Krteň: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m link.
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Praha, Třebonice, kostel Krteň.jpg|thumb|right|Kostel sv. Jana a Pavla]]
[[Soubor:Praha, Třebonice, kostel Krteň.jpg|thumb|right|Kostel sv. Jana a Pavla]]
'''Krteň''' je zaniklá [[Vesnice|ves]] na katastrálním území [[Třebonice]] (městská část [[Praha 13]]) v [[Praha|Praze]], mezi [[Stodůlky|Stodůlkami]] a Třebonicemi (jižně od osady [[Chaby]]), z níž se zachoval románský [[Kostel svatého Jana a Pavla (Praha, Třebonice)|kostelík svatého Jana a Pavla]].
'''Krteň''' je zaniklá [[Vesnice|ves]] na katastrálním území [[Třebonice]] (městská část [[Praha 13]]) v [[Praha|Praze]], mezi [[Stodůlky|Stodůlkami]] a Třebonicemi (jižně od osady [[Chaby]]), z níž se zachoval románský [[Kostel svatého Jana a Pavla (Praha, Třebonice)|kostelík svatého Jana a Pavla]].


== Historie ==
== Historie ==
Ves byla již v raném středověku součástí zdejší husté sítě osad.<ref name="Dragoun" />
Ves byla již v raném středověku součástí zdejší husté sítě osad.<ref name="Dragoun" />


Ves je zmiňována v roce [[1434]] jako majetek [[Seznam představitelů českého státu|českých králů]], kteří byli i patrony zdejšího kostela. V [[husitství|husitských]] dobách se Krteň stala majetkem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítské kapituly]], která v roce [[1667]] připojila Krteň k [[Chrášťany|Chrášťanům]] a v té době patrně zanikla i zdejší [[fara]]. V době po třicetileté válce pravděpodobně zanikla i celá ves.<ref name="Dragoun">Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13</ref> Z osady zůstal do dnešních dob jen osamělý kostelík s dosud používaným hřbitovem na vyvýšeném místě (záznam v ústředním seznamu památek MonumNet však hřbitov ve výčtu parcel označuje jako bývalý). Na hřbitově jsou pohřbeni obyvatelé z Třebonic, Jinočan, Chrášťan a Chab.<ref name="královnina cesta" /> Prostranství vedle hřbitova je upraveno jako výletní odpočinkové místo, na vršku se nachází též veřejná studna s ruční pumpou. V blízkosti kostela stojí torzo sochy neznámého světce, která je památkově chráněna společně s kostelem a hřbitovem. Na ploše u hřbitova bylo umístěno též novodobé dílo, napodobující kamenný pohanský oltář.
Ves je zmiňována v roce [[1434]] jako majetek [[Seznam představitelů českého státu|českých králů]], kteří byli i patrony zdejšího kostela. V [[husitství|husitských]] dobách se Krteň stala majetkem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítské kapituly]], která v roce [[1667]] připojila Krteň k [[Chrášťany|Chrášťanům]] a v té době patrně zanikla i zdejší [[fara]]. V době po třicetileté válce pravděpodobně zanikla i celá ves.<ref name="Dragoun">Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13</ref> Z osady zůstal do dnešních dob jen osamělý kostelík s dosud používaným hřbitovem na vyvýšeném místě (záznam v ústředním seznamu památek MonumNet však hřbitov ve výčtu parcel označuje jako bývalý). Na hřbitově jsou pohřbeni obyvatelé z Třebonic, Jinočan, Chrášťan a Chab.<ref name="královnina cesta" /> Prostranství vedle hřbitova je upraveno jako výletní odpočinkové místo, na vršku se nachází též veřejná studna s ruční pumpou. V blízkosti kostela stojí torzo sochy neznámého světce, která je památkově chráněna společně s kostelem a hřbitovem. Na ploše u hřbitova bylo umístěno též novodobé dílo, napodobující kamenný pohanský oltář.


