Salvador Allende: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
AnkaElektro (diskuse | příspěvky)
2 709 editací
→‎Prezidentské období: přesunutí textu a zdrojů z článku Augusto Pinochet
AnkaElektro (diskuse | příspěvky)
2 709 editací
další doplnění a úpravy
Řádek 35: Řádek 35:
Salvador Allende se roku [[1970]] rozhodl počtvrté kandidovat na prezidenta a byl podporován většinou levicových stran v Chile. Do volební kampaně se zapojily i ostatní státy [[Spojené státy americké|USA]] i [[Sovětský svaz|SSSR]]. Spojené státy podporovaly pravicového kandidáta Allesandriho, ale CIA přecenila jeho naději na vítězství. Prezident [[Richard Nixon]] mimo jiné prohlásil, že „''v případě vítězství Allendeho zastaví veškerou hospodářskou pomoc''“. Allende těsně vyhrál, hlavně díky podpoře chudých vrstev.
Salvador Allende se roku [[1970]] rozhodl počtvrté kandidovat na prezidenta a byl podporován většinou levicových stran v Chile. Do volební kampaně se zapojily i ostatní státy [[Spojené státy americké|USA]] i [[Sovětský svaz|SSSR]]. Spojené státy podporovaly pravicového kandidáta Allesandriho, ale CIA přecenila jeho naději na vítězství. Prezident [[Richard Nixon]] mimo jiné prohlásil, že „''v případě vítězství Allendeho zastaví veškerou hospodářskou pomoc''“. Allende těsně vyhrál, hlavně díky podpoře chudých vrstev.


Po svém zvolení zahájil sociální politiku. Znárodnil zahraniční koncerny (doly, banky), započal reformu zdravotnictví a školství. Těmito kroky si na rátkou chvíli naklonil chudé vrstvy, ale znepřátelil nejprve velké vlastníky půdy a církev (měla výhrady k&nbsp;sekularizaci školství) a později i&nbsp;střední třídu. Politicky směřoval ke spolupráci s&nbsp;[[Kuba|Kubou]] (diplomatické vztahy navázány v&nbsp;roce [[1971]]) a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Allende mimo to potvrdil spolupráci s [[KGB]] a podle archivu člena KGB Vasilije Mitrochina byl veden jako spolupracovník a byl na jejich výplatní listině.<ref>Christopher Andrew, Wasilij Mitrochin ''Archiwum Mitrochina'', t.II ''KGB i świat'' Poznań 2006, Wyd. Rebis, ISBN 83-7301-867-0.</ref><ref>{{Cytuj stronę|url=http://www.wprost.pl/ar/129003/Salvador-Allende-agentem-KGB/|tytuł=Salvador Allende agentem KGB|data=2008-05-03|opublikowane=Wprost.pl}}</ref> Podle přepisu mailu profesora historie a politických věd z univerzity v Arizoně a jeho kolegů mají být informace uvedené Vasilijem Mitrochinem přijaty s určitou skepsí.<ref>http://dgibbs.faculty.arizona.edu/sites/dgibbs.faculty.arizona.edu</ref>
Po svém zvolení zahájil sociální politiku. Znárodnil zahraniční koncerny (doly, banky), započal reformu zdravotnictví a školství. Těmito kroky si na rátkou chvíli naklonil chudé vrstvy, ale znepřátelil nejprve velké vlastníky půdy a církev (měla výhrady k&nbsp;sekularizaci školství) a později i&nbsp;střední třídu. Politicky směřoval ke spolupráci s&nbsp;[[Kuba|Kubou]] (diplomatické vztahy navázány v&nbsp;roce [[1971]]) a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], který skrze kontakty [[KGB]] financoval Chilskou levici, jeho prezidentskou kampaň a následně finančně podporoval i jeho vládu.<ref name=":02">http://niezalezna.pl/45844-dostawal-pieniadze-od-kgb-polska-agencja-prasowa-przemilcza-ten-fakt</ref> Allende mimo to spolupráci s [[KGB]] potvrdil (trvala od roku 1961 pod přezdívkou ''Leader)'' a podle archivu člena KGB Vasilije Mitrochina byl veden jako spolupracovník a byl na jejich výplatní listině.<ref>Christopher Andrew, Wasilij Mitrochin ''Archiwum Mitrochina'', t.II ''KGB i świat'' Poznań 2006, Wyd. Rebis, ISBN 83-7301-867-0.</ref><ref>{{Cytuj stronę|url=http://www.wprost.pl/ar/129003/Salvador-Allende-agentem-KGB/|tytuł=Salvador Allende agentem KGB|data=2008-05-03|opublikowane=Wprost.pl}}</ref> Podle přepisu mailu profesora historie a politických věd z univerzity v Arizoně a jeho kolegů by však měli být informace uvedené Vasilijem Mitrochinem přijaty s určitou skepsí.<ref>http://dgibbs.faculty.arizona.edu/sites/dgibbs.faculty.arizona.edu</ref>


