Pětiválcový řadový motor: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m popis
Oprava. Pětiválec v Audi nebyl první, o dva roky ho předběhl Mercedes-Benz
Řádek 3: Řádek 3:
'''Pětiválcový řadový motor''' nebo '''řadový pětiválec''' označovaný také zkratkou '''R5''', je [[pístový motor|pístový]] [[spalovací motor]] s pěti [[Válec (motor)|válci]] uspořádanými v řadě. Válce mají společný [[blok válců]] a klikovou skříň. Taková konfigurace je kompromisem mezi menším [[Čtyřválcový řadový motor|řadovým čtyřválcem]] a větším [[Šestiválcový řadový motor|řadovým šestiválcem]].
'''Pětiválcový řadový motor''' nebo '''řadový pětiválec''' označovaný také zkratkou '''R5''', je [[pístový motor|pístový]] [[spalovací motor]] s pěti [[Válec (motor)|válci]] uspořádanými v řadě. Válce mají společný [[blok válců]] a klikovou skříň. Taková konfigurace je kompromisem mezi menším [[Čtyřválcový řadový motor|řadovým čtyřválcem]] a větším [[Šestiválcový řadový motor|řadovým šestiválcem]].


[[Henry Ford]] vyvinul řadový pětiválec koncem 30. a začátkem 40. let pro design kompaktních ekonomických automobilů, ale kvůli malé poptávce po malých automobilech v USA se nikdy do výroby nedostal.<ref>{{Citace monografie|vydavatel=Popular Science|datum vydání=srpen 1960|strany=195|titul=Henry Ford's Weird Old Engines|url=http://books.google.ca/books?id=xSUDAAAAMBAJ&pg=PA64}}</ref> První řadový pětiválec, který se dostal do výroby byl motor Volkswagen 2.1 R5 v automobilu [[Audi 100]]. Ten se montoval koncem 70. let a poháněl i legendární rallye automobil [[Audi Quattro]].<ref>{{Citace monografie|url=http://books.google.ca/books?id=3r114-3gRuAC&pg=PA12|strany=12|titul=Audi Quattro|autor=Graham Robson}}</ref>
[[Henry Ford]] vyvinul řadový pětiválec koncem 30. a začátkem 40. let pro design kompaktních ekonomických automobilů, ale kvůli malé poptávce po malých automobilech v USA se nikdy do výroby nedostal.<ref>{{Citace monografie|vydavatel=Popular Science|datum vydání=srpen 1960|strany=195|titul=Henry Ford's Weird Old Engines|url=http://books.google.ca/books?id=xSUDAAAAMBAJ&pg=PA64}}</ref> Jedním z prvních řadových pětiválců, který se dostal do výroby byl motor Volkswagen 2.1 R5 v automobilu [[Audi 100]]. Ten se montoval koncem 70. let a poháněl i legendární rallye automobil [[Audi Quattro]].<ref>{{Citace monografie|url=http://books.google.ca/books?id=3r114-3gRuAC&pg=PA12|strany=12|titul=Audi Quattro|autor=Graham Robson}}</ref>


== Charakteristika ==
== Charakteristika ==

Verze z 20. 10. 2016, 18:02

Pětiválcový řadový motor Volvo B5244S montovaný napříč
Animace práce motoru

Pětiválcový řadový motor nebo řadový pětiválec označovaný také zkratkou R5, je pístový spalovací motor s pěti válci uspořádanými v řadě. Válce mají společný blok válců a klikovou skříň. Taková konfigurace je kompromisem mezi menším řadovým čtyřválcem a větším řadovým šestiválcem.

Henry Ford vyvinul řadový pětiválec koncem 30. a začátkem 40. let pro design kompaktních ekonomických automobilů, ale kvůli malé poptávce po malých automobilech v USA se nikdy do výroby nedostal.[1] Jedním z prvních řadových pětiválců, který se dostal do výroby byl motor Volkswagen 2.1 R5 v automobilu Audi 100. Ten se montoval koncem 70. let a poháněl i legendární rallye automobil Audi Quattro.[2]

Charakteristika

Úhel otočení klikového hřídele je 144°, posloupnost zápalu je 1-3-5-4-2. Motor generuje vibrace, ovšem ty jsou minimalizovány pomocí jednoho vyvažovacího hřídele.[3]

Použití

Pětiválcový řadový motor se používá v automobilech jako Alfa Romeo 156, Alfa Romeo 166, Audi 90, Audi 100, Audi S2 Coupé, Ford Focus ST / RS, Fiat Bravo, Fiat Marea, Fiat Coupé, Acura TL, Chevrolet Colorado, Volvo 850, Volvo 940 apod.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Straight-five engine na anglické Wikipedii a Päťvalcový radový motor na slovenské Wikipedii.

  1. Henry Ford's Weird Old Engines. [s.l.]: Popular Science, srpen 1960. Dostupné online. S. 195. 
  2. Graham Robson. Audi Quattro. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 12. 
  3. Mark Wan. Inline 5-cylinder engines [online]. autozine.org [cit. 2011-08-17]. Dostupné online.