Karel Lustig: Porovnání verzí
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození |
V současné době píši životopis Karla Lustiga. V tomto hesle je několik zásadních faktografických chyb, které se pokusím časem opravit. Dnes jsem uvedl na pravou míru studia Karla Lustiga. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Studium a učitelská praxe == |
== Studium a učitelská praxe == |
||
Začal studovat gymnázium v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci,]] ale kvůli slabému prospěchu jej nedokončil. Následně studoval na německé reálce v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], kterou také ze studijních důvodů nedokončil. Propadl zde z matematiky a deskriptivní geometrie. Nakonec začal v roce 1872 studovat na učitele na [[Učitelský ústav|Učitelským ústavu]] v Soběslavi, který úspěšně dokončil v roce 1877. Následně byl nucen nastoupit na tři roky na vojnu, kde v kadetní škole vyučoval krasopis. Dráhu civilního pedagoga zahájil ve Stráži nad Nežárkou, [[Milevsko|Milevsku]] a [[Bechyně|Bechyni]]. V 39 letech přišel (1895) do Soběslavi a zde se stal v roce 1899 ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní jako starosta ''Táborského krajinského spolku učitelstva'' a člen výboru ''Zemské ústřední jednoty''. |
|||
== Zakladatel muzea == |
== Zakladatel muzea == |
||
Verze z 1. 10. 2016, 21:28
| Karel Lustig | |
|---|---|
.jpg) ředitel soběslavského muzea Karel Lustig (1856-1924) jako Petr Vok | |
| Narození | 29. prosince 1856 Kardašova Řečice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. dubna 1924 (ve věku 67 let) na cestě ze Soběslavi  Československo |
| Povolání | pedagog a spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Lustig (29. prosince 1856 v Kardašově Řečici[1] - 5. dubna 1924) byl český pedagog, ředitel měšťanské školy, zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, publicista, spolkově i veřejně činný.
Studium a učitelská praxe
Začal studovat gymnázium v Jindřichově Hradci, ale kvůli slabému prospěchu jej nedokončil. Následně studoval na německé reálce v Českých Budějovicích, kterou také ze studijních důvodů nedokončil. Propadl zde z matematiky a deskriptivní geometrie. Nakonec začal v roce 1872 studovat na učitele na Učitelským ústavu v Soběslavi, který úspěšně dokončil v roce 1877. Následně byl nucen nastoupit na tři roky na vojnu, kde v kadetní škole vyučoval krasopis. Dráhu civilního pedagoga zahájil ve Stráži nad Nežárkou, Milevsku a Bechyni. V 39 letech přišel (1895) do Soběslavi a zde se stal v roce 1899 ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní jako starosta Táborského krajinského spolku učitelstva a člen výboru Zemské ústřední jednoty.
Zakladatel muzea
Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku 1897 tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v Rožmberském domě- viz : [1]; uspořádal muzejní knihovnu. V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou 'Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou' v Soběslavi roku 1898. Ředitel Lustig měl pomoc a oporu v práci učitelky Emilie Fryšové a hodináře Aloise Březiny. Po náhlé smrti Karla Lustiga (při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině) vedl městské muzeum až do roku 1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel Antonín Jungmann (1854-1945). Začátkem 20. století patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v Čechách. Dnešní Blatské muzeum v Soběslavi (pobočka Husitského muzea v Táboře) pečuje o přírodovědné a národopisné sbírky z regionu Blat a Táborska, návštěvníkům nabízí stálé expozice Příroda Táborska (v Rožmberském domě) a Národopis Blat a Kozácka (ve Smrčkově domě) a dále krátkodobé výstavy, přednášky a exkurze.
![[1]](http://www.musobeslav.cz/sobeslav/historie/rozmberk.jpg){kind=link}
Publicista a spisovatel
V letech 1886-1891 redigoval „Zpravodaje hospodářské spol. pro polit. okres milevský“; redigoval a přispíval do publikací muzejního spolku v Soběslavi („Výstava v Soběslavi 1898“, muzejní sborníky r. 1900, 1901, 1903), od roku 1905 redigoval měsíčník "Staré a nové zvěsti ze Soběslavě a okolí" a "Věstník jihočeských muzeí". Kromě toho publikoval v mnoha tehdejších listech.
Dílo
- Z dějin Milevska, Milevsko 1890
- Žena, Soběslav 1905
- Na cestu životem (čtyři vydání)
- Dospívající mládaži, Soběslav 1911
- Stručný přehled českých dějin, Soběslav 1911
- Hrad Choustník (1922)
- (pod pseudonymem Ljubibratič) Poznání (1921)
Rodina
Otec Josef Lustig byl kupec a poštmistr v Kardašově Řečici, bratr Gustav Lustig byl vynálezce v oboru cukrovarnictví, (také ředitel cukrovaru v Čáslavi), průkopník letectví v Rakousku Uhersku, známý mecenáš vědy, umění a chudých a druhý bratr Alois Lustig byl technik, vynálezce, esperantista[2] a na přelomu 20.století deset let starostou Kardašovy Řečice a publicista (např. v Národních listech).
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ SAMENHOF, Ludwig. Adresaro (de la esperantistoj) por 1907. [s.l.]: [s.n.], 1908. Položka č. 14488.
- Ottův slovník naučný, str. 560
- [2]
- Táborsko,srdce jižních Čech (1948)
- Místopis Řečice Kardašovy I.-III., Jaromír Hrubý, Jindřichův Hradec, 1920, 1930, 1934.
- Věk Lustigů, Jiří Sláma
- Jubilejní sborník městského muzea v Soběslavi 1897 - 1947, Soběslav 1947, s. 20-22.