Sergej Birjuzov: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat |
styl. úpravy, typo, wikiodkazy, commonscat, aut. data, portály, kat. |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| obrázek = SS Biriuzov 02.png |
| obrázek = SS Biriuzov 02.png |
||
}} |
}} |
||
'''Sergej Semjonovič Birjuzov''' ({{Vjazyce2|ru|''Сергей Семёнович Бирюзов''}}; * [[21. srpen]] [[1904]] [[Skopin]], [[ruské impérium|Rusko]] - † [[19. říjen]] [[1964]], poblíž [[Bělehrad]]u, [[Jugoslávie]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] vojevůdce, [[maršál Sovětského svazu |
'''Sergej Semjonovič Birjuzov''' ({{Vjazyce2|ru|''Сергей Семёнович Бирюзов''}}; * [[21. srpen]] [[1904]] [[Skopin]], [[ruské impérium|Rusko]] - † [[19. říjen]] [[1964]], poblíž [[Bělehrad]]u, [[Jugoslávie]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] vojevůdce, od roku 1955 [[maršál Sovětského svazu]]. [[Hrdina Sovětského svazu]] (1958), náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR (1963-1964). |
||
== Život == |
== Život == |
||
Narodil se roku 1904 ve [[Skopin]]u v Rjazaňská gubernii v Rusku. Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1926 |
Narodil se roku 1904 ve [[Skopin]]u v Rjazaňská gubernii v Rusku. Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1926 se stal členem [[Komunistická strana Sovětského svazu|komunistické strany]]. Ve 20. letech vstoupil do armády a rychle postupoval. V roce 1929 ukončil 2. ročník večerní univerzity pro pracující. Roku 1934 před nástupem na Vojenskou akademii M. V. Frunzeho byl velitelem praporu. Studium na akademii ukončil v roce 1937 s diplomem 1. stupně. Následně velel štábu střelecké divize. V roce 1939 se stal náčelníkem operačního oddělení štábu Charkovského vojenského okruhu. V srpnu 1939 byl pověřen vedením 132. divize. |
||
Birjuzov následně velel této jednotce |
Birjuzov následně velel této jednotce tři roky, což bylo v sovětské armádě vzácností. Po vypuknutí [[Východní fronta (druhá světová válka)|války s Německem]] byla jeho divize součástí [[Jihozápadní front (druhá světová válka)|Jihozápadního]] a [[Brjanský front|Brjanského frontu]]. Byl kvalitním divizním velitelem, který neváhal jednotce velet z první linie. Během prvního roku bojů byl Birjuzov pětkrát raněn, z toho dvakrát vážně. |
||
V dubnu 1942 se stal náčelníkem štábu 48. armády Brjanského frontu. V této funkci setrval do listopadu 1942, kdy byl pověřen vedením štábu 2. gardové armády, které velel [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|R. M. Malinovskij]]. V této pozici setrval do dubna 1943, přičemž se podílel na vedení bojových operaci během [[Bitva u Stalingradu|bitvy o Stalingrad]], těžkých bojů s německým tankovým uskupení [[Erich von Manstein|von Mansteina]] jakož i sovětských protiútoků [[operace Saturn]]. |
V dubnu 1942 se stal náčelníkem štábu 48. armády Brjanského frontu. V této funkci setrval do listopadu 1942, kdy byl pověřen vedením štábu 2. gardové armády, které velel [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|R. M. Malinovskij]]. V této pozici setrval do dubna 1943, přičemž se podílel na vedení bojových operaci během [[Bitva u Stalingradu|bitvy o Stalingrad]], těžkých bojů s německým tankovým uskupení [[Erich von Manstein|von Mansteina]] jakož i sovětských protiútoků [[operace Saturn]]. |
||
V dubnu 1943 se stal náčelníkem |
V dubnu 1943 se stal náčelníkem štábu [[Jižní front (druhá světová válka)|Jižního frontu]], kde spolupracoval s [[Fjodor Tolbuchin|F. I. Tolbuchinem]]. V říjnu 1943 byl front přejmenován na [[4. ukrajinský front]]. Birjuzov dále zůstal jeho náčelníkem štábu až do května 1944, kdy byl přeložen ke [[3. ukrajinský front|3. ukrajinskému frontu]]. V říjnu 1944, byl Birjuzov pověřen velením 37. armády 3. ukrajinského frontu. V této pozici setrval do května 1946. Jako velitel armády se podílel na osvobozování [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajiny]], [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Jugoslávie]]. |
||
Po válce vedl do roku 1947 sovětskou vojenskou misi v Bulharsku. Později do roku 1955 působil na různých velitelských postech. 11. března 1955 byl povýšen do hodnosti Maršála Sovětského svazu<ref>{{citace monografie| jméno = Jiří | příjmení= Fidler | odkaz na autora = Jiří Fidler | titul = Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové) | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 2005 | počet stran = 290 | isbn = 80-7217-354-5 | jazyk = česky}} </ref>. Od dubna 1955 do dubna 1962 působil jako velitel sovětské protivzdušné obrany. Později působil jako velitel strategických raketových vojsk a v roce 1963 se stal náčelníkem sovětského generálního štábu. |
Po válce vedl do roku 1947 sovětskou vojenskou misi v Bulharsku. Později do roku 1955 působil na různých velitelských postech. 11. března 1955 byl povýšen do hodnosti Maršála Sovětského svazu<ref>{{citace monografie| jméno = Jiří | příjmení= Fidler | odkaz na autora = Jiří Fidler | titul = Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové) | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 2005 | počet stran = 290 | isbn = 80-7217-354-5 | jazyk = česky}} </ref>. Od dubna 1955 do dubna 1962 působil jako velitel sovětské protivzdušné obrany. Později působil jako velitel strategických raketových vojsk a v roce 1963 se stal náčelníkem sovětského generálního štábu. |