Výsledkem marxistických experimentů byl kolaps ekonomiky, vzrůst nezaměstnanosti, nedostatek zboží i potravin, zavedení přídělového systému, občanské nepokoje a růst násilí v zemi. V roce 1973 Allende vyhlásil výjimečný stav.<ref name="mendelu" /><ref name="lidovky">http://www.lidovky.cz/pinochetuv-rezim-ekonomicka-stabilita-jiz-padly-za-obet-tisice-lidi-11t-/zpravy-svet.aspx?c=A130911_100228_ln_zahranici_msl</ref> Inflace v 1972 dosáhla 140 %, situace se rychle zhoršovala, meziroční inflace v srpnu 1973 přesáhla 300 %, v říjnu dosahovala 1000 %. V zemi se schylovalo k občanské válce.<ref name="finmag">http://finmag.penize.cz/ekonomika/306195-augusto-pinochet-padouch-nebo-hrdina</ref><ref name="mendelu">http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:S9JzJWeNXmQJ:acta.mendelu.cz/media/pdf/actaun_2005053030225.pdf+&cd=55&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab</ref><ref name="is.muni">http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:I-aeSKsX68EJ:is.muni.cz/th/144106/fss_b/Pinochetovo_Chile.doc+&cd=23&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab</ref><ref name="aktuality">http://www.aktuality.sk/clanok/34892/komentar-pinochet-statnik-a-vlastenec/</ref>
Výsledkem marxistických experimentů byl kolaps ekonomiky, vzrůst nezaměstnanosti, nedostatek zboží i potravin, zavedení přídělového systému, občanské nepokoje a růst násilí v zemi. V roce 1973 Allende vyhlásil výjimečný stav.<ref name="mendelu" /><ref name="lidovky">http://www.lidovky.cz/pinochetuv-rezim-ekonomicka-stabilita-jiz-padly-za-obet-tisice-lidi-11t-/zpravy-svet.aspx?c=A130911_100228_ln_zahranici_msl</ref> Inflace v 1972 dosáhla 140 %, situace se rychle zhoršovala, meziroční inflace v srpnu 1973 přesáhla 300 %, v říjnu dosahovala 1000 %. V zemi se schylovalo k občanské válce.<ref name="finmag">http://finmag.penize.cz/ekonomika/306195-augusto-pinochet-padouch-nebo-hrdina</ref><ref name="mendelu">http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:S9JzJWeNXmQJ:acta.mendelu.cz/media/pdf/actaun_2005053030225.pdf+&cd=55&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab</ref><ref name="is.muni">http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:I-aeSKsX68EJ:is.muni.cz/th/144106/fss_b/Pinochetovo_Chile.doc+&cd=23&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab</ref><ref name="aktuality">http://www.aktuality.sk/clanok/34892/komentar-pinochet-statnik-a-vlastenec/</ref>

Verze z 19. 8. 2016, 08:37

Šablona:Infobox Politik

Salvador Allende na známce Sovětského svazu
Manifestace na podporu Salvadora Allendeho

Salvador Guillermo Allende Gossens, (26. června 1908 Santiago de Chile – 11. září 1973 Santiago de Chile) byl chilský lékař, marxistický politik a prezident Chile mezi lety 1970 a 1973. Roku 1933 spoluzaložil Socialistickou stranu Chile. Roku 1937 byl zvolen do kongresu, od roku 1945 do roku 1970 působil v senátu.

