Diskuse s wikipedistou:ŠJů

Archiv diskusí

2005–2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • Aktuální

Seznam regionálních drah v Česku

Dobrý den, vážený kolego. Vládní usnesení z roku 1995 v žádném případě nehodlám měnit. Je tu však jedna drobnost, která tady vůbec nesedí. V tom seznamu máte uvedenu trať č.291 s názvem "Šumperk - Kouty n.Desnou, Petrov n.Desnou - Sobotín". Vedle toho máte uvedeno "trať 291" s odkazem. Když na ten odkaz 291 ale kliknete, tak se Vám otevře "Železniční trať Zábřeh na Moravě – Šumperk". Takže je tady určitá nesrovnalost.

Podobná nesrovnalost je však také na řádku č.109 kde uvádíte, že trať 293 se jmenuje "Lipová Lázně - Javorník ve Slezsku a Velká Kraš - Vidnava". Když však kliknete na odkaz trať 293 tak se Vám otevře také docela něco jiného. Jsem přesvědčen o tom, že tyto nesrovnalosti nemají nic společného s oním vládním usnesením, na které odkazujete. Měl jsem v úmyslu tyto nesrovnalosti trochu poopravit. Ale pokud to však uděláte Vy, bude to jistě v pořádku. Děkuji za pochopení, se srdečným pozdravem--Jan kozak (diskuse) 4. 1. 2016, 08:39 (CET)

Dobrý den. Pokud jsou chybná přesměrování z čísla trati, opravte chybná přesměrování, nikoliv správný odkaz na číslo trati. Čísla trati jsem uvedl zcela jistě správně tak, jak jsem je zkopíroval z vládního usnesení, takže v tomto článku chyba není. --ŠJů (diskuse) 4. 1. 2016, 08:41 (CET)

Výhledově samozřejmě bude třeba odkazy z čísel tratí revidovat a aktualizovat, ale momentálně mám na programu jiné činnosti, například revizi odkazů mezi články o tratích a kategoriemi tratí v Commons a zároveň rozdělování kategorií v Commons do skladebných podkategorií tak, aby je bylo možno seskupovat též podle tratí jakožto stavebních celků a tedy provazovat i s články o českých tratích na německé Wikipedii. Pokud se kdokoliv z vás chce do těch chybných přesměrování pustit a předělat je na rozcestníky, jistě to bude užitečná práce. Ale staré vládní usnesení, prosím, nepřepisujte :-) --ŠJů (diskuse) 4. 1. 2016, 08:47 (CET)

CE Jordán

Nebudu se hádat, to mi za to nestojí. Jen vysvětlení mého pohledu: úvod má být shrnutím nejdůležitějších informací a zrovna čísla parcel a názvy konkrétních katastrálních území mi jako nejdůležitější nepřijdou. Proto jsem vytvořil kapitolku umístění (ona zdánlivá duplicita). Zkrátka stručné informace o umístění, jako je název obce, okres, bývalý újezd, mi přijdou jako to nejdůležitější do úvodu. Detailnější informace (čísla parcel, předchozí katastrální území, předchozí okresy) by se mohly pitvat v té kapitolce. Ale jak chceš, no... --Harold (diskuse) 6. 1. 2016, 19:08 (CET)

Ahoj. Zdá se mi poněkud zbytečné, aby prakticky tatáž věta byla ve dvou různých odstavcích, přičemž v úvodním odstavci bude asi o čtvrt řádku kratší jen proto, aby tam mohla být neúplná a nepřesná ("katastr obce" je nesmysl, katastr přísluší katastrálnímu území, přičemž území obce se skládá z jednoho či více katastrálních území - to už je pak lépe napsat "na území obce"). A pokud už se píše o dvou částech, pak je i vhodné rovnou napsat, o které dvě části jde. Nejsou-li rozlišeny názvy, tak se rozlišují jiným identifikátorem, v tomto případě parcelními čísly. Pokud to není výčet třiceti parcel ani nějaký složitě definovaný polygon, ale čísla parcel o třech znacích, tak opravdu nevidím důvod kvůli tomu zvlášť zakládat celý nový zbytečný oddíl, který je z 90 % duplicitní s úvodem a zbytečně se jím informace tříští. Příslušnost k okresu považuji za jeden ze základních údajů, který standardně patří do úvodu. --ŠJů (diskuse) 6. 1. 2016, 19:29 (CET)

