David Strauss: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎České překlady: Drobná oprava
Doplnění + zdroje
Řádek 8: Řádek 8:
| místo úmrtí = [[Ludwigsburg]], [[Německé císařství]] [[Soubor:Flag of the German Empire.svg|22px|Vlajka Německého císařství]]
| místo úmrtí = [[Ludwigsburg]], [[Německé císařství]] [[Soubor:Flag of the German Empire.svg|22px|Vlajka Německého císařství]]
}}
}}
'''David Friedrich Strauss''' (nebo '''Strauß''', [[27. leden|27. ledna]] [[1808]] – [[8. únor]]a [[1874]]) byl [[Německo|německý]] [[teolog]], [[filozof]] a [[spisovatel]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Zager|jméno=Werner|titul=Strauß, David Friedrich|url=http://www.bibelwissenschaft.de/wibilex/das-bibellexikon/lexikon/sachwort/anzeigen/details/strauss-david-friedrich/ch/24462b16600b3e32f04d68e40c61ad1d/|vydavatel=www.bibelwissenschaft.de|datum vydání=2009-02|datum přístupu=2016-04-19}}</ref>
'''David Friedrich Strauss''' (nebo '''Strauß''', [[27. leden|27. ledna]] [[1808]] – [[8. únor]]a [[1874]]) byl [[Německo|německý]] [[Protestantismus|protestantský]] [[teolog]], [[filozof]] a [[spisovatel]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Zager|jméno=Werner|titul=Strauß, David Friedrich|url=http://www.bibelwissenschaft.de/wibilex/das-bibellexikon/lexikon/sachwort/anzeigen/details/strauss-david-friedrich/ch/24462b16600b3e32f04d68e40c61ad1d/|vydavatel=www.bibelwissenschaft.de|datum vydání=2009-02|datum přístupu=2016-04-19}}</ref>


== Biografie ==
== Biografie ==
Narodil se 27. ledna 1808 v [[Ludwigsburg]]u v rodině obchodníka. Matka ho vychovávala v duchu protestantské zbožnosti. Navštěvoval evangelický teologický seminář v Blaubeurenu a pak univerzitu v [[Univerzita Tübingen|Tübingenu]]. V roce 1831 byl jmenován profesorem hebrejštiny a řečtiny na teologickém semináři v Maulbronnu, ale již na podzim téhož roku se odebral do Berlína, kde chtěl poslouchat přednášky [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]]ovy, ten však v listopadu 1831 zemřel; Strauss tedy navštěvoval přednášky [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher|Schleiermacher]]ovy, které ho též značně ovlivnily. Roku 1832 byl jmenován pomocníkem na teologickém ústavu v Tübingenu, kde pak na univerzitě s velkým úspěchem přednášel o Hegelově filozofii.<ref>[[František Ladislav Rieger|RIEGER, František Ladislav]], ed. a [[Jakub Malý|MALÝ, Jakub]], ed. ''Slovník naučný. 8. díl.'' Praha: Kober & Markgraf, 1870. 1213 s. [Viz str. 318.]</ref>
⚫
Veřejně pobouřil křesťanskou [[Evropa|Evropu]] svou knihou ''Život Ježíšův'' ([[Němčina|něm]]. ''Das Leben Jesu'', 1. vydání 1835<ref>{{Citace periodika|příjmení=Ranke-Heinemann|jméno=Uta|titul=Das Leben Jesu|periodikum=Die Zeit|datum=1983-07-15|issn=0044-2070|url=http://www.zeit.de/1983/29/das-leben-jesu|datum přístupu=2016-04-19}}</ref>), což byl jeden z prvních projevů [[mladohegelovci|mladohegelovců]], ke kterým se Strauss hlásil. Strauss si v tomto svém díle položil otázku: Je to, co se vypráví v [[Nový zákon|Novém zákoně]] o [[Ježíš Kristus|Ježíšovi]], věrným líčením historických událostí? Jeho odpovědí bylo, že zázračná vyprávění Nového zákona nejsou svědectvím o historických událostech, nýbrž jsou to vyprávění mýtická. Pojem mýtu pro něj znamenal, že se v něm v dobových motivech, formou poetické pověsti, která se nikdy nestala, líčí věčné náboženské ideje. Tento mýtus je třeba odlišit od skutečné historie Ježíšova života, o nějž se však Strauss již dále nezajímá. Stal se jedním z prvních průkopníků zkoumání [[Historický Ježíš|historického původu Ježíše]]. [[Katolická církev]] dekretem ze dne 27. srpna 1838 zařadila Straussův ''Život Ježíšův'' na [[Index librorum prohibitorum|Index zakázaných knih]].<ref>''Index librorum prohibitorum'' / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Strauss, David Friedrich: ''Das Leben Jesu'' – viz na str. 259.]</ref>