Pozůstatky vsi (případně i knížecího dvora) by se mohly nacházet pod zemí v okolí kostelíka. Archeologický průzkum nebyl dosud proveden.<ref name="Dragoun" />
Pozůstatky vsi (případně i knížecího dvora) by se mohly nacházet pod zemí v okolí kostelíka. Archeologický průzkum nebyl dosud proveden.<ref name="Dragoun" />
Řádek 11: Řádek 11:
== Kostel sv. Jana a Pavla ==
== Kostel sv. Jana a Pavla ==
[[Soubor:Kostel-Krten.jpg|thumb|Kostel svatých Jana a Pavla se hřbitovem]]
[[Soubor:Kostel-Krten.jpg|thumb|Kostel svatých Jana a Pavla se hřbitovem]]
Kostel byl postaven v pozdně [[románský sloh|románském slohu]] v 2. čtvrtině [[13. století|13. století]] s pravoúhlým [[Kněžiště|presbytářem]] a průčelní čtverhrannou [[věž]]í.
Kostel byl postaven v pozdně [[románský sloh|románském slohu]] v 2. čtvrtině [[13. století]] s pravoúhlým [[Kněžiště|presbytářem]] a průčelní čtverhrannou [[věž]]í.


Kostel je zmiňovaný jako [[farní kostel]] v roce [[1352]] v dokumentu týkajícím se sazby papežského desátku. Z úředních knih pražského arcibiskupství je známa kompletní řada dvanácti zdejších farářů v letech 1358–1422.<ref name="Dragoun" /> Není však známo, zda je zasvěcení dvěma světcům původní, nebo zda vzniklo dodatečným rozšířením zasvěcení.<ref name="Dragoun" />
Kostel je zmiňovaný jako [[farní kostel]] v roce [[1352]] v dokumentu týkajícím se sazby papežského desátku. Z úředních knih pražského arcibiskupství je známa kompletní řada dvanácti zdejších farářů v letech 1358–1422.<ref name="Dragoun" /> Není však známo, zda je zasvěcení dvěma světcům původní, nebo zda vzniklo dodatečným rozšířením zasvěcení.<ref name="Dragoun" />


Roku [[1575]] byl rozšířen o [[boční loď]] na severní straně, roku [[1699]] o [[sakristie|sakristii]] na severním boku presbytáře, v letech [[1732]]–[[1734]] byla zvýšena jeho věž. Roku [[1890]] byly přístavby přizpůsobeny do novorománského stylu podle návrhu [[A. Živný|A. Živného]]. Klenba byla nahrazena [[kazetový strop|kazetovým stropem]], severní loď zvýšena a věž přestavěna.
Roku [[1575]] byl rozšířen o [[boční loď]] na severní straně, roku [[1699]] o [[sakristie|sakristii]] na severním boku presbytáře, v letech [[1732]]–[[1734]] byla zvýšena jeho věž. Roku [[1890]] byly přístavby přizpůsobeny do novorománského stylu podle návrhu [[A. Živný|A. Živného]]. Klenba byla nahrazena [[kazetový strop|kazetovým stropem]], severní loď zvýšena a věž přestavěna.


V [[kněžiště|kněžišti]] se zachovalo [[románské okno]] a na východní stěně uvnitř pozdně románské [[nástěnná malba|nástěnné malby]] z konce 13. století. Představují ''Křest Kristův'', ''Obětování v chrámě'', ''Josefův sen'', ''Církevní učitelku'' a symboly [[evangelista|evangelistů]]. Malby byly restaurovány v roce [[1952]]. Zrestauroval je akademický malíř Miroslav Terš, který také vysvětlil význam vyobrazení.<ref name="královnina cesta" /> Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní [[oltář]] s obrazem od J. Heřmana z roku [[1890]].
V [[kněžiště|kněžišti]] se zachovalo [[románské okno]] a na východní stěně uvnitř pozdně románské [[nástěnná malba|nástěnné malby]] z konce 13. století. Představují ''Křest Kristův'', ''Obětování v chrámě'', ''Josefův sen'', ''Církevní učitelku'' a symboly [[evangelista|evangelistů]]. Malby byly restaurovány v roce [[1952]]. Zrestauroval je akademický malíř Miroslav Terš, který také vysvětlil význam vyobrazení.<ref name="královnina cesta" /> Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní [[oltář]] s obrazem od J. Heřmana z roku [[1890]].