KP Vojenský újezd Libavá

Zdravím. Přijde mi, že uvedené už asi neplatí. Nechci do toho vrtat sám, můžeš to prosím odborným okem zhodnotit? Zdá se mi že ty památky už patří pod Město Libavá.--RomanM82 (diskuse) 18. 1. 2016, 00:40 (CET)

Nebylo to tak jednoduché, každá z těch památek patří k jiné obci. Takže Brdy a Libavou máme vyřízené. Jestli se něco měnilo v ostatních vojenských újezdech, to bych snad radši počkal, až si ČSÚ zaktualizuje on-line mapy, protože takhle je to pátrání docela opruz. --ŠJů (diskuse) 18. 1. 2016, 04:37 (CET)

Děkuji za opravu.--RomanM82 (diskuse) 18. 1. 2016, 10:40 (CET)

Šablona:Výstavba

Dobrý den. Jaký je účel Vámi (duben 2014) založené šablony {{Výstavba}}? V současnosti 0 použití. Je možno smazat? --Vachovec1 (diskuse) 10. 2. 2016, 20:04 (CET)

Už se ani nepamatuju, nejspíš jsem to chtěl používat k volání ikonky v nějakých seznamech nebo přehledech. V historii svých editací jsem našel, že jsem to tehdy použil v šabloně Šablona:Linka A (metro v Praze) k označení stanic na budovaném úseku. Je možné ji smazat - pokud by někdo někdy něco podobného potřeboval, může si ji vytvořit znovu. --ŠJů (diskuse) 11. 2. 2016, 00:52 (CET)

Fotografie na Commons

Dobrý den. Měl bych na Vás takový techničtější dotaz, co se týče nahrávání fotek na Commons, protože se v tom asi orientujete lépe. Stává se běžně, že po nahrání jakoby „ztmavnou“? Dnes jsem např. nahrál obrázek Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1937.png, což je opravdu extrém, a teprve po rozkliknutí se obrázek objeví v jeho původní použitelné kvalitě. Nebo se podívejte do článků Vilibald Mildschuh a Jan Kapras, tam se ztmavnutí fotografií projevilo do jisté míry také. Dá se s tím vůbec něco dělat? --Vlout (diskuse) 13. 2. 2016, 18:54 (CET)

Dobrý večer. Nějakých změn odstínů nebo sytosti jsem si nikdy nevšiml. Ale před časem jsem kdesi narazil na sadu obrázků, které se mně jevily jako zcela černé obdélníčky, ale někdo jiný mi tvrdil, že on je ve svém prohlížeči vidí normálně. Ani nevím, v čem ten problém vlastně byl, musel bych to pracně hledat a doptávat se, a asi bych vysvětlení stejně nerozuměl. Ostatně teď si taky nemůžu být jist, jestli na Vámi uvedených odkazech vidím v tuto chvíli totéž co Vy. Mně ty obrázky nijak nepoužitelně tmavé nepřipadají, a s originály je také porovnat nemohu. --ŠJů (diskuse) 13. 2. 2016, 19:34 (CET)

Takže třeba ten Guth-Jarkovský se Vám nezobrazuje jako nějak extrémně tmavý? Tím nemyslím v rozkliknutí na maximální velkost, kde já už ho vidím normálně, ale hned v tomto odkazu. Pak by to mohlo být jen prohlížečem (v mém případě Firefox), což by bylo dobré, protože by šlo by o použitelné fotografie. --Vlout (diskuse) 13. 2. 2016, 19:47 (CET)

Máte pravdu, chová se nějak divně. Při prvním zobrazení je opravdu tmavší, když si nechám zobrazit jiné rozlišení, tak zesvětlá, ale kupodivu pak už se ukazuje světle i na té základní stránce. Sám tomu nerozumím, mohl bych to nanejvýš oprintscreenovat a zkusit to někde hlásit. --ŠJů (diskuse) 13. 2. 2016, 19:52 (CET)