Prezidentské období

Salvador Allende se roku 1970 rozhodl počtvrté kandidovat na prezidenta a byl podporován většinou levicových stran v Chile. Do volební kampaně se zapojily i ostatní státy USA i SSSR. Spojené státy podporovaly pravicového kandidáta Allesandriho, ale CIA přecenila jeho naději na vítězství. Prezident Richard Nixon mimo jiné prohlásil, že „v případě vítězství Allendeho zastaví veškerou hospodářskou pomoc“. Allende těsně vyhrál, hlavně díky podpoře chudých vrstev.

Po svém zvolení zahájil sociální politiku. Znárodnil zahraniční koncerny (doly, banky), započal reformu zdravotnictví a školství. Těmito kroky si na rátkou chvíli naklonil chudé vrstvy, ale znepřátelil nejprve velké vlastníky půdy a církev (měla výhrady k sekularizaci školství) a později i střední třídu. Politicky směřoval ke spolupráci s Kubou (diplomatické vztahy navázány v roce 1971) a Sovětským svazem, který skrze kontakty KGB financoval Chilskou levici, jeho prezidentskou kampaň a následně finančně podporoval i jeho vládu.[1] Allende mimo to spolupráci s KGB potvrdil (trvala od roku 1961 pod přezdívkou Leader) a podle archivu člena KGB Vasilije Mitrochina byl veden jako spolupracovník a byl na jejich výplatní listině.[2][3] Podle přepisu mailu profesora historie a politických věd z univerzity v Arizoně a jeho kolegů by však měli být informace uvedené Vasilijem Mitrochinem přijaty s určitou skepsí.[4]

Výsledkem marxistických experimentů byl kolaps ekonomiky, vzrůst nezaměstnanosti, nedostatek zboží i potravin, zavedení přídělového systému, občanské nepokoje a růst násilí v zemi. V roce 1973 Allende vyhlásil výjimečný stav.[5][6] Inflace v 1972 dosáhla 140 %, situace se rychle zhoršovala, meziroční inflace v srpnu 1973 přesáhla 300 %, v říjnu dosahovala 1000 %. V zemi se schylovalo k občanské válce.[7][5][8][9]

V bezvýchodné situaci, která nastala při obléhaní prezidentského paláce „La Moneda“ vojenskou juntou a leteckém útoku armády [10] 11. září 1973, spáchal sebevraždu.[11] Po skončení Pinochetovy diktatury mu byl uspořádán státní pohřeb.

Přehled Allendeho výsledků v prezidentských volbách

  • 1952: 19,16 %
  • 1958: 20,84 %
  • 1964: 39,19 %
  • 1970: 36,29 % – jelikož nedosáhl nadpoloviční většiny hlasů, musel jeho zvolení do funkce schválit kongres

podrobnější přehled

Rodinná fotogalerie

  • Rodiče Salvadora Allendeho, otec Salvador Allende Castro a matka Laura Gossens Uribe
    Rodiče Salvadora Allendeho, otec Salvador Allende Castro a matka Laura Gossens Uribe
  • Jejich syn Salvador Allende Gossens (1952)
    Jejich syn Salvador Allende Gossens (1952)
  • Salvador Allende Gossens
    Salvador Allende Gossens
  • Jeho manželka Mercedes Hortensia Bussi Soto (1914-2009)
    Jeho manželka Mercedes Hortensia Bussi Soto (1914-2009)
  • Jedna z jeho tří dcer, Isabel Allende Bussi (* 1945), významná chilská politička
    Jedna z jeho tří dcer, Isabel Allende Bussi (* 1945), významná chilská politička

Zajímavosti

Současná chilská spisovatelka, Isabel Allende (* 1942), není dcerou Salvadora Allendeho, nýbrž jeho neteří.