Kostel dodnes tvoří působivou dominantu krajiny. V současné době je v kostelíku jednou ročně, v červnu, sloužena slavnostní poutní mše.<ref name="královnina cesta">Eva Černá: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=2599 Krteň a královnina cesta], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti</ref>
Kostel dodnes tvoří působivou dominantu krajiny. V současné době je v kostelíku jednou ročně, v červnu, sloužena slavnostní poutní mše.<ref name="královnina cesta">Eva Černá: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=2599 Krteň a královnina cesta], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti</ref>
Řádek 23: Řádek 23:
== Kamenný stůl ==
== Kamenný stůl ==
[[Soubor:Dolmen.BEL.Krten.Praha13.jpg|thumb|Dolmen "Bel"]]
[[Soubor:Dolmen.BEL.Krten.Praha13.jpg|thumb|Dolmen "Bel"]]
Poblíž kostelíka svatého Jana a Pavla byl dne 9. dubna 2010 péčí odboru životního prostředí ÚMČ Praha 13 instalován novodobý [[Dolmen|dolmen]] - kamenný stůl "Bel". Skulptura je sestavena z [[Paleozoikum|prvohorní]] [[Ordovik|ordovické]] [[Břidlice|břidlice]] podle vzoru megalitických staveb dávných civilizací. Je situována na významné energetické linni bývalé královské cesty [[Pražský hrad]] - [[Karlštejn]].
Poblíž kostelíka svatého Jana a Pavla byl dne 9. dubna 2010 péčí odboru životního prostředí ÚMČ Praha 13 instalován novodobý [[dolmen]] - kamenný stůl "Bel". Skulptura je sestavena z [[Paleozoikum|prvohorní]] [[Ordovik|ordovické]] [[břidlice]] podle vzoru megalitických staveb dávných civilizací. Je situována na významné energetické linni bývalé královské cesty [[Pražský hrad]] - [[Karlštejn]].


== Legendy ==
== Legendy ==
[[Popelka Biliánová]] píše, že podle pověstí i zápisů zde bývalo slovanské božiště v posvátném háji. Název vsi podle ní svědčí o tom, že zde byl oslavován [[Krt]] neboli [[Krodo]], slovanský bůh blahobytu a bohatství. Podle Biliánové zde jistě už od pohanských dob bývalo menší hradiště, z nějž se ve středověku stal [[kostelec]]. Lidová etymologie spojuje název místa s [[krtina|krtčí hromádkou]], kterou zdejší kopec může připomínat.<ref>Popelka Biliánová: ''Ořech a Krteň'', Národní listy roč. 73, č. 171, str. 4. {{Wikizdroje|dílo=Ořech a Krteň}}</ref> Podle Zdeňka Dragouna však původ a historie kostelíka nenasvědčují představám o jeho vzniku na pohanském kultovním místě. Archeologické výzkumy v okolí však dokládají, že tato oblast byla osídlená již od pravěku.<ref name="Dragoun" />
[[Popelka Biliánová]] píše, že podle pověstí i zápisů zde bývalo slovanské božiště v posvátném háji. Název vsi podle ní svědčí o tom, že zde byl oslavován [[Krt]] neboli [[Krodo]], slovanský bůh blahobytu a bohatství. Podle Biliánové zde jistě už od pohanských dob bývalo menší hradiště, z nějž se ve středověku stal [[kostelec]]. Lidová etymologie spojuje název místa s [[krtina|krtčí hromádkou]], kterou zdejší kopec může připomínat.<ref>Popelka Biliánová: ''Ořech a Krteň'', Národní listy roč. 73, č. 171, str. 4. {{Wikizdroje|dílo=Ořech a Krteň}}</ref> Podle Zdeňka Dragouna však původ a historie kostelíka nenasvědčují představám o jeho vzniku na pohanském kultovním místě. Archeologické výzkumy v okolí však dokládají, že tato oblast byla osídlená již od pravěku.<ref name="Dragoun" />


