Železniční trať Horní Lideč – Bylnice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 34: Řádek 34:
{{BS3||BHF||0,000|[[Brumov-Bylnice|Bylnice]]|||}}
{{BS3||BHF||0,000|[[Brumov-Bylnice|Bylnice]]|||}}
}}
}}
'''Železniční trať Horní Lideč - Bylnice''' (v jízdním řádu pro cestující označená číslem '''283''') je jednokolejná trať ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]]. Vede hornatou krajinou [[Bílé Karpaty|Bílých Karpat]] na rozhraní povodí [[Bečva|Bečvy]] a [[Vlára|Vláry]], prochází dvěma [[tunel]]y. Provoz na trati byl zahájen v roce [[1928]]. Trať je kategorizována jako [[regionální dráha]], při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla ještě úsekem [[Celostátní dráha|celostátní dráhy]].
'''Železniční trať Horní Lideč - Bylnice''' (v jízdním řádu pro cestující označená číslem '''283''') je jednokolejná neelektrifikovaná trať o délce 19,1 km ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], propojující hlavní trať [[Železniční trať Hranice na Moravě - Púchov|trať Hranice na Moravě - Púchov]] s [[Vlárská dráha|Vlárskou dráhou]]. Vede hornatou krajinou [[Bílé Karpaty|Bílých Karpat]] na rozhraní povodí [[Bečva|Bečvy]] a [[Vlára|Vláry]], prochází dvěma [[tunel]]y. Provoz na trati byl zahájen v roce [[1928]]. Trať je kategorizována jako [[regionální dráha]], při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla ještě úsekem [[Celostátní dráha|celostátní dráhy]].


Trať byla vybudována za [[První republika|první republiky]] v rámci zhušťování a propojování železniční sítě na [[Morava (země)|moravsko]]-[[Slovensko|slovenském]] pomezí, původně jako součást trati [[Vsetín]] - [[Bylnice]]. Většího celostátního významu však posléze nabyla [[Trať 280|spojka]] z [[Horní Lideč|Horní Lidče]] do [[Púchov]]a (zprovozněna [[1937]]).
Trať byla vybudována za [[První republika|první republiky]] v rámci zhušťování a propojování železniční sítě na [[Morava (země)|moravsko]]-[[Slovensko|slovenském]] pomezí, původně jako součást trati [[Vsetín]] - [[Bylnice]]. Většího celostátního významu však posléze nabyla [[Trať 280|spojka]] z [[Horní Lideč|Horní Lidče]] do [[Púchov]]a (zprovozněna [[1937]]).

Verze z 2. 10. 2016, 14:55

Železniční trať Horní Lideč – Bylnice
Trať u Valašských Klobouk
Trať u Valašských Klobouk
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 283
Provozovatel dráhy Správa železniční dopravní cesty
Technické informace
Délka 19,1 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Počet kolejí 1
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
19,105 Horní Lideč
trať do Púchova
Senice
Kloboucký potok
16,170 Valašské Příkazy
14,116 Poteč
12,090 Valašské Klobouky
6,488 Návojský (887 m)
Návojský potok
6,199 Návojná
5,245 Brumov
4,453 Brumovský (250 m)
3,780 Brumov střed
Kloboucký potok
trať do Veselí nad Moravou
Kloboucký potok
0,000 Bylnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Horní Lideč - Bylnice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 283) je jednokolejná neelektrifikovaná trať o délce 19,1 km ve Zlínském kraji, propojující hlavní trať trať Hranice na Moravě - Púchov s Vlárskou dráhou. Vede hornatou krajinou Bílých Karpat na rozhraní povodí Bečvy a Vláry, prochází dvěma tunely. Provoz na trati byl zahájen v roce 1928. Trať je kategorizována jako regionální dráha, při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla ještě úsekem celostátní dráhy.

Trať byla vybudována za první republiky v rámci zhušťování a propojování železniční sítě na moravsko-slovenském pomezí, původně jako součást trati Vsetín - Bylnice. Většího celostátního významu však posléze nabyla spojka z Horní Lidče do Púchova (zprovozněna 1937).

Provoz

Osobní doprava

V dřívějších letech na trati jezdily motorové vozy řady M 131.1 a M 262.0, nahrazované občas "karkulkami" řady T 444.0 nebo T 444.1. Dnes na trati slouží motorové jednotky řady 814 z DKV Olomouc PJ Valašské Meziříčí. Pouze na nočním/ranním vlaku do Bylnice jede motorový vůz řady 810. Vytížení vlaků není příliš vysoké, ale některé vlaky jezdí poměrně plné. Na trati dokonce jezdil každé pondělí ráno rychlík (Trenčín-) Bylnice - Praha, vedený lokomotivou řady T 478.3. Zrušen byl počátkem 90. let.

Nákladní doprava

Nákladní doprava zaznamenala značný pokles, oproti dřívějším letům. Před rokem 1989 po trati jezdily průběžné vlaky v trase Valašské Meziříčí - Trenčianská Teplá, ucelené vlaky sklářského písku do Nemšové a manipulační vlaky do Bylnice. V čele těchto vlaků se objevovaly valašské stroje řad T 478.3, T 679.1 a T 466.2. Dnes do Bylnice zajíždí každý pracovní den odpoledne manipulační vlak vedený strojem řady 742, který obsluhuje stanice okolo Bylnice (Vlárský Průsmyk pouze v pondělí, středu a pátek, Bohuslavice nad Vláří a Slavičín pouze podle potřeby). V nakládce převládá dřevní hmota (Vlárský Průsmyk, Bylnice, Slavičín,Valašské Klobouky) a šrot (Brumov). Vykládka probíhá v Valašských Kloboukách (uhlí). Začátkem roku 2011 se na trať začaly vracet ve větší míře nákladní vlaky, zejména vlaky společnosti AWT (dříve OKD doprava), směřující do cementárny v Horném Srní, vedené dvojicemi lokomotiv řady 753.7. V létě roku 2011 začaly po trati jezdit soupravy prázdných vozů od sklářského písku, směřující z Nemšové do Jestřebí. Tyto vlaky jsou vedeny strojem řady 770 společnosti Lokorail.

Navazující tratě

Horní Lideč

  • Trať 280 Hranice na Moravě - Valašské Meziříčí - Odbočka Bečva - Horní Lideč - Horní Lideč st. hr. (Lúky pod Makytou ŽSR)

Bylnice

  • Trať 341 Staré Město u Uherského Hradiště - Odbočka Hradišťská - Kunovice - Újezdec u Luhačovic - Bylnice - Vlárský průsmyk st. hr. (Nemšová ŽSR)

Odkazy