Subotická radnice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
link pořádně
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Subotica, radnice.jpg|right|thumb|Panoramatický pohled na budovu radnice]]
[[Soubor:Subotica, radnice.jpg|right|thumb|Panoramatický pohled na budovu radnice]]
'''Subotická radnice''' ([[maďarština|maďarsky]] '''Szabadkai városháza''', [[srbština|srbsky]] '''Градска кућа (у Суботици)'''/'''Gradska kuća (u Subotici)''') je dominantní budova v severosrbském [[Vojvodina|vojvodinském]] městě [[Subotica]]. Je největší ve městě. Nachází se na náměstí Jovana Nenada v samém středu města.
'''Subotická radnice''' ([[maďarština|maďarsky]] '''Szabadkai városháza''', [[srbština|srbsky]] '''Градска кућа (у Суботици)'''/'''Gradska kuća (u Subotici)''') je dominantní budova v severosrbském [[Vojvodina|vojvodinském]] městě [[Subotica]]. Je největší ve městě. Nachází se na náměstí Jovana Nenada v samém středu města.


Spolu s tzv. [[Raichelův palác|Raichelovým palácem]] je budova radnice nejnápadnější ukázkou tzv. [[maďarská secese|maďarské]] [[secese]] na území města [[Subotica]]. O nahrazení původní budovy radnice se začalo v Subotici, která byla na počátku [[20. století]] součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherska]], diskutovat již v roce [[1906]]. Na přelomu [[19. století|19.]] a 20. století procházelo Uhersko ohromných ekonomickým i stavebním rozvojem a původní budova, pocházející z roku [[1828]], již přestala být dostatečně reprezentativní. Hlavním iniciátorem výstavby nového sídla městské správy byl tehdejší starosta města, [[Károly Bíró]]. O dva roky později začala samotná výstavba a v roce [[1910]] byla budova dokončena. Oficiálně se však městská správa do svého nového sídla nastěhovala až v roce [[1912]], po dokončení finalizačních prací na interiéru stavby. Slavnostní otevření radnice se konalo [[15. září]] [[1912]].<ref>[http://www.gradsubotica.co.rs/gradska-kuca-u-turizmu-subotice/ Článek o radnici na portálu města Subotica {{sr}}]</ref>
Spolu s tzv. [[Raichelův palác|Raichelovým palácem]] je budova radnice nejnápadnější ukázkou tzv. [[maďarská secese|maďarské]] [[secese]] na území města [[Subotica]]. O nahrazení původní budovy radnice se začalo v Subotici, která byla na počátku [[20. století]] součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherska]], diskutovat již v roce [[1906]]. Na přelomu [[19. století|19.]] a 20. století procházelo Uhersko ohromných ekonomickým i stavebním rozvojem a původní budova, pocházející z roku [[1828]], již přestala být dostatečně reprezentativní. Hlavním iniciátorem výstavby nového sídla městské správy byl tehdejší starosta města, [[Károly Bíró]]. O dva roky později začala samotná výstavba a v roce [[1910]] byla budova dokončena. Oficiálně se však městská správa do svého nového sídla nastěhovala až v roce [[1912]], po dokončení finalizačních prací na interiéru stavby. Slavnostní otevření radnice se konalo [[15. září]] [[1912]].<ref>[http://www.gradsubotica.co.rs/gradska-kuca-u-turizmu-subotice/ Článek o radnici na portálu města Subotica {{sr}}]</ref>


Budova subotické radnice byla vystavěna podle návrhu [[Marcell Komor|Marcella Komora]] a [[Dezső Jakab|Dezső Jakaba]], známých [[Uhersko|uherských]] architektů první poloviny [[20. století]]. Její věž má výšku 76 m; široká je 55 m a dlouhá 105 m.<ref>[http://sumedija.rs/vest-3548-Simbol-Subotice-proslavio-stoti-ro%C4%91endan.html Zpráva o oslavě stého výročí budovy radnice na portálu Sumedija.rs {{sr}}]</ref>
Budova subotické radnice byla vystavěna podle návrhu [[Marcell Komor|Marcella Komora]] a [[Dezső Jakab]]a, známých [[Uhersko|uherských]] architektů první poloviny [[20. století]]. Její věž má výšku 76 m; široká je 55 m a dlouhá 105 m.<ref>[http://sumedija.rs/vest-3548-Simbol-Subotice-proslavio-stoti-ro%C4%91endan.html Zpráva o oslavě stého výročí budovy radnice na portálu Sumedija.rs {{sr}}]</ref>


V roce [[2007]] zařadil časopis [[Politikin zabavnik]] subotickou radnici mezi tzv. [[Sedm srbských divů]].<ref>[http://www.srbija.travel/proglasenje-7-srpskih-cuda-prirode-i-7-srpskih-cuda-graditeljstva/ Seznam srbských divů na portálu srbija.travel {{sr}}]</ref>
V roce [[2007]] zařadil časopis [[Politikin zabavnik]] subotickou radnici mezi tzv. [[Sedm srbských divů]].<ref>[http://www.srbija.travel/proglasenje-7-srpskih-cuda-prirode-i-7-srpskih-cuda-graditeljstva/ Seznam srbských divů na portálu srbija.travel {{sr}}]</ref>


== Reference ==
== Reference ==
* {{Commonscat|Town Hall (Subotica)}}

{{Commonscat|Town Hall (Subotica)}}
<references/>
<references/>


{{Portály|Srbsko}}
{{Portály|Srbsko}}

[[Kategorie:Stavby v Srbsku]]
[[Kategorie:Stavby v Srbsku]]
[[Kategorie:Radnice]]
[[Kategorie:Radnice]]

Verze z 10. 9. 2016, 12:01

Panoramatický pohled na budovu radnice

Subotická radnice (maďarsky Szabadkai városháza, srbsky Градска кућа (у Суботици)/Gradska kuća (u Subotici)) je dominantní budova v severosrbském vojvodinském městě Subotica. Je největší ve městě. Nachází se na náměstí Jovana Nenada v samém středu města.

Spolu s tzv. Raichelovým palácem je budova radnice nejnápadnější ukázkou tzv. maďarské secese na území města Subotica. O nahrazení původní budovy radnice se začalo v Subotici, která byla na počátku 20. století součástí Rakousko-uherska, diskutovat již v roce 1906. Na přelomu 19. a 20. století procházelo Uhersko ohromných ekonomickým i stavebním rozvojem a původní budova, pocházející z roku 1828, již přestala být dostatečně reprezentativní. Hlavním iniciátorem výstavby nového sídla městské správy byl tehdejší starosta města, Károly Bíró. O dva roky později začala samotná výstavba a v roce 1910 byla budova dokončena. Oficiálně se však městská správa do svého nového sídla nastěhovala až v roce 1912, po dokončení finalizačních prací na interiéru stavby. Slavnostní otevření radnice se konalo 15. září 1912.[1]

Budova subotické radnice byla vystavěna podle návrhu Marcella Komora a Dezső Jakaba, známých uherských architektů první poloviny 20. století. Její věž má výšku 76 m; široká je 55 m a dlouhá 105 m.[2]

V roce 2007 zařadil časopis Politikin zabavnik subotickou radnici mezi tzv. Sedm srbských divů.[3]

Reference