Podle legendy zde v roce 1371 pobývala královna Eliška, manželka Karla IV., při své pěší pouti z Karlštejna do Prahy, kde u hrobu svatého Zikmunda obětovala zlato za uzdravení svého manžela. Při zpáteční cestě se právě na Krtni měla dozvědět, že se král Karel uzdravil.<ref name="královnina cesta" /> Touto legendou je inspirovaná hypotéza, že zdejší dvorec byl využíván při cestách českých panovníků na Karlštejnsko, a to již dlouho před založením Karlštejna, což by mohlo vysvětlit zvláštní vztah českých panovníků k této osadě a kostelu.<ref name="Dragoun" />
Podle legendy zde v roce 1371 pobývala královna Eliška, manželka Karla IV., při své pěší pouti z Karlštejna do Prahy, kde u hrobu svatého Zikmunda obětovala zlato za uzdravení svého manžela. Při zpáteční cestě se právě na Krtni měla dozvědět, že se král Karel uzdravil.<ref name="královnina cesta" /> Touto legendou je inspirovaná hypotéza, že zdejší dvorec byl využíván při cestách českých panovníků na Karlštejnsko, a to již dlouho před založením Karlštejna, což by mohlo vysvětlit zvláštní vztah českých panovníků k této osadě a kostelu.<ref name="Dragoun" />


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 39: Řádek 39:


== Fotografie ==
== Fotografie ==
{{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
<gallery widths="100px" heights="100px" perrow="3">
<gallery widths="100px" heights="100px" perrow="3">
Soubor:Jan_a_Pavel_Praha_Krten1.jpg|
Soubor:Jan_a_Pavel_Praha_Krten1.jpg|
Soubor:Jan_a_Pavel_Praha_Krten3.jpg|
Soubor:Jan_a_Pavel_Praha_Krten3.jpg|
Soubor:Jan_a_Pavel_Praha_Krten4.jpg|
Soubor:Jan_a_Pavel_Praha_Krten4.jpg|
</gallery>
</gallery>



Verze z 9. 9. 2016, 22:07

Kostel sv. Jana a Pavla

Krteň je zaniklá ves na katastrálním území Třebonice (městská část Praha 13) v Praze, mezi Stodůlkami a Třebonicemi (jižně od osady Chaby), z níž se zachoval románský kostelík svatého Jana a Pavla.

Historie

Ves byla již v raném středověku součástí zdejší husté sítě osad.[1]

Ves je zmiňována v roce 1434 jako majetek českých králů, kteří byli i patrony zdejšího kostela. V husitských dobách se Krteň stala majetkem svatovítské kapituly, která v roce 1667 připojila Krteň k Chrášťanům a v té době patrně zanikla i zdejší fara. V době po třicetileté válce pravděpodobně zanikla i celá ves.[1] Z osady zůstal do dnešních dob jen osamělý kostelík s dosud používaným hřbitovem na vyvýšeném místě (záznam v ústředním seznamu památek MonumNet však hřbitov ve výčtu parcel označuje jako bývalý). Na hřbitově jsou pohřbeni obyvatelé z Třebonic, Jinočan, Chrášťan a Chab.[2] Prostranství vedle hřbitova je upraveno jako výletní odpočinkové místo, na vršku se nachází též veřejná studna s ruční pumpou. V blízkosti kostela stojí torzo sochy neznámého světce, která je památkově chráněna společně s kostelem a hřbitovem. Na ploše u hřbitova bylo umístěno též novodobé dílo, napodobující kamenný pohanský oltář.

Pozůstatky vsi (případně i knížecího dvora) by se mohly nacházet pod zemí v okolí kostelíka. Archeologický průzkum nebyl dosud proveden.[1]

Kostel sv. Jana a Pavla

Kostel svatých Jana a Pavla se hřbitovem

Kostel byl postaven v pozdně románském slohu v 2. čtvrtině 13. století s pravoúhlým presbytářem a průčelní čtverhrannou věží.