Reference

  1. ↑ http://niezalezna.pl/45844-dostawal-pieniadze-od-kgb-polska-agencja-prasowa-przemilcza-ten-fakt
  2. ↑ Christopher Andrew, Wasilij Mitrochin Archiwum Mitrochina, t.II KGB i świat Poznań 2006, Wyd. Rebis, ISBN 83-7301-867-0.
  3. ↑ Salvador Allende agentem KGB. 2008-05-03.
  4. ↑ http://dgibbs.faculty.arizona.edu/sites/dgibbs.faculty.arizona.edu
  5. ↑ a b http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:S9JzJWeNXmQJ:acta.mendelu.cz/media/pdf/actaun_2005053030225.pdf+&cd=55&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab
  6. ↑ http://www.lidovky.cz/pinochetuv-rezim-ekonomicka-stabilita-jiz-padly-za-obet-tisice-lidi-11t-/zpravy-svet.aspx?c=A130911_100228_ln_zahranici_msl
  7. ↑ http://finmag.penize.cz/ekonomika/306195-augusto-pinochet-padouch-nebo-hrdina
  8. ↑ http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:I-aeSKsX68EJ:is.muni.cz/th/144106/fss_b/Pinochetovo_Chile.doc+&cd=23&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab
  9. ↑ http://www.aktuality.sk/clanok/34892/komentar-pinochet-statnik-a-vlastenec/
  10. ↑ Vysílání Československého rozhlasu, stanice Praha 1, 11. září 1973 se záznamy střelby z leteckých kulometů
  11. ↑ Lékaři potvrdili, že chilský prezident Allende spáchal sebevraždu [online]. Česká tisková kancelář, 2011-7-19 [cit. 2011-07-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Prezident Chille
Předchůdce:
Eduardo Frei Montalva 		4. listopadu 1970 – 11. září 1973
Salvador Allende 		Nástupce:
Augusto Pinochet
Prezidenti Chile
Manuel Blanco Encalada (1826) • Agustín Eyzaguirre (1826–1827) • Ramón Freire (1827) • Francisco Antonio Pinto (1827–1829) • Francisco Ramón Vicuña (1829) • José Tomás Ovalle (1829–1831) • Francisco Ruiz-Tagle (1831) • José Tomás Ovalle (1831) • José Joaquín Prieto (1831–1841) • Manuel Bulnes (1841–1851) • Manuel Montt (1851–1861) • José Joaquín Pérez (1861–1871) • Federico Errázuriz Zañartu (1871–1876) • Aníbal Pinto (1876–1881) • Domingo Santa María (1881–1886) • José Manuel Balmaceda (1886–1891) • Jorge Montt (1891–1896) • Federico Errázuriz Echaurren (1896–1901) • Germán Riesco (1901–1906) • Pedro Montt (1906–1910) • Emiliano Figueroa (1910) • Ramón Barros Luco (1910–1915) • Juan Luis Sanfuentes (1915–1920) • Arturo Alessandri (1920–1924) • Emiliano Figueroa (1925–1927) • Carlos Ibáñez del Campo (1927–1931) • Juan Esteban Montero (1931–1932) • Carlos Dávila (1932) • Arturo Alessandri (1932–1938) • Pedro Aguirre Cerda (1938–1941) • Jerónimo Méndez (1941–1942) • Juan Antonio Ríos (1942–1946) • Gabriel González Videla (1946–1952) • Carlos Ibáñez del Campo (1952–1958) • Jorge Alessandri (1958–1964) • Eduardo Frei Montalva (1964–1970) • Salvador Allende (1970–1973) • Augusto Pinochet (1973–1990) • Patricio Aylwin (1990–1994) • Eduardo Frei Ruiz-Tagle (1994–2000) • Ricardo Lagos (2000–2006) • Michelle Bacheletová (2006–2010) • Sebastián Piñera (2010–2014) • Michelle Bacheletová (2014–2018) • Sebastián Piñera (2018–2022) • Gabriel Boric (od 2022)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Salvador_Allende&oldid=14022562“