@Vlout: Problém môže súvisieť s prítomnosťou gamma a chromaticity chunkov v spomenutom PNG, viď dump z ImageMagick-u:

 Image: Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1937.png
   Format: PNG (Portable Network Graphics)
   Class: DirectClass
   Geometry: 484x611+0+0
   Resolution: 37.79x37.79
   Print size: 12.8076x16.1683
   Units: PixelsPerCentimeter
   Type: Grayscale
   Base type: Grayscale
   Endianess: Undefined
   Colorspace: RGB
   Depth: 8-bit
   ...
   Rendering intent: Perceptual
   Gamma: 0.45455
   Chromaticity:
     red primary: (0.64,0.33)
     green primary: (0.3,0.6)
     blue primary: (0.15,0.06)
     white point: (0.3127,0.329)
   ...
   Properties:
     date:create: 2016-02-13T19:21:52+01:00
     date:modify: 2016-02-13T19:21:52+01:00
     PNG:cHRM                 : chunk was found (see Chromaticity, above)
     PNG:gAMA                 : gamma=0.45455 (See Gamma, above)
     PNG:IHDR.bit_depth       : 8
     PNG:IHDR.color_type      : 2
     PNG:IHDR.interlace_method: 0
     PNG:IHDR.width,height    : 484, 611
     PNG:pHYs                 : x_res=3779, y_res=3779, units=1
     PNG:sRGB                 : intent=0 (See Rendering intent)
     signature: 3b8f02ad0eadc316dc2746de03f54516b33b21e0f7184384b310f31cdd13c356
   ...

Zámer pri tých metadátach bol umožniť pri zobrazovaní bitmapy aplikovať také kompenzácie, aby vyzerala ako na zdrojovom zariadení, v praxi to ale spôsobuje skôr zmätok, pretože časť programov/knižníc to neaplikuje vôbec, časť ano, časť ano, ale nesprávne. Otázka je, ako presne sa k tomu stavia generátor náhľadov na Commonse. Skús/-te/ prípadne tie dva chunky (cHRM, gAMA) zo súboru vyhodiť (napr. pomocou TweakPNG) a uploadnuť na Commons takú verziu, malo by sa to potom rendrovať prinajmenšom jednotne. --Teslaton (diskuse) 13. 2. 2016, 19:53 (CET)

Díky za reakci, ale přiznám se, že tohle asi bude nad moje technické síly… Jinak to při dalším případném nahrávání nepůjde? --Vlout (diskuse) 13. 2. 2016, 19:58 (CET)

Ad 1) Vyskúšať to s tamtou windowsáckou GUI utilitou pre overenie na jednom súbore je triviálne, použitie je intuitívne a nevyžaduje žiadne extra znalosti. Ad 2) Závisí od toho, čím (akým sw) sú tie súbory generované. Malo by byť možné nastaviť tam, aby sa exportovali bez color correction metadát. Iné možnosti sú exportovať ich do formátu, ktorý color corrections nepodporuje a až následne to konvertovať do PNG, trebárs aj dávkovo. Alebo exportované PNG postprocesovať niečím, čo ich vyhádže (spomenutý TweakPNG, prípadne obligátny ImageMagick s príhodným volaním). --Teslaton (diskuse) 13. 2. 2016, 20:09 (CET)

@Teslaton: Měl jste pravdu alespoň v tom, že ten prográmek není složitý. Podařilo se mi z daného souboru lehce odstranit cHRM a gAMA a znovu jsem jej nahrál – bohužel se ale nic nezměnilo, a to ani po vyprázdnění cache. --Vlout (diskuse) 13. 2. 2016, 20:14 (CET)

Testoval som to pre istotu ešte nezávislým uploadom tej non-gamma verzie (File:Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1937 nogama.png, už som ju dal na výmaz), správa sa to rovnako. Poďla dumpov Commonsom vygenerovaných náhľadov (napr. 100px) to vyzerá tak, že to tam cHRM/gAMA chunky automaticky pridáva, aj keď v originále nie sú. Ide pravdepodobne o nejakú vlastnosť konverzie, špecifickú pre grayscale PNG (prípadne ešte v kombinácii s nejakou vlastnosťou originálu, hoci teda osobne na ňom už nič zvláštne nenachádzam). Riešenie je zrejme jedine skúsiť to reportovať cez Phabricator (prípadne to otvoriť v krčme na Commonse) a zatiaľ používať JPEG, pri ktorom sa nič podobne nedeje (viď File:Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1937.jpg). --Teslaton (diskuse) 13. 2. 2016, 20:36 (CET)

