Vitamín D

Cholekalciferol, živočišný prekurzor kalcitriolu

Ergokalciferol, rostlinný prekurzor kalcitriolu

Vitamín D (jinak také antirachitický vitamín) je souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory, souhrnně označované též jako kalciferoly. Jsou výchozí látkou pro syntézu kalcitriolu, hormonu, který významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu.

Chemicky se rozlišuje vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol).

Zdroje vitamínu D

Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. Fotony ultrafialového záření štěpí B jádro 7‑dehydrocholesterolu za vzniku cholekalciferolu, tedy vitamínu D₃. Tuto schopnost výroby vitamínu v kůži si osvojili suchozemští obratlovci přibližně před 300 milióny let, kdy se přesunuli z oceánu, který byl bohatý na vápník.

Syntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80 % denní potřeby, v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce.

U rostlin je prekurzorem ergosterol, morfin a rostlinný vitamín D je pak ergokalciferol, neboli vitamín D₂.

Doporučená denní dávka

	věk (roky)	cholekalciferol [μg]
Kojenci	0,0–0,5	7,5
	0,5–1,0	10
Děti	1–3	10
	4–6	10
	7–10	10
Muži	11–14	10
	15–18	10
	19–24	10
	25–50	5
	51+	5
Ženy	11–14	10
	15–18	10
	19–24	10
	25–50	5
	51+	5
Těhotné ženy		10
Kojící ženy		10

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989

Biologické působení

Jeho význam je v účasti při resorpci vápníku a fosfátu ze střeva a přispívá tak k regulaci a optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí. Vitamín D je proto významný pro uchování kostí silných a nepoškozených.

Vliv na imunitní systém

Podrobnější informace naleznete v článku Vitamín D a chřipka.

Vitamín D je rovněž důležitý pro správné fungování imunitního systému. Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen s vyšší náchylností k tzv. akutním respiračním infekcím a chřipce. Aktivní metabolit 1,25-dihydroxycholekalciferol hraje důležitou regulační roli v produkci antimikrobiálních peptidů (např. katelicidinu), které jsou důležitou součástí imunity tkání. Tento vitamín je rovněž důležitý v různých imunodermatologických procesech (viz léčba lupénky kalcitriolem).

Syntéza kalcitriolu

1. V prvním kroku je 7-dehydrocholesterol štěpen UVB zářením za vzniku provitamínu D3.
2. Nestabilní provitamín D3 se spontánně přemění na svůj izomer, cholekalciferol.
3. Cholekalciferol je vychytáván jaterními buňkami, v jejichž endoplasmatickém retikulu podléhá hydroxylaci katalyzované enzymem D3-25-hydroxylasou. Vzniklý produkt, 25-hydroxycholekalciferol, je převažující formou vitamínu D v oběhu a také tvoří většinu jaterních zásob vitamínu. Velká část hydroxycholekalciferolu rovněž. přechází do žluči (enterohepatální oběh). V ledvinách dochází k druhé hydroxylaxi, při které se 25-hydroxycholekalciferol působením enzymu 1α‑hydroxylasy přeměňuje na biologicky aktivní 1,25-dihydroxycholekalciferol, kalcitriol, který už přímo ovlivňuje metabolismus vápníku.

Projevy nedostatku

Nedostatek vitamínu D se projeví změknutím kostí v důsledku ztrát a nedostatečné resorbce vápníku a fosfátu. U dětí se toto projeví jako křivice, u dospělých pak jako osteomalacie. Také se projevuje zvýšenou kazivostí zubů.

Přímý vliv na nedostatek vitamínu D má hlavně jídelníček, pobyt na slunci a pohyb. Nedostatek vitaminu D se projevuje hlavně řídnutím kostí jak u dětí, tak v dospělosti, kde může vést až k osteoporóze. Úloha vitaminu D pro náš organismus je však komplexnější. Pozitivně ovlivňuje celkovou imunitu, chrání srdce, snižuje riziko nádorových onemocnění a další.

Předávkování

Ve vysokých dávkách vitamín D naopak metabolismus vápníku a fosforu narušuje, vede k hyperkalcémii a může skončit i smrtí. Samotné sluneční záření vzhledem k regulačním mechanismům syntézy nikdy nevede k hypervitaminose.

Odkazy

Literatura

• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vitamín D na Wikimedia Commons
• Kategorie Vitamín D ve Wikizprávách
• Vše o vitaminu D
• (slovensky) Svět zachvátila epidemie nedostatku vitamínu D
• (anglicky) Vitamin D deficiency