Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž): Porovnání verzí
m sochaři |
m odkaz |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
}} |
}} |
||
[[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] farní '''kostel Nanebevzetí Panny Marie''' je kostel stojící v historickém jádru [[Kroměříž]]e na Riegrově náměstí. V [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky| Ústředním seznamu kulturních památek České republiky]] je kostel veden pod číslem 33844 / 7-6009. |
[[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] farní '''kostel Nanebevzetí Panny Marie''' je kostel stojící v historickém jádru [[Kroměříž]]e na [[Riegrovo náměstí (Kroměříž)| Riegrově náměstí]]. V [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky| Ústředním seznamu kulturních památek České republiky]] je kostel veden pod číslem 33844 / 7-6009. |
||
== Historie == |
== Historie == |
Verze z 3. 11. 2016, 13:38
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
---|---|
Kostel v roce 2007 | |
Místo | |
Stát | [[Soubor:Flag of Česko.svg|22x15px|border|Česko]] [[Česko]] |
Obec | Kroměříž |
Souřadnice | 49°17′51,2″ s. š., 17°23′46,5″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | Olomouc |
Děkanát | Kroměříž |
Farnost | Panny Marie Kroměříž |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1247 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Adresa | Riegrovo nám. 165, 767 01 Kroměříž |
Ulice | Riegrovo náměstí |
Kód památky | 33844/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je kostel stojící v historickém jádru Kroměříže na Riegrově náměstí. V Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je kostel veden pod číslem 33844 / 7-6009.
Historie
Kostel nechal postavit v roce 1247 biskup Bruno ze Schauenburku. Snad roku 1539 bylo založeno literátské bratrstvo Nanebevzetí Panny Marie a sv. Michaela Archanděla, které fungovalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v tehdy nedaleko stojícím kostelíku sv. Michala,[1] zbořeném roku 1789.[2] Když během třicetileté války vpadla do Kroměříže 26. června 1643 švédská vojska pod velením generála Lennarta Torstensona a s pomocí odbojných Valachů vyplenila město, vyrabovali a zcela vypálili i původní kostel. Z kostela zůstalo jen jádro věže a holé zdi. Dobytí Kroměříže během třicetileté války barvitě líčí i Kroměřížská selicha dochovaná v rukopise z roku 1702. Obnovy se kostel dočkal až za biskupa Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha roku 1724.[3]
Novodobá historie
V rámci regulace řeky Moravy byly v letech 1907-1909 od mostu přemístěny sochy sv. Václava od sochaře Jana Antonína Becka (1864-1937),[4] sv. Cyrila, sv. Metoděje od sochaře Antonína Tomáše Becka (1835-1908)[5] a sv. Vendelína k severní části balustrády kostela. Samotná balustráda původně zdobila arcibiskupské stáje u Mlýnské brány, zrušené při stavbě novější části arcibiskupského gymnázia a kněžského semináře na počátku 20. století.[4]
V roce 1971 se socha sv. Vendelína od sochaře Františka Prchala[6] (otce Jana Václava Prchala) po pádu rozbila a byla nahrazena sochou sv. Anny z roku 1919 od kroměřížského sochaře Jana Neumanna přivezenou v roce 1966 ze Staré Vody.[7]
Sochy na balustrádě
V dolní části kostelní věže je umístěna pamětní deska Josefu Mlčákovi zastřelenému v roce 1945 při vyvěšování praporu z okna věže.
Od roku 2010 se v kostele provádí postupné opravy.[8] V letech 2013 až 2015 došlo k rozsáhlému restaurování oltáře čtrnácti svatých pomocníků v boční Lurdské kapli. Jedná se o řezbářskou práci z borového a lipového dřeva z období let 1715 až 1720. Autorství bylo přisuzováno Františku Ondřeji Hirnlovi, nyní se ale odborníci přiklánění k Davidu Zürnovi. Výška oltáře činí 8 m, šířka 4 m a hloubka 0,9 m. Uprostřed velkého stylizovaného stromu vysí obraz Panny Marie s dítětem. Podle pověsti kroměřížští občané objevili po výpálení kostela za třicetileté války v troskách kostela neprušený (dnes už neexistující) oltář a na něm tento obraz. [9]
Externí odkazy
Reference
- ↑ František Vácslav Peřinka. Dějiny města Kroměříže. Díl 1. Kroměříž : Obecní rada města Kroměříže 1913.
- ↑ http://www.farnostpm.cz/index.php?sekce=historie&PHPSESSID=dmpn04t2u4ruumslhmdgebo8a1
- ↑ http://www.farnostpm.cz/
- ↑ a b Týdeník Kroměřížska 20.06.2000 - V.Březina: I sochy mají svou historii
- ↑ Páleníček, L. Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt Antonín Marek Machourek, VERIETAS Kroměříž 1945.
- ↑ http://www.isabart.org/person/43727
- ↑ Kroměřížský zpravodaj 10/2008 [online]. Město Kroměříž [cit. 2016-03-23]. Dostupné online.
- ↑ http://kromeriz.cz/index.php?id=clanek&fce=detail&i=13743
- ↑ Týdeník Kroměřížska 16.11.2015