Už jsem si všiml, že jste nahrál .jpg verzi, která se zobrazuje tak, jak má. Což je super. Díky za návod, odteď budu nahrávat pouze .jpg fotografie. Nejsou-li v něčem horší (nevím?), tak to je vše co potřebuji. Ještě jednou díky. --Vlout (diskuse) 13. 2. 2016, 20:41 (CET)

JPEG je na rozdiel od PNG stratová kompresia (vnáša do obr. artefakty), hoci pri rozumne zvolenej kvalite na prirodzené scény (krajina, budovy, portréty, ...) pre bežné použitie vyhovuje.

Principiálne ma ale zaujíma, v čom presne tkvie ten problém so zobrazovaním PNG, správa sa to totiž skutočne podivne. Nahral som tam ešte jednu verziu PNG, tentokrát úplne nezávisle vygenerované 8b gayscale PNG bez extra metadát. Rovnako sa v náhľadoch rendruje zle (tentokrát príliš svetlo) a náhľady znova obsahujú extra pridaný gAMA chunk, ktorý keď sa z nich odstráni, zobrazí náhľad prehliadač správne. Vyzerá to teda byť skutočne problém na strane Commonsu. --Teslaton (diskuse) 13. 2. 2016, 21:20 (CET)

Nie je to samozrejme nová záležitosť:

• commons:Commons:Graphics village pump/July 2015#PNG darkness at preview_sizes
• commons:Commons:Village pump/Archive/2015/10#Increasing amount of difficulties at Commons Wikimedia
• phab:T106516

A dočasné riešenie je, zdá sa, práve upload PNG s explicitným gAMA chunkom so správnou hodnotou gammy (2.2), aby verzia ImageMagick-u, ktorou ich na Commonse resamplujú, neinterpretovala úrovne lineárne... --Teslaton (diskuse) 13. 2. 2016, 21:44 (CET)

Takže pre úplnosť, tu je snáď už správne sa rendrujúca PNG verzia: File:Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1937.png. Je to 8b grayscale s gAMA chunkom s hodnotu 1/2.2 = 0,45455. Od toho prapôvodného originálu sa líši tým, že je to skutoćný grayscale, nie 24b truecolor s grayscale obsahom.

Čiže, aby sa čb. fotografia v PNG rendrovala na Commonse správne, musí zrejme:

• byť uložená ako 8b grayscale (nie RGB)
• obsahovať gAMA chunk s hodnotou 1/2.2

--Teslaton (diskuse) 13. 2. 2016, 22:19 (CET)

Přepravník osob jako autobus?

Mohl byste naznačit, jaká přesně legislativa označuje nákladní automobil jako autobus? Nepovažuji se za znalce legislativy, takže uznávám, že takový nesmysl může v nějakém zákoně být. Jinak "Přepravník osob" rozhodně není autobus. Je to nákladní automobil a jako takový je důsledně popisován v literatuře. Například v knize o automobilech Avia A15/A20/A30 se důsledně rozlišuje zda jde o podvozek (i s kabinou řidiče) pro přepravník osob nebo o podvozek pro autobus. V žádné literatuře o autobusech nikdy nikdo neprobírá přepravníky osob. S logikou, kterou jste použil, by se dal za autobus označit třeba i vojenský valník, který má zabudované lavice pro transport mužstva. Jestli máte zdroje pro to, že přepravník osob je vlastně autobus, bylo by nanejvýš vhodné tuto informaci ozdrojovat. --Leotard (diskuse) 28. 3. 2016, 08:41 (CEST)

Zkuste článek Kategorie vozidel: Podle přílohy 18 vyhlášky č. 341/2002 Sb. se vozidla kategorie M1 označují jako osobní automobil a vozidla kategorií M2 a M3 jako autobus. V nové vyhlášce č. 341/2014 Sb. je to také z několika míst zřejmé.

