Kazachstán: Porovnání verzí

Republika Kazachstán; Қазақстан Республикасы; (Qazaqstan Respūblīkasy); Республика Казахстан; (Respublika Kazachstan)
vlajka	; znak
	Hymna; Můj Kazachstán (Менің Қазақстаным)
Geografie
	; Poloha Kazachstánu
Hlavní město	Astana
Rozloha	2 717 300 km² (9. na světě) ; z toho 1,7 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Chan Tengri (7010 m n. m.)
Časové pásmo	+4 až +6
Poloha	48° s. š., 68° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění	6,48 ob. / km²
HDI	▲ 0,788 (vysoký) (56. na světě, {{{HDI aktuální k}}})
Jazyk	kazaština, ruština (úřední)
Náboženství	islám (53.7 %), křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	16. prosince 1991 (nezávislost na Sovětském svazu)
Prezident	Nursultan Nazarbajev
Předseda vlády	Karim Massimov
Měna	tenge (KZT)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	398 KAZ KZ
MPZ	KZ
Telefonní předvolba	+7
Národní TLD	.kz
	multimediální obsah na Commons

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 8. 9. 2016, 11:32

Kazachstán (kazašsky Қазақстан [qɑzɑqˈstɑn]) je stát, který se rozkládá ve střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy. Na severozápadě a severu hraničí s Ruskem, na východě s Čínskou lidovou republikou, z jižní strany jsou jeho sousedy Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán, na jihozápadě pak přiléhá ke Kaspickému moři.

Patří mezi nejrozlehlejší země světa (plocha 2 717 300 km² – 34krát více než ČR) a je územně největším vnitrozemským státem, ale většina území je jen velmi řídce osídlena (15 milionů obyvatel představuje hustotu necelých 6 ob./km²). Astana se v roce 1997 stala hlavním městem namísto Almaty.

Historie

Pravěk a středověk

První osídlení je potvrzené už z doby kamenné. Oblast měla výborné podmínky pro rozvoj pastevectví. Historikové se domnívají, že první domestikace koně proběhla právě na kazašské stepi. Ve středověku vedla přes zemi tzv. Hedvábná stezka. Vzniklo zde několik významných center obchodu. Avšak ve 13. století vpadl do Kazachstánu Čingischán se svými hordami. Kazachové byli poraženi a oblast se stala součástí Mongolské říše. Oblast byla opět sjednocena v 16. století, kdy vznikl územně nesmírně velký Kazašský chanát. V 17. století chanát trpěl nájezdy Džungarů, kteří obsadili centrální a východní oblasti země. Džungarové byli definitivně poraženi kazašským chánem Ablajem roku 1729 v bitvě u Anrakaje a země opět sjednocena.

Nadvláda carského Ruska

Carské Rusko začalo obsazovat střední Asii v průběhu 19. století. Kazachstán se stal součástí Ruska v roce 1846. Po přičlenění k říši začaly do země proudit davy osadníků z evropské části ruské říše. Přicházeli hlavně ruští a ukrajinští rolníci, kteří se usadili převážně na severu země. Počet kolonizátorů postupem doby převýšil počet původních obyvatel. To vyvolalo od roku 1916 ozbrojený odpor Kazachů, kteří začali napadat vesnice kolonistů.

Sovětská nadvláda

Po bolševické revoluci v roce 1917 vypukla občanská válka. Území Kazachstánu se dostalo pod kontrolu bolševiků už v roce 1919. Poté přes 300 000 Kazachů odešlo přes hory do sousední Číny. Během hladomoru v Rusku v letech 1921–1922 zemřelo v oblasti hlady na milión obyvatel. V roce 1925 vznikla autonomní republika a roku 1936 Kazašská sovětská socialistická republika. Mnoho politických vězňů, kulaků a jiných, režimu nepohodlných, lidí skončilo v kazašské stepi v pracovním táboře. Na Sibiř a do Kazachstánu byly deportovány na rozkaz Stalina celé národy (Krymští Tataři, Povolžští Němci ). Etnické složení Kazachstánu je proto dnes velice pestré. Během druhé světové války vzniklo na území pět divizí, které byly poslány bojovat na východní frontu.

Poválečný rozvoj země

Po válce v roce 1947 vznikl v oblasti u Semeje zkušební jaderný polygon. Právě zde byla vyzkoušena první sovětská jaderná bomba. V 50. a 60. letech byly obrovské plochy neobdělávaných pastvin (celiny) přeměněny na ornou půdu. Tento projekt měl z Kazachstánu udělat obilnici SSSR. Dopad tohoto projektu na místní ekologickou rovnováhu byl katastrofální. Místní obyvatelé, kteří po staletí žili kočovným životem, byli při kolektivizaci násilně připoutáni k půdě. V roce 1955 vznikla v Kazachstánu známá kosmická základna Bajkonur.