⚫
== České překlady ==
⚫
Veřejně ale pobouřil křesťanskou [[Evropa|Evropu]] svou knihou ''Život Ježíšův'' ([[Němčina|něm]]. ''Das Leben Jesu'', 1. vydání 1835<ref>{{Citace periodika|příjmení=Ranke-Heinemann|jméno=Uta|titul=Das Leben Jesu|periodikum=Die Zeit|datum=1983-07-15|issn=0044-2070|url=http://www.zeit.de/1983/29/das-leben-jesu|datum přístupu=2016-04-19}}</ref>), což byl jeden z prvních projevů [[mladohegelovci|mladohegelovců]], ke kterým se Strauss hlásil. Strauss si v tomto svém díle položil otázku: Je to, co se vypráví v [[Nový zákon|Novém zákoně]] o [[Ježíš Kristus|Ježíšovi]], věrným líčením historických událostí? Jeho odpovědí bylo, že zázračná vyprávění Nového zákona nejsou svědectvím o historických událostech, nýbrž jsou to vyprávění mýtická. Pojem mýtu pro něj znamenal, že se v něm v dobových motivech, formou poetické pověsti, která se nikdy nestala, líčí věčné náboženské ideje. Tento mýtus je třeba odlišit od skutečné historie Ježíšova života, o nějž se však Strauss již dále nezajímá. Stal se jedním z prvních průkopníků zkoumání [[Historický Ježíš|historického původu Ježíše]]. Jeho práce nicméně vzbudila prudký odpor ze strany protestantských i katolických teologů; [[katolická církev]] dekretem ze dne 27. srpna 1838 zařadila Straussův ''Život Ježíšův'' na [[Index librorum prohibitorum|Index zakázaných knih]].<ref>''Index librorum prohibitorum'' / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Strauss, David Friedrich: ''Das Leben Jesu'' – viz na str. 259.]</ref>

Po vydání ''Života Ježíšova'' byl Strauss roku 1835 zbaven místa v Tübingenu a přesazen na lyceum do Ludwigsburgu; tohoto místa se však vzdal již v roce 1836. V roce 1839 byl povolán za profesora dogmatiky a církevních dějin na univerzitu v [[Curych]]u, ale pro odpor ortodoxních kruhů byl penzionován ještě předtím, než místo nastoupil; bylo mu přiznáno výslužné 1000 franků. Dále žil jako soukromník a věnoval se vědecké a publikační činnosti. V roce 1842 si vzal zpěvačku Agnes Schebestovou, leč manželství bylo roku 1847 rozvedeno. Jeho pokus vstoupit v roce 1848 do politiky skončil neúspěšně. David Strauss zemřel v Ludwigsburgu 8. února 1874.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 24. díl.'' V Praze: J. Otto, 1906. 901 s. [Viz str. 204–205.]</ref>
== Dílo ==
=== Spisy (výběr) ===
* ''Das Leben Jesu, kritisch bearbeitet'' (2 svazky, 1835) – Život Ježíšův, kriticky zpracovaný
* ''Die christliche Glaubenslehre in ihrer geschichtlichen Entwicklung und im Kampfe mit der modernen Wissenschaft'' (2 svazky, 1840–1841) – Křesťanská věrouka ve svém dějinném vývoji a v boji s moderní vědou
* ''Schubarts Leben in seinen Briefen'' (1849) – Schubartův život v jeho dopisech [Ch. F. D. Schubart (1739–1791), básník a skladatel]
* ''Christian Märklin'' (1851) [Ch. Märklin (1807–1849), protestantský teolog]
* ''Leben und Schriften des Dichters und Philologen Nicodemus Frischlin'' (1855) – Život a spisy básníka a filologa Nicodema Frischlina [N. Frischlin (1547–1590)]
* ''[[Ulrich von Hutten]]'' (1858)
* ''[[Hermann Samuel Reimarus]]'' (1862)
* ''Das Leben Jesu für das deutsche Volk bearbeitet'' (1864) – Život Ježíšův pro německý lid
* ''Der Christus des Glaubens und der Jesus der Geschichte, eine Kritik der Schleiermacherschen Lebens Jesu'' (1865) – Kristus víry a Ježíš historický, kritika [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher|Schleiermacher]]ova Života Ježíšova
* ''Lessings Nathan der Weise'' (1865) [[Gotthold Ephraim Lessing|Lessingův]] Moudrý Nathan
* ''Die Halben und die Ganzen'' (1865) – Poloviční a celí
* ''Voltaire, sechs Vorträge'' (1870) – [[Voltaire]], šest přednášek
* ''Der alte und der neue Glaube. Ein Bekenntniss'' (1872). – Stará a nová víra. Zpověď
Sebrané spisy (''Gesammelten Schriften'') Davida Strausse v jedenácti svazcích vydal v Bonnu v letech 1876–1878 jeho přítel Eduard Zeller (1814–1908, historik antické filozofie), který též napsal Straussův životopis.
⚫
=== České překlady ===
* STRAUSS, David Friedrich. ''Život Ježíšův prostonárodně sestavený.'' Chicago: Aug. Geringer, 1883. 262 s.
* STRAUSS, David Friedrich. ''Život Ježíšův prostonárodně sestavený.'' Chicago: Aug. Geringer, 1883. 262 s.
* PEŠEK, Jiří, ed. ''Výbor z filozofických spisů mladohegelovců. 1.'' Překlad Naděžda Pelcová. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 355 s. ISBN 80-205-0078-2. [Straussův ''Život Ježíšův'' (výběr, ukázky) je na str. 41–94.]
* PEŠEK, Jiří, ed. ''Výbor z filozofických spisů mladohegelovců. 1.'' Překlad Naděžda Pelcová. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 355 s. ISBN 80-205-0078-2. [Straussův ''Život Ježíšův'' (výběr, ukázky) je na str. 41–94.]

