Archeoskanzen Březno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
návrh na rozdělení, odůvodnění v diskusi
Řádek 82: Řádek 82:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [http://www.muzeumlouny.cz/skanzen Skanzen na webu Oblastního muzea v Lounech]
* [http://www.muzeumlouny.cz/skanzen Skanzen na webu Oblastního muzea v Lounech]
* [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/1841624-jak-se-zilo-v-praveku-zjistovali-lide-v-brezne-u-loun Jak se žilo v pravěku, zjišťovali lidé v Březně u Loun]; reportáž ČT24


{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Pravěk}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Pravěk}}

Verze z 18. 10. 2016, 01:19

Archeologický skanzen Březno vznikl jako stanoviště experimentální archeologie na místě významné polykulturní lokality u Postoloprtokrese Louny. Dlouhodobý průzkum zde doložil vývoj lidského osídlení od neolitu až po raný středověk. Výzkum probíhal v letech 1954–1973 a od roku 1981 zde funguje stanoviště experimentální pracoviště, jehož cílem bylo ověření funkčnosti dobových nástrojů, technické náročnosti staveb, spotřebě materiálu[1] klíčivosti obilí ze zásobních jam nebo podmínek bydlení v létě a zimě.[2]

Archeologické nálezy a historie

Na území o rozloze pěti hektarů byly odkryty objekty řady pravěkých kultur. Z neolitu pochází pozůstatky jedenácti dlouhých domů a jam (zásobní jámy, pece, těžba hlíny) z období kultury s lineární keramikou. Ze středního neolitu pochází nálezy závěrečné fáze kultury s vypíchanou keramikou, kterými je šestice sloupových domů, z nichž jeden byl ve skanzenu zrekonstruován. Z časného eneolitu pochází zbytky dvou mohyl s hroby a stopami po rituální orbě. Větší mohyla dosahovala délky nejméně 143,5 m, ale část jí zničila erozní činnost řeky Ohře. Lokalita byla osídlena také ve starší době bronzové, kdy se zde nacházelo sídliště, ze kterého bylo zdokumentováno jedenáct obytných staveb o rozměrech až 20 × 6 metrů, řada jam a dvě skupiny hrobů. Dále bylo doloženo osídlení lidem mohylové kultury z mladší doby bronzové a sídliště knovízské kultury, které zde existovalo po dobu 150–200 let.[1]

V mladším stupni doby stěhování národů zde až do poloviny šestého století existovalo sídliště s 21 polozemnicemi a pěti kůlovými stavbami, které pravděpodobně obývali germánští Langobardi. Na ně ve druhé polovině šestého století navázalo slovanské osídlení, které přetrvalo až do přelomu devátého a desátého století. Výjimečným nálezem z devátého století je dvouprostorový dům s kamennými základy.[1]

Nedaleko se nachází hradiště Březno, které bylo v některých obdobích osídleno současně s tímto sídlištěm.

Skanzen

Ve skanzenu byla zrekonstruována řada objektů:

  • slovanská polozemnice s vyplétanými stěnami kultury pražského typu,
  • středověký srub z devátého století,
  • zahloubená chata z doby stěhování národů,
  • dlouhý dům z mladého eneolitu,
  • raně středověká keramická pec.[1]

Přístup

Skanzen je přístupný v návštěvních hodinách od dubna do října.[2] Okolo vedou žlutě značená turistická trasa a cyklotrasa č. 6 z Března do Loun.[3]

Reference

  1. a b c d KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Březno u Loun, s. 69–72. 
  2. a b Historie skanzenu [online]. Louny: Oblastní muzeum v Lounech [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  3. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • SKLENÁŘ, Karel. Památky pravěku na území ČSSR. Redakce Angelika Blahožová, Jozef Braun. 1. vyd. Praha: Orbis, 1974. 356 s. S. 67, 115, 186, 262, 275. 

Související články

Externí odkazy