Kostel je zmiňovaný jako farní kostel v roce 1352 v dokumentu týkajícím se sazby papežského desátku. Z úředních knih pražského arcibiskupství je známa kompletní řada dvanácti zdejších farářů v letech 1358–1422.[1] Není však známo, zda je zasvěcení dvěma světcům původní, nebo zda vzniklo dodatečným rozšířením zasvěcení.[1]

Roku 1575 byl rozšířen o boční loď na severní straně, roku 1699 o sakristii na severním boku presbytáře, v letech 17321734 byla zvýšena jeho věž. Roku 1890 byly přístavby přizpůsobeny do novorománského stylu podle návrhu A. Živného. Klenba byla nahrazena kazetovým stropem, severní loď zvýšena a věž přestavěna.

V kněžišti se zachovalo románské okno a na východní stěně uvnitř pozdně románské nástěnné malby z konce 13. století. Představují Křest Kristův, Obětování v chrámě, Josefův sen, Církevní učitelku a symboly evangelistů. Malby byly restaurovány v roce 1952. Zrestauroval je akademický malíř Miroslav Terš, který také vysvětlil význam vyobrazení.[2] Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní oltář s obrazem od J. Heřmana z roku 1890.

Kostel dodnes tvoří působivou dominantu krajiny. V současné době je v kostelíku jednou ročně, v červnu, sloužena slavnostní poutní mše.[2]

Kamenný stůl

Dolmen "Bel"

Poblíž kostelíka svatého Jana a Pavla byl dne 9. dubna 2010 péčí odboru životního prostředí ÚMČ Praha 13 instalován novodobý dolmen - kamenný stůl "Bel". Skulptura je sestavena z prvohorní ordovické břidlice podle vzoru megalitických staveb dávných civilizací. Je situována na významné energetické linni bývalé královské cesty Pražský hrad - Karlštejn.

Legendy

Popelka Biliánová píše, že podle pověstí i zápisů zde bývalo slovanské božiště v posvátném háji. Název vsi podle ní svědčí o tom, že zde byl oslavován Krt neboli Krodo, slovanský bůh blahobytu a bohatství. Podle Biliánové zde jistě už od pohanských dob bývalo menší hradiště, z nějž se ve středověku stal kostelec. Lidová etymologie spojuje název místa s krtčí hromádkou, kterou zdejší kopec může připomínat.[3] Podle Zdeňka Dragouna však původ a historie kostelíka nenasvědčují představám o jeho vzniku na pohanském kultovním místě. Archeologické výzkumy v okolí však dokládají, že tato oblast byla osídlená již od pravěku.[1]

Podle legendy zde v roce 1371 pobývala královna Eliška, manželka Karla IV., při své pěší pouti z Karlštejna do Prahy, kde u hrobu svatého Zikmunda obětovala zlato za uzdravení svého manžela. Při zpáteční cestě se právě na Krtni měla dozvědět, že se král Karel uzdravil.[2] Touto legendou je inspirovaná hypotéza, že zdejší dvorec byl využíván při cestách českých panovníků na Karlštejnsko, a to již dlouho před založením Karlštejna, což by mohlo vysvětlit zvláštní vztah českých panovníků k této osadě a kostelu.[1]

Reference

  1. a b c d e f g Zdeněk Dragoun: Osamělý kostelík na kopci, STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13
  2. a b c d Eva Černá: Krteň a královnina cesta, STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti
  3. Popelka Biliánová: Ořech a Krteň, Národní listy roč. 73, č. 171, str. 4. Dílo Ořech a Krteň ve Wikizdrojích

Literatura

  • František Holec: Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy, Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148
  • Zdeněk Dragoun: Osamělý kostelík na kopci, STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13
  • Eva Černá: Krteň a královnina cesta, STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti

Fotografie