Verze z 3. 10. 2016, 23:26

David Friedrich Strauss
David Strauss
David Strauss
Narození27. ledna 1808
Ludwigsburg, Bádensko-Württembersko Vlajka Bádenska-Württenberska
Úmrtí8. února 1874
Ludwigsburg, Německé císařství Vlajka Německého císařství
Alma materUniverzita Tübingen
Tübinger Stift
Povoláníteolog, filozof, životopisec, spisovatel a evangelický teolog
ZaměstnavatelCentro de Investigación y Docencia Económicas (od 2014)
Nábož. vyznáníagnostic theism
ChoťAgnese Schebest (od 1842)
PodpisDavid Friedrich Strauss – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Friedrich Strauss (nebo Strauß, 27. ledna 1808 – 8. února 1874) byl německý protestantský teolog, filozof a spisovatel.[1]

Biografie

Narodil se 27. ledna 1808 v Ludwigsburgu v rodině obchodníka. Matka ho vychovávala v duchu protestantské zbožnosti. Navštěvoval evangelický teologický seminář v Blaubeurenu a pak univerzitu v Tübingenu. V roce 1831 byl jmenován profesorem hebrejštiny a řečtiny na teologickém semináři v Maulbronnu, ale již na podzim téhož roku se odebral do Berlína, kde chtěl poslouchat přednášky Hegelovy, ten však v listopadu 1831 zemřel; Strauss tedy navštěvoval přednášky Schleiermacherovy, které ho též značně ovlivnily. Roku 1832 byl jmenován pomocníkem na teologickém ústavu v Tübingenu, kde pak na univerzitě s velkým úspěchem přednášel o Hegelově filozofii.[2]

Veřejně ale pobouřil křesťanskou Evropu svou knihou Život Ježíšův (něm. Das Leben Jesu, 1. vydání 1835[3]), což byl jeden z prvních projevů mladohegelovců, ke kterým se Strauss hlásil. Strauss si v tomto svém díle položil otázku: Je to, co se vypráví v Novém zákoně o Ježíšovi, věrným líčením historických událostí? Jeho odpovědí bylo, že zázračná vyprávění Nového zákona nejsou svědectvím o historických událostech, nýbrž jsou to vyprávění mýtická. Pojem mýtu pro něj znamenal, že se v něm v dobových motivech, formou poetické pověsti, která se nikdy nestala, líčí věčné náboženské ideje. Tento mýtus je třeba odlišit od skutečné historie Ježíšova života, o nějž se však Strauss již dále nezajímá. Stal se jedním z prvních průkopníků zkoumání historického původu Ježíše. Jeho práce nicméně vzbudila prudký odpor ze strany protestantských i katolických teologů; katolická církev dekretem ze dne 27. srpna 1838 zařadila Straussův Život Ježíšův na Index zakázaných knih.[4]