||
Birjuzov tragicky zahynul 19. října 1964 při letecké nehodě. Dopravní letadlo narazilo do vrchu [[Avala]] nedaleko [[Bělehrad]]u v tehdejší Jugoslávii. Urna s jeho popelem je uložena na pohřebišti u kremelské zdi v [[Moskva|Moskvě]]. |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{commonscat |
* {{commonscat}} |
||
{{Maršálové SSSR}} |
{{Maršálové SSSR}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Lidé|Druhá světová válka}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Birjuzov, Sergej Semjonovič}} |
{{DEFAULTSORT:Birjuzov, Sergej Semjonovič}} |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Maršálové SSSR]] |
[[Kategorie:Maršálové SSSR]] |
||
[[Kategorie:Sovětští válečníci]] |
|||
[[Kategorie:Sovětští velitelé druhé světové války]] |
[[Kategorie:Sovětští velitelé druhé světové války]] |
||
[[Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu]] |
[[Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu]] |
||
[[Kategorie:Oběti leteckých nehod]] |
[[Kategorie:Oběti leteckých nehod]] |
||
[[Kategorie:Pohřbení u Kremelské zdi]] |
[[Kategorie:Pohřbení u Kremelské zdi]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
Verze z 10. 9. 2016, 22:47
Sergej Semjonovič Birjuzov | |
---|---|
Narození | 21. srpna 1904 Skopin |
Úmrtí | 19. října 1964 (ve věku 60 let) Bělehrad |
Místo pohřbení | Hřbitov u Kremelské zdi |
Alma mater | Frunzeho vojenská akademie Moskevská vyšší vojenská velitelská škola |
Povolání | politik, voják, důstojník a vojevůdce |
Ocenění | Leninův řád Řád hrdiny lidu Medaile 40. výročí Ozbrojených sil SSSR Medaile 30. výročí sovětské armády a námořnictva medaile Za osvobození Bělehradu … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sergej Semjonovič Birjuzov (rusky Сергей Семёнович Бирюзов; * 21. srpen 1904 Skopin, Rusko - † 19. říjen 1964, poblíž Bělehradu, Jugoslávie) byl sovětský vojevůdce, od roku 1955 maršál Sovětského svazu. Hrdina Sovětského svazu (1958), náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR (1963-1964).
Život
Narodil se roku 1904 ve Skopinu v Rjazaňská gubernii v Rusku. Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1926 se stal členem komunistické strany. Ve 20. letech vstoupil do armády a rychle postupoval. V roce 1929 ukončil 2. ročník večerní univerzity pro pracující. Roku 1934 před nástupem na Vojenskou akademii M. V. Frunzeho byl velitelem praporu. Studium na akademii ukončil v roce 1937 s diplomem 1. stupně. Následně velel štábu střelecké divize. V roce 1939 se stal náčelníkem operačního oddělení štábu Charkovského vojenského okruhu. V srpnu 1939 byl pověřen vedením 132. divize.
Birjuzov následně velel této jednotce tři roky, což bylo v sovětské armádě vzácností. Po vypuknutí války s Německem byla jeho divize součástí Jihozápadního a Brjanského frontu. Byl kvalitním divizním velitelem, který neváhal jednotce velet z první linie. Během prvního roku bojů byl Birjuzov pětkrát raněn, z toho dvakrát vážně.
V dubnu 1942 se stal náčelníkem štábu 48. armády Brjanského frontu. V této funkci setrval do listopadu 1942, kdy byl pověřen vedením štábu 2. gardové armády, které velel R. M. Malinovskij. V této pozici setrval do dubna 1943, přičemž se podílel na vedení bojových operaci během bitvy o Stalingrad, těžkých bojů s německým tankovým uskupení von Mansteina jakož i sovětských protiútoků operace Saturn.
V dubnu 1943 se stal náčelníkem štábu Jižního frontu, kde spolupracoval s F. I. Tolbuchinem. V říjnu 1943 byl front přejmenován na 4. ukrajinský front. Birjuzov dále zůstal jeho náčelníkem štábu až do května 1944, kdy byl přeložen ke 3. ukrajinskému frontu. V říjnu 1944, byl Birjuzov pověřen velením 37. armády 3. ukrajinského frontu. V této pozici setrval do května 1946. Jako velitel armády se podílel na osvobozování Ukrajiny, Bulharska a Jugoslávie.
Po válce vedl do roku 1947 sovětskou vojenskou misi v Bulharsku. Později do roku 1955 působil na různých velitelských postech. 11. března 1955 byl povýšen do hodnosti Maršála Sovětského svazu[1]. Od dubna 1955 do dubna 1962 působil jako velitel sovětské protivzdušné obrany. Později působil jako velitel strategických raketových vojsk a v roce 1963 se stal náčelníkem sovětského generálního štábu.
Birjuzov tragicky zahynul 19. října 1964 při letecké nehodě. Dopravní letadlo narazilo do vrchu Avala nedaleko Bělehradu v tehdejší Jugoslávii. Urna s jeho popelem je uložena na pohřebišti u kremelské zdi v Moskvě.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergey Biryuzov na anglické Wikipedii.
- ↑ FIDLER, Jiří. Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové). Brno: Jota, 2005. 290 s. ISBN 80-7217-354-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Semjonovič Birjuzov na Wikimedia Commons