• M2 – vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob (nepočítaje místo řidiče) a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 5000 kg
• M2 – vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob (nepočítaje místo řidiče) a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 5000 kg

Na ložné ploše nákladního automobilu je přeprava osob zakázána. Ovšem je pravda, že mnoho typů autobusů vychází z konstrukce nákladního automobilu, takže knihy píšící o nákladních automobilech se mohou zabývat i autobusovými variantami. Kupříkladu Praga RN a Praga RND byly taky primárně nákladní automobily, ovšem jejich autobusové varianty ani neměly samostatné typové označení. Pokud byste ovšem pro takové vozidlo neměl techničák a řidičák na autobus, nesmíte ho řídit. V době, když se používaly pro zemědělce nebo vojáky valníky se zabudovanými lavicemi, byla kvůli tomu v pravidlech provozu pasáž o přepravě osob na ložné ploše nákladního automobilu. Speciální skříňovou nástavbu pro přepravu osob ovšem lze stěží považovat za ložnou plochu nákladního automobilu, vozidlo s takovou nástavbou je z hlediska legislativy prostě autobus a není na tom nic divného, divné nesmyslné by bylo, kdyby OSOBNÍ přepravník byl klasifikován jako NÁKLADNÍ automobil. --ŠJů (diskuse) 28. 3. 2016, 13:18 (CEST)

Díky za informaci. Vyhlášku si prohlédnu, měla by být na netu dostupná. Že je přeprava osob na ložné ploše nákladního automobilu zakázána je jen okamžitý stav, který v minulosti neplatil a v budoucnosti opět platit nemusí. Srovnejme s autobusovými přívěsy, které se desítky let vyráběly a používaly. Lokálně (v ČR) je jejich užívání nyní (březen 2016) také zakázáno, ale ve Švýcarsku se používají, v SRN se zkoušejí. Při formálním výkladu vyhlášek, jaký preferujete, je Pandur II autobus kategorie M3. Zajímalo by mne, který z řidičů obrněných transportérů má řidičák a průkaz profesní způsobilosti na autobus. Považuji označení přepravníku osob za autobus za natolik bizarní, že bych požádal, abyste odkaz na vyhlášku do článku doplnil. Případně až si vyhlášku projdu, doplním to tam sám. --Leotard (diskuse) 28. 3. 2016, 15:55 (CEST)

Ono je třeba rozlišovat funkci od konstrukce. Třeba chrám svaté Barbory je z architektonického hlediska označován jako pětilodní gotická katedrála, ačkoliv v Kutné Hoře katedra (sídlo) biskupa nikdy nebyla a ten kostel dokonce měl původně status pouhé kaple, aspoň v článku se to píše, a z hlediska kanonického práva nikdy katedrálou nebyl. Co se týče těch autobusů, nepochybně by mohly existovat i mezní případy, nicméně nástavbu pro přepravu cestujících asi za ložnou plochu pro náklad prohlásíte těžko, čili označit skříňový osobní přepravník za nákladní automobil by bylo opravdu podivné. Označovat vozidlo pro hromadnou přepravu osob, postavené na bázi nákladního automobilu, za autobus je naopak zcela běžné, mimo jiné i proto, že po velkou část historie autobusové dopravy byla většina autobusů na bázi náklaďáků. Vždyť i autobusy Škoda 706 RO a Škoda 706 RTO byly modifikacemi náklaďáku Škoda 706. Odkaz na heslo „autobus“ už v úvodní větě je, není třeba jeho definici v článku o každém druhu autobusu zvlášť duplikovat. Ostatně možná by Vám mohlo napovědět i to, že jak v ruštině, tak v angličtině se pro toto vozidlo používají označení, která vyjadřují, že jde o druh autobusu. Co se týče obrněných transportérů, pro terénní vozidla pro dopravu osob existují speciální podkategorie M1G, M2G, M3G. Tam by mohlo být sporné, jestli M2G a M3G lze označit za autobusy, nicméně pokud byste tím chtěl jezdit po silnici, asi byste na to řidičák D potřeboval. --ŠJů (diskuse) 28. 3. 2016, 16:20 (CEST)

