Archeoskanzen Březno: Porovnání verzí
Přírodní podmínky, základ značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Poloha lokality a přírodní podmínky == |
== Poloha lokality a přírodní podmínky == |
||
Lokalita leží na okraji [[Žatecká pánev|Žatecké pánve]], která je součástí [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]]. Tato úrodná oblast je charakteristická dlouhými vegetačními periodami, nižšími průměrnými srážkami a příznivími průměrnými teplotami. Archeologická lokalita a archeoskanzen se nalézají u řeky [[Ohře]], asi 700m východně po jejím proudu od vsi [[Březno (Postoloprty)|Březno]], části obce Postoloprty. Jedná se o nejnižší [[Říční terasa|říční terasu]], rovinu ve výšce 190-193 m.n.m. Ohraničená je na západní straně [[Březenský vrch|Březenským vrchem]], na severní straně tokem řeky, na východní a |
Lokalita leží na okraji [[Žatecká pánev|Žatecké pánve]], která je součástí [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]]. Tato úrodná oblast je charakteristická dlouhými vegetačními periodami, nižšími průměrnými srážkami a příznivími průměrnými teplotami. Archeologická lokalita a archeoskanzen se nalézají u řeky [[Ohře]], asi 700m východně po jejím proudu od vsi [[Březno (Postoloprty)|Březno]], části obce Postoloprty. Jedná se o nejnižší [[Říční terasa|říční terasu]], rovinu ve výšce 190-193 m.n.m. Ohraničená je na západní straně [[Březenský vrch|Březenským vrchem]], na severní straně tokem řeky, na východní a severovýchodní straně terénem stoupajícím k výšině nad [[Mělecký potok|Měleckým potokem]], na jižní straně potom zvlněným terénem. Podloží je tvořeno převážně [[Slínovec|slínovci]] zakrytými říčními písečnými sedimenty, místně se objevuje [[spraš]], případně písečná spraš. Půdní vrstva je tvořena [[Černozem|černozemí]] - [[Leptosol|rendziny]]. |
||
== Archeologické nálezy a historie == |
== Archeologické nálezy a historie == |
||
Verze z 19. 10. 2016, 11:00
Archeologický skanzen Březno vznikl jako stanoviště experimentální archeologie na místě významné polykulturní lokality u Postoloprt v okrese Louny. Dlouhodobý průzkum zde doložil vývoj lidského osídlení od neolitu až po raný středověk. Výzkum probíhal v letech 1954–1973 a od roku 1981 zde funguje stanoviště experimentální pracoviště, jehož cílem bylo ověření funkčnosti dobových nástrojů, technické náročnosti staveb, spotřebě materiálu[1] klíčivosti obilí ze zásobních jam nebo podmínek bydlení v létě a zimě.[2]
Poloha lokality a přírodní podmínky
Lokalita leží na okraji Žatecké pánve, která je součástí geomorfologického celku Mostecké pánve. Tato úrodná oblast je charakteristická dlouhými vegetačními periodami, nižšími průměrnými srážkami a příznivími průměrnými teplotami. Archeologická lokalita a archeoskanzen se nalézají u řeky Ohře, asi 700m východně po jejím proudu od vsi Březno, části obce Postoloprty. Jedná se o nejnižší říční terasu, rovinu ve výšce 190-193 m.n.m. Ohraničená je na západní straně Březenským vrchem, na severní straně tokem řeky, na východní a severovýchodní straně terénem stoupajícím k výšině nad Měleckým potokem, na jižní straně potom zvlněným terénem. Podloží je tvořeno převážně slínovci zakrytými říčními písečnými sedimenty, místně se objevuje spraš, případně písečná spraš. Půdní vrstva je tvořena černozemí - rendziny.
Archeologické nálezy a historie
Na území o rozloze pěti hektarů byly odkryty objekty řady pravěkých kultur. Z neolitu pochází pozůstatky jedenácti dlouhých domů a jam (zásobní jámy, pece, těžba hlíny) z období kultury s lineární keramikou. Ze středního neolitu pochází nálezy závěrečné fáze kultury s vypíchanou keramikou, kterými je šestice sloupových domů, z nichž jeden byl ve skanzenu zrekonstruován. Z časného eneolitu pochází zbytky dvou mohyl s hroby a stopami po rituální orbě. Větší mohyla dosahovala délky nejméně 143,5 m, ale část jí zničila erozní činnost řeky Ohře. Lokalita byla osídlena také ve starší době bronzové, kdy se zde nacházelo sídliště, ze kterého bylo zdokumentováno jedenáct obytných staveb o rozměrech až 20 × 6 metrů, řada jam a dvě skupiny hrobů. Dále bylo doloženo osídlení lidem mohylové kultury z mladší doby bronzové a sídliště knovízské kultury, které zde existovalo po dobu 150–200 let.[1]
V mladším stupni doby stěhování národů zde až do poloviny šestého století existovalo sídliště s 21 polozemnicemi a pěti kůlovými stavbami, které pravděpodobně obývali germánští Langobardi. Na ně ve druhé polovině šestého století navázalo slovanské osídlení, které přetrvalo až do přelomu devátého a desátého století. Výjimečným nálezem z devátého století je dvouprostorový dům s kamennými základy.[1]
Nedaleko se nachází hradiště Březno, které bylo v některých obdobích osídleno současně s tímto sídlištěm.
Skanzen
Ve skanzenu byla zrekonstruována řada objektů:
- slovanská polozemnice s vyplétanými stěnami kultury pražského typu,
- středověký srub z devátého století,
- zahloubená chata z doby stěhování národů,
- dlouhý dům z mladého eneolitu,
- raně středověká keramická pec.[1]
Přístup
Skanzen je přístupný v návštěvních hodinách od dubna do října.[2] Okolo vedou žlutě značená turistická trasa a cyklotrasa č. 6 z Března do Loun.[3]
Reference
- ↑ a b c d KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Březno u Loun, s. 69–72.
- ↑ a b Historie skanzenu [online]. Louny: Oblastní muzeum v Lounech [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.
Literatura
- SKLENÁŘ, Karel. Památky pravěku na území ČSSR. Redakce Angelika Blahožová, Jozef Braun. 1. vyd. Praha: Orbis, 1974. 356 s. S. 67, 115, 186, 262, 275.
Související články
Externí odkazy
- Skanzen na webu Oblastního muzea v Lounech
- Jak se žilo v pravěku, zjišťovali lidé v Březně u Loun; reportáž ČT24