Nezávislost

Nacionalistické tendence ožily koncem 80. let. V roce 1986 se konala v Almaty velká demonstrace mladých Kazachů proti vládě. Někteří demonstranti byli zabiti a mnoho jich skončilo ve vězení. Kazachstán vyhlásil nezávislost v roce 1991, když se SSSR rozpadl na 15 nástupnických států. Ze všech 15 vyhlásil Kazachstán svou nezávislost jako poslední. Téhož roku se stal členem Společenství nezávislých států. Prezidentské volby v roce 1991 vyhrál bývalý vůdce místní komunistické strany Nursultan Nazarbajev. Hlavním městem se stala v roce 1997 Astana, která vystřídala Almaty. Hlavním důvodem bylo položení Almaty v blízkosti hranic s Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Uzbekistánem, kde v té době probíhala občanská válka.

Dnešní situace

Volby do parlamentu se konají každé čtyři roky – v roce 2004 vyhrála prezidentova strana a ostatní křesla parlamentu obsadili členové stran, kteří sympatizují s prezidentem. Opozice získala jen jedno křeslo a mezinárodní pozorovatelé z OBSE prohlásili volby za nesvobodné. V roce 2005 byl Nazarbayev opět zvolen prezidentem a v roce 2007 parlament schválil prezidentovi velké pravomoci. De facto se Nazarbayev stal prezidentem a vůdcem státu do konce svého života. Téhož roku se konaly volby do parlamentu a koalice podporující prezidenta získala 88 % křesel, zatímco opozice pouze 7 %. Opoziční kandidáti označili volby za zkorumpované a nesvobodné.

V lednu 2012 se v Kazachstánu uskutečnily předčasné volby do Parlamentu (8 měsíců před řádným termínem). Voleb se zúčastnilo 72 % voličské základny. Hranici 7 % nutnou pro vstup do Parlamentu překonaly pouze tři strany: prezidentova Kazaši pro vlast (80,7 %), Demokratická strana (7,46 %) a Strana národních komunistů (7,2 %).

Geografie

Horopis

Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý; vcelku lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Na západě se v Kaspické proláklině (28 m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – Kaspické moře. Poblíž kaspického pobřeží leží v Karagijské proláklině nejnižší bod Kazachstánu (-132 m). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky Ural obklopuje Kaspická nížina, ohraničená na jihu plošinami Mangystau a Ustjurt, na východě Mugodžarskými vrchy. Dále k východu se prostírá rozlehlá nížina Turanská s bezodtokým Aralským jezerem, do kterého ústí řeka Syrdarja. Zde, při uzbeckých hranicích, se nachází poušť Kyzylkum („Rudé písky“). Nevýraznou Turgajskou plošinu na severozápadě země odděluje sníženina zvaná Turgajská brána od rozlehlé Kazašské plošiny, zaujímající střední část Kazachstánu. Z Kazašské plošiny vystupuje několik hornatin – Ulytau na západě, Kokčetau na severu a Karakaly s nejvyšším bodem Aksoran (1 565 m) na jihovýchodě. Severně od Kazašské plošiny se až za hranice Kazachstánu táhnou úrodné nížiny Išimské a Kulundinské stepi, náležející k Západosibiřské rovině. Tyto oblasti směrem k severu odvodňují řeky Išim a Irtyš. Od Kazašské plošiny směrem k jihu se táhne pustina Betpak Dala („Hladová step“). Východně odtud, mezi Kazašskou plošinou a pohraničními horami leží bezodtoká Balchašsko-alakolská pánev.

Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero Balchaš, celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné sladké a z druhé poloviny slané vody; na východě se nacházejí dvě menší jezera Sasykkol a Alakol. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána Sedmiříčí (Džesysu). Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od Sibiře zalesněný Altaj (nejvyšší hora Belucha 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka Irtyš v kotlině jezero Zajsan, zvětšené ještě Buchtarminskou přehradní nádrží. Dále k jihu se zvedá pás pohoří Tarbagataj s nejvyšší horou Tastau (2 992 m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to Džungarský Alatau s nejvyšší horou Besbakan (4 463 m), poté následuje široké údolí, jímž z Číny přitéká řeka Ili, a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří Ťan-šan („Nebeské hory“). Nejvyšší hora Kazachstánu (a druhá nejvyšší hora Ťan-šanu) Chan Tengri („Vládce duchů“) dosahuje výše 7 010 m.