Nemovité památky

Zdravím. U článku Bono publico jste upřesnil, že zapsáno do seznamu památek bylo 14. 1. 1964. To uvádí i odkazovaný památkový katalog, zároveň je tam ale uvedeno, že chráněno je už od 3. 5. 1958. Jaký je v tom rozdíl, jak bylo chráněno před tím? --Vlout (diskuse) 2. 5. 2016, 11:54 (CEST)

Také zdravím. Je to mimo jiné vysvětleno v příslušných článcích na Wikipedii i v bublinové nápovědě u těch položek seznamu památek, kde je uvedeno "památkou od 3. 5. 1958". Podle dřívějšího památkového zákona (22/1958 Sb.) byly kulturní památky definovány obecnými kritérii, nikoliv zápisem do rejstříku. Až zákon č. 20/1987 Sb. zavedl "byrokratickou" definici kulturních památek, tj. že kulturní památkou je jen to, co je jako kulturní památka zapsáno. Správci MonumNetu vycházejí z fikce, že co bylo zapsáno jako kulturní památka mezi roky 1958 a 1988, bylo de iure kulturní památkou ze zákona již od roku 1958, kdy to ještě nebylo zapsáno. Opomenuli tedy možnost, že by objekt mohl památkové hodnoty nabýt v průběhu času, popřípadě že v roce 1958 nemusel ještě vůbec existovat (např. Palác kultury v Praze). --ŠJů (diskuse) 5. 5. 2016, 22:04 (CEST)

Díky za vysvětlení, tenhle dvojí status starších památek jsem zatím neznal. Podíval jsem se letmo do těch dvou zákonů a je to docela zajímavé. Před rokem 1988 opravdu bylo památkou ledasco, možná snad i všechno (§ 2 odst. 1 zákona č. 22/1958 Sb.), takže to bylo automaticky ze zákona chráněno i bez zapsání do státního seznamu, a to až do případného negativního rozhodnutí výkonného orgánu krajského národního výboru (§ 2 odst. 3). Do té doby si nikdo nemohl být jistý, jestli jeho věc není památkou a jak s ní tedy vlastně může nakládat. V tomto ohledu je myslím současný model poněkud praktičtější a přináší více právní jistoty, tedy že památka je památkou až po svém prohlášení za památku (§ 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb.). --Vlout (diskuse) 6. 5. 2016, 10:11 (CEST)

Má to analogii například v ochraně přírody, kde existuje jistá úroveň obecné ochrany (vztahující se na všechna území a na všechny druhy) a pak ochrana speciální (zvláště chráněná území, chráněné druhy atd.). Například jeskyně nebo volně žijící ptáci mají poměrně silnou ochranu i v obecné rovině, i když nejsou prohlášeny za přírodní památku nebo chráněný druh. Totéž v případě ochrany lidí, kde existuje úroveň ochrany, kterou jsou chráněni všichni lidé, a pak ochrana speciální, například úředních osob. Obecnou památkovou ochranu do jisté míry zastupuje jen regulace územního plánování. --ŠJů (diskuse) 6. 5. 2016, 12:41 (CEST)

Vzkaz bez nadpisu od 85.71.193.127

Dobrý den, zpracoval jste informaci o červené turistické značce 0001:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Turistick%C3%A1_zna%C4%8Den%C3%A1_trasa_0001

Nevěděl byste nebo neporadil mi, prosím, jak zjistit, kdy přesně mezi lety 1989 - 1992 došlo k její změně v Posázaví v úseku Kamenný Přívoz - Prosečnice, kdy přestala být vedena z Kamenného Přívozu přes Kamenný Újezdec, tedy změna mezi 107 a 110 kilometrem? Nyní je trasa vedena místo přes Kamenný Újezdec přes zastávku ČD Kamenný Přívoz. Zjištění data změny je pro mne velmi důležité.

Děkuji za pomoc. 85.71.193.127 1. 6. 2016, 19:17 (CEST)

Z Diskuse s wikipedistou:ŠJů/archiv 2016