František Josef Lothar Silva-Tarouca: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m náhrada za jednotnou šablonu {{Upravit}}; kosmetické úpravy
m {{Infobox - osoba}}
Řádek 1: Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Upravit}}
{{Infobox - osoba}}
'''František Josef Lothar Silva-Tarouca''' ([[27. duben]] [[1773]] [[Vídeň]] - [[2. prosinec]] [[1835]] [[Čechy pod Kosířem]])
'''František Josef Lothar Silva-Tarouca''' ([[27. duben]] [[1773]] [[Vídeň]] - [[2. prosinec]] [[1835]] [[Čechy pod Kosířem]])



Verze z 28. 9. 2016, 00:17

František Josef ze Silva-Tarouca
Narození27. dubna 1773
Úmrtí2. prosince 1835 (ve věku 62 let)
Čechy pod Kosířem
ChoťLeopoldina ze Šternberka-Maderscheidu (od 1811)[1]
DětiAugust Alexandr ze Silva-Tarouca
Ervín Vilém ze Silva-Tarouca[2]
Bedřich Silva-Tarouca[2]
Kristýna ze Silva-Tarouca[2]
RodičeFrantišek ze Silva-Tarouca[2] a Marie Kristýna ze Schönborn-Heussenstammu[2]
RodSilva-Taroucové
PříbuzníArnošt Emanuel ze Silva-Tarouca, František Josef ze Silva-Tarouca[2] a Marie Henrieta ze Silva-Tarouca[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Josef Lothar Silva-Tarouca (27. duben 1773 Vídeň - 2. prosinec 1835 Čechy pod Kosířem)

Rodina

František Josef Lothar Silva-Tarouca bývá někdy označován také jako František Josef I. Oženil se na zámku Zásmuky 23. 11. 1811 s hraběnkou Marií Leopoldinou Šternberk - Manderscheid (Praha 10.7.1791 - Čechy pod Kosířem 15.12.1870) a měl s ní celkem čtyři syny: předčasně zemřelého Františka, Ervína Viléma (1815-1846), který dědil po otci, ale zemřel mlád, Bedřicha (1816-1881), učeného kněze a nejmladšího Augustina Alexandra (1818-1872).

Život

Vzdal se vojenské kariéry a věnoval se celých 27 let zvelebování hospodaření na zadluženém rodovém majetku. Ve třicátých letech 19. století zahájil v zámku v Čechách pod Kosířem velkorysou přestavbu původní barokní zahrady v přírodně krajinářský anglický park.

Odkazy

  1. Silva-Taroucové
  2. Čechy pod Kosířem (zámek)
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.