Vodstvo

V Kazachstánu je přibližně 48 000 jezer o celkové ploše 45 000 km². 94 % má rozlohu menší než 1 km². Jsou to většinou záplavová a deltová jezera. Jezer s rozlohou nad 100 km² je 21 (Balchaš, Zajsan – součást Buchtarminské vodní nádrže, Alakol, Tengiz, Seletyteniz, Sasykkol, Kušmurun, Markakol, Ulken-karoj – viz také Seznam kazašských jezer). Kazachstánu také patří severní a severovýchodní část Kaspického moře a severní část Aralského jezera (Severní Aralské jezero). Je zde více než 4 000 rybníků, přehrad a vodních nádrží. Většina jezer je bezodtokých. Úroveň jejich hladiny prudce kolísá podle sezóny i v průběhu let a obrysy i rozměry se periodicky mění. V suchých letech mnohá z nich vysychají nebo se proměňují na slaniska. Nejvíce jezer je v severní části Kazachstánu, kde je mnoho uzavřených sníženin. Ve stepní zóně, v horách a v údolích velkých řek převládají sladkovodní jezera, zatímco v polopouštích, pouštích a mezihorských propadlinách slaná jezera. V mnohých jezerech se dobývají různé soli. Přibližně 30 jezer obsahuje léčivé bahno a solanku.

Největšími přehradními nádržemi jsou Buchtarminská a Usť-Kamenogorská na Irtyši, Čardarinská na Syrdarji a Kapčagajská na Ili.

Říční síť země je velmi nepravidelná a hlavní toky se táhnou spíše okrajovými částmi země. Velkou část centrálního Kazachstánu zaujímají bezodtoké polopouště, v nichž se například ztrácejí řeky Sarysu a Ču. Naproti tomu lesostepní oblasti na severovýchodě jsou posety stovkami drobných jezer a protkány říčkami. Pro vodní toky, které stékají z velehor na jihovýchodě země je charakteristický maximální průtok v době letního tání horských ledovců, zatímco mnohé stepní řeky v této době vysychají. Velký význam má 500 km dlouhý kanál mezi Pavlodarem a Karagandou, spojující řeky Irtyš a Nura.

Nejvýznamnější řeky (viz také Řeky v Kazachstánu)

Irtyš (4 284 km, z toho 1 700 km na území Kazachstánu)
Syrdarja (2 219 km, z toho 1 400 km na území Kazachstánu)
Ural (2 428 km, z toho 1 100 km na území Kazachstánu)
Ili (1 439 km, z toho 815 km na území Kazachstánu)
Išim (2 450 km)
Tobol (1 591 km)
Emba (712 km)
Sarysu (671 km)
Ču (1 067 km)
Nura (978 km)

Klimatické podmínky

Pro Kazachstán jsou typické velké rozdíly teplot: na jihu je rozdíl teplot mezi nejteplejším a nejstudenějším měsícem až 30 °C a na severu až 40°-41 °C, nejstudenější měsíc je leden, jeho průměrná teplota na severu je -19°, na jihu -8 °C, nejteplejším měsícem je červenec.

Politický systém

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Administrativní členění

Západokazašská oblast (hlavní město Uralsk)
Atyrauská oblast (Atyrau)
Mangystauská oblast (Aktau)
Akťubinská oblast (Akťubinsk)
Kostanajská oblast (Kostanaj)
Severokazašská oblast (Petropavlovsk)
Akmolská oblast (Kokčetau)
Pavlodarská oblast (Pavlodar)
Východokazašská oblast (Usť-Kamenogorsk)
Karagandská oblast (Karaganda)
Kyzylordská oblast (Kyzyl-Orda)
Jihokazašská oblast (Šymkent)
Žambylská oblast (Taraz)
Almatinská oblast (Taldykorgan)
Almaty (samosprávné město)
Astana (hlavní město)
Bajkonur (pod ruskou správou)

Ekonomika

Kazachstán je průmyslově-zemědělskou zemí s obrovskými zdroji černého uhlí, železných a chromových rud, ropy a dalších nerostných surovin. Většinu území zabírají pouště a polopouště, jen malá část je zalesněna nebo je hospodářsky využívána. V Kazachstánu se mimo jiné nachází proslulý kosmodrom Bajkonur.

Výkonností je kazašská ekonomika podobná té ruské - má přibližně stejný HDP na hlavu, ale vyznačuje se rychlejším růstem poháněným těžbou nerostných surovin.

Uran

Kazachstán disponuje zhruba 21 % světových zásob uranu^[1] a v těžbě uranové rudy je světovou jedničkou (na druhé příčce je Kanada, která předtím vedla žebříček 17 let). Ložiska spravuje státní společnost Kazatomprom, ale samotné doly si mezi sebou z velké části rozparcelovaly především Rusko a Kanada.^[2]

Obchod

Hlavními obchodními partnery jsou Čína a Rusko, kterému pronajímá kosmodrom v Bajkonuru u Džezkazganu za 115 mil. USD ročně.