Po vydání Života Ježíšova byl Strauss roku 1835 zbaven místa v Tübingenu a přesazen na lyceum do Ludwigsburgu; tohoto místa se však vzdal již v roce 1836. V roce 1839 byl povolán za profesora dogmatiky a církevních dějin na univerzitu v Curychu, ale pro odpor ortodoxních kruhů byl penzionován ještě předtím, než místo nastoupil; bylo mu přiznáno výslužné 1000 franků. Dále žil jako soukromník a věnoval se vědecké a publikační činnosti. V roce 1842 si vzal zpěvačku Agnes Schebestovou, leč manželství bylo roku 1847 rozvedeno. Jeho pokus vstoupit v roce 1848 do politiky skončil neúspěšně. David Strauss zemřel v Ludwigsburgu 8. února 1874.[5]

Dílo

Spisy (výběr)

  • Das Leben Jesu, kritisch bearbeitet (2 svazky, 1835) – Život Ježíšův, kriticky zpracovaný
  • Die christliche Glaubenslehre in ihrer geschichtlichen Entwicklung und im Kampfe mit der modernen Wissenschaft (2 svazky, 1840–1841) – Křesťanská věrouka ve svém dějinném vývoji a v boji s moderní vědou
  • Schubarts Leben in seinen Briefen (1849) – Schubartův život v jeho dopisech [Ch. F. D. Schubart (1739–1791), básník a skladatel]
  • Christian Märklin (1851) [Ch. Märklin (1807–1849), protestantský teolog]
  • Leben und Schriften des Dichters und Philologen Nicodemus Frischlin (1855) – Život a spisy básníka a filologa Nicodema Frischlina [N. Frischlin (1547–1590)]
  • Ulrich von Hutten (1858)
  • Hermann Samuel Reimarus (1862)
  • Das Leben Jesu für das deutsche Volk bearbeitet (1864) – Život Ježíšův pro německý lid
  • Der Christus des Glaubens und der Jesus der Geschichte, eine Kritik der Schleiermacherschen Lebens Jesu (1865) – Kristus víry a Ježíš historický, kritika Schleiermacherova Života Ježíšova
  • Lessings Nathan der Weise (1865) Lessingův Moudrý Nathan
  • Die Halben und die Ganzen (1865) – Poloviční a celí
  • Voltaire, sechs Vorträge (1870) – Voltaire, šest přednášek
  • Der alte und der neue Glaube. Ein Bekenntniss (1872). – Stará a nová víra. Zpověď

Sebrané spisy (Gesammelten Schriften) Davida Strausse v jedenácti svazcích vydal v Bonnu v letech 1876–1878 jeho přítel Eduard Zeller (1814–1908, historik antické filozofie), který též napsal Straussův životopis.

České překlady

  • STRAUSS, David Friedrich. Život Ježíšův prostonárodně sestavený. Chicago: Aug. Geringer, 1883. 262 s.
  • PEŠEK, Jiří, ed. Výbor z filozofických spisů mladohegelovců. 1. Překlad Naděžda Pelcová. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 355 s. ISBN 80-205-0078-2. [Straussův Život Ježíšův (výběr, ukázky) je na str. 41–94.]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ZAGER, Werner. Strauß, David Friedrich [online]. www.bibelwissenschaft.de, 2009-02 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ RIEGER, František Ladislav, ed. a MALÝ, Jakub, ed. Slovník naučný. 8. díl. Praha: Kober & Markgraf, 1870. 1213 s. [Viz str. 318.]
  3. ↑ RANKE-HEINEMANN, Uta. Das Leben Jesu. Die Zeit. 1983-07-15. Dostupné online [cit. 2016-04-19]. ISSN 0044-2070. 
  4. ↑ Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Strauss, David Friedrich: Das Leben Jesu – viz na str. 259.]
  5. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 24. díl. V Praze: J. Otto, 1906. 901 s. [Viz str. 204–205.]

Literatura

  • ALBRIGHT, William Foxwell; SCHUBERT, Kurt; STEINMANN, Jean. Cesty k pramenům: biblická archeologie a literární kritika: [sborník]. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1971. 228 s. [Stať „D. F. Strauss" je na str. 162–163; autor J. Steinmann.]
  • BARTH, Karl. Protestantská teologie v devatenáctém století: [skripta pro stud. účely Komenského ev. bohosl. fak. v Praze]. Sv. 2., Dějiny. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1988. s. 413-669. [Kapitola „Strauss" je na str. 533–560.]
  • KREJČÍ, František a MASARYK, Tomáš Garrigue. David Bedřich Strauss: ke 100. výročí jeho narozenin. V Praze: Volná myšlenka, 1908. 22 s.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 24. díl. V Praze: J. Otto, 1906. 901 s. [Heslo „David Friedrich Strauss" je na str. 204–205.]

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_Strauss&oldid=14173533“