsobem. Jejich příkopy dosahovaly hloubky až 2,5 metru a do jejich dna byly zaraženy kůly.<ref name="encyklopedie-hradist"/> |
||
Archeologický výzkum odkryl bránu vnitřního prostoru |
Archeologický výzkum odkryl bránu vnitřního prostoru – akropole. Tvořila ji úzká ulička vytvořená protažením hradby směrem dovnitř areálu. Nad vstupem do uličky stála dřevěná věž. Jedním z nálezů v prostoru brány je železný čep se dvěma panty pro zavěšení vrat.<ref name="encyklopedie-hradist"/> |
||
Nejvíce osídlenou částí hradiště byl vnější areál v severní části s rozměry 180 × 110 metrů. Byly v něm odkryty zahloubené stavby s ohništi, zásobní jámy, kůlové a srubové nadzemní stavby. Střední areál má rozměry 60 × 120 metrů a vnitřní 110 × 80 metrů.<ref name="encyklopedie-hradist"/> Součástí hradiště bylo také raně středověké pohřebiště. |
Nejvíce osídlenou částí hradiště byl vnější areál v severní části s rozměry 180 × 110 metrů. Byly v něm odkryty zahloubené stavby s ohništi, zásobní jámy, kůlové a srubové nadzemní stavby. Střední areál má rozměry 60 × 120 metrů a vnitřní 110 × 80 metrů.<ref name="encyklopedie-hradist"/> Součástí hradiště bylo také raně středověké pohřebiště. |
Verze z 3. 11. 2016, 18:56
Vlastislav (též Na Šancích) je raně středověké hradiště u stejnojmenné obce v Českém středohoří v okrese Litoměřice. Nachází se severně od vesnice na ostrožně nad údolím potoka Modly v nadmořské výšce až 320 m.[1] Kromě Slovanů je na lokalitě doloženo osídlení z období neolitu, eneolitu a doby bronzové.[2] Od roku 1958 je chráněno jako kulturní památka ČR.[3]
Historie
Podle Kosmovy kroniky byl bájným zakladatelem hradiště kníže Vlastislav z kmene Lučanů. Zaniknout mělo během Lucké války. Podle archeologických nálezů byla lokalita osídlena již v eneolitu a lidem mohylových kultur ve střední době bronzové. Slovanské nálezy pocházejí již ze druhé poloviny devátého století, ale opevnění bylo postaveno až v první polovině desátého století a nejpozději na počátku jedenáctého století zaniklo. Hradiště bylo pravděpodobně součástí linie obranných opevněných sídel na středním a dolním toku Ohře, do které zřejmě patřily také hradiště Hradec u Kadaně, Drahúš, Levousy, Klapý a Litoměřice.[4]
Stavební podoba
Ostrožna se svažuje směrem k jihozápadu. Zatímco západní svah je velmi strmý, svahy na východě jsou mnohem mírnější a na severu chybí úplně. Celý obvod trojdílného hradiště s rozlohou 3,2 hektarů byl chráněn opevněním. Dominovaly mu tři obloukovité příčné hradby, které hradiště chránily na nejpřístupnější severní straně a které zároveň hradiště dělily na akropoli a dvě předhradí. Dochovaly se po nich valy, z nichž střední a vnitřní jsou natolik poškozené zemědělskou činností, že se projevují pouze jako nevýrazné terénní vlny. Vnější val je dosud dva metry vysoký. Hradba byla tvořena dřevěnými roštovými komorami vyplněnými hlínou a kamením, čelo hradby bylo zpevněno kamennou zdí z opuky[nenalezeno v uvedeném zdroji] širokou 86 centimetrů. Vnitřní stěna byla postavena z vodorovně uložených klád. Celková šířka hradby byla asi pět metrů. Chránil ji navíc devět metrů široký příkop. Další dvě hradby byly postaveny podobným způsobem. Jejich příkopy dosahovaly hloubky až 2,5 metru a do jejich dna byly zaraženy kůly.[2]
Archeologický výzkum odkryl bránu vnitřního prostoru – akropole. Tvořila ji úzká ulička vytvořená protažením hradby směrem dovnitř areálu. Nad vstupem do uličky stála dřevěná věž. Jedním z nálezů v prostoru brány je železný čep se dvěma panty pro zavěšení vrat.[2]
Nejvíce osídlenou částí hradiště byl vnější areál v severní části s rozměry 180 × 110 metrů. Byly v něm odkryty zahloubené stavby s ohništi, zásobní jámy, kůlové a srubové nadzemní stavby. Střední areál má rozměry 60 × 120 metrů a vnitřní 110 × 80 metrů.[2] Součástí hradiště bylo také raně středověké pohřebiště.
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vlastislav, s. 340–342.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-20]. Identifikátor záznamu 155298 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Vlastislav, s. 427–429.
Literatura
- VÁŇA, Josef. Vlastislav. Výsledky výzkumu slovanského hradiště v letech 1953–55 a 1957–60. Památky archeologické. 1968, roč. 59, s. 5–186.
- SMRŽ, Zdeněk. Výšinné lokality mladší doby kamenné až raného středověku v severozápadních Čechách. Archeologické rozhledy. 1991, roč. 43, s. 63–89.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlastislav na Wikimedia Commons
- Hradiště Na Šancích na webu Hrady.cz