Obyvatelstvo

66,01 % obyvatel jsou Kazaši, 21,05 % Rusové, 3,07 % Uzbekové, 1,7 % Ukrajinci a 1,04 % Němci. Ostatní jsou přistěhovalci z bývalých zemí SSSR. Náboženství: 69 % obyvatel vyznává sunnitský islám, 28 % je pravoslavných křesťanů a 2 % obyvatel jsou evangelíci.

V roce 1989 tvořili Kazaši 39.7% obyvatel Kazachstánu, Rusů bylo 37.8%, Němců 5.8% a Ukrajinců 5.4%.^[3] Mnoho Rusů, Ukrajinců a Němců Kazachstán opustilo po rozpadu Sovětského svazu, jejich procentuální poměr v populaci dále snižuje nižší porodnost oproti Kazachům, ale stále tvoří vysoké procento obyvatel ve velkých městech a na severu Kazachstánu u ruských hranic.

Jazyky

Úředními jazyky jsou kazaština a ruština. V písmu se užívá vlivem ruštiny cyrilice a sporadicky i latinka, v současné době zejména pod vlivem turečtiny.

Kazaština patří do turkické jazykové skupiny spolu s např. turečtinou, turkmenštinou, azerštinou, uzbečtinou a tatarštinou.

Významná města

Almaty (Alma-Ata) – 1 675 tis. obyv. (2015)
Astana – 864 tis. obyv.
Šymkent – 862 tis. obyv.
Karaganda (Qaraghandy) – 494 tis. obyv.
Pavlodar – 333 tis. obyv.
Öskemen – 319 tis. obyv.
Semej – 315 tis. obyv.

Méně významná města

Arkalyk, Kostanaj, Taraz, Uralsk, Taldy Kurgan, Zyrjanovsk, Petropavlovsk, Šu

Kultura

Fotogalerie

Petroglyfy Tamgaly
Khan-Tengri
Nábřeží v Astaně
třída Furmanova v Almaty
Kazašský lidový sbor
Buddhistický chrám (Čan) pod otevřeným nebem, Almatinský kraj
rozrůstající se Almaty
Dlouholetý vládce Kazašské SSR Dinmuchamed Kunajev
Kazachstánský cyklista Alexandr Vinokurov
Pláž u jezera v Pavlodarské oblasti
Kazašské Tenge

Odkazy

Reference

Literatura

ROUX, Jean-Paul. Dějiny Střední Asie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 80-7106-867-9.

Související články

Kašagan

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazachstán na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kazachstán ve Wikislovníku
Kazachstán na OpenStreetMap
Kategorie Kazachstán ve Wikizprávách
Kazachstán dal žlutou kartu západním těžařům, aktuálně.cz, 27. září 2007
Kazakhstan - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Kazakhstan (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Kazakhstan Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Bureau of South and Central Asian Affairs. Background Note: Kazakhstan [online]. U.S. Department of State, 2009-04-20 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Kazakhstan [online]. Rev. 2011-07-21 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Library of Congress. Country Profile: Kazakhstan [online]. 2006-12-14 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Astaně. Souhrnná teritoriální informace: Kazachstán [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-26 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.
ALLWORTH, Edward, a kol. Kazakhstan [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)

Geografická lokalizace

Šablona:Světové dědictví - Kazachstán

Členství v mezinárodních organizacích

Šablona:Slovanské státy

[1] Přednáška Muchtara Džakiševa, bývalý prezidenta Kazatompromu (rus)

[2] Ruský a kanadský uranoví obři si rozdělí mezi sebou uranová ložiska v Kazachstánu, Atomová energie, zpravodajství, portal Atominfo.cz

[3] "Всесоюзная перепись населения 1989 года". demoscope.ru.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 146: / Řádek 146: @@
 == Obyvatelstvo ==
+{{viz též|Obyvatelstvo Kazachstánu}}
 [[Soubor:Kazakh wedding 3.jpg|náhled|Kazašská svatba v mešitě]]
 [[Soubor:Central Downtown Astana 2.jpg|náhled|Hlavní město Astana]]

Republika Kazachstán

Oblasti (a jejich správní centra)	Abajská oblast (Semej) • Akmolská oblast (Kokčetau) • Aktobská oblast (Aktobe) • Almatinská oblast (Taldykorgan) • Atyrauská oblast (Atyrau) • Turkestánská oblast (Turkestán) • Karagandská oblast (Karaganda) • Kostanajská oblast (Kostanaj) • Kyzylordská oblast (Kyzylorda) • Mangystauská oblast (Aktau) • Pavlodarská oblast (Pavlodar) • Severokazachstánská oblast (Petropavlovsk) • Ulytauská oblast (Žezkazgan) • Východokazachstánská oblast (Öskemen) • Západokazachstánská oblast (Oral) • Žambylská oblast (Taraz) • Žetysuská oblast (Taldykorgan)

Samosprávná města	Almaty • Bajkonur • Astana • Šymkent