Ravenna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m obvyklý tvar citace + lit.
Řádek 190: Řádek 190:
[[Kategorie:Ravenna| ]]
[[Kategorie:Ravenna| ]]
[[Kategorie:Obce v provincii Ravenna]]
[[Kategorie:Obce v provincii Ravenna]]
[[Kategorie:Města v Emilii-Romagně]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Itálii]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Itálii]]
[[Kategorie:Města v Itálii]]
[[Kategorie:Bývalá hlavní města]]
[[Kategorie:Bývalá hlavní města]]

Verze z 7. 10. 2016, 07:54

Ravenna
Piazza del Popolo
Piazza del Popolo
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška4 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
oblastEmilia-Romagna
provincieRavenna
Ravenna
Ravenna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha652 km²
Počet obyvatel153 338
Hustota zalidnění235 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.ravenna.it
Telefonní předvolba+ 544
Označení vozidelRA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie

Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.

Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.

Město a pamětihodnosti

Teodorichovo mauzoleum (520)
Sant´Apollinare in Classe
San Vitale
Constantin IV. uiděluje privilegia městu (6. stol.)

Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a baptisteria s bohatou mozaikovou výzdobou. Středem historického centra města je Piazza del Popolo s budovou radnice (Palazzo Comunale) ze 17. st. a s palácem Palazzo Veneziano rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na Piazza Duomo, je katedrála (Duomo), dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a krypta. Vedle dómu stojí Neonovo baptisterium z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici Via C. Ricci, respektive na nám. Piazza Francesco, se nachází klášterní kostel San Francesco s románskou zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem San Vitale z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (mauzoleum Gally Placidie) z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic Via Roma, je kostel Sant'Apolinare Nuovo z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je barokní kostel S. Maria in Porto vystavěný v letech 1553 až 1784.[1]

  • Piazza del Popolo, hlavní náměstí s radnicí
  • Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
  • Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
  • Dóm z 18. st. s kostelní věží z 10. st.
  • Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).
  • Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5.století.
  • Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
  • San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
  • Theodorichův palác - zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.
  • Santa Maria in Porto, barokní kostel z 16. až 18. st.
  • Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
  • San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu - typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku 1440.

Doprava

Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) RiminiModena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloňi, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.

Průmysl

Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.

Fotogalerie

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ABEND, SCHLIEBITZ. a kol.: Itálie. Str. 565 - 572.

Literatura

  • ABEND, B., SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Praha: Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.
  • Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331

Související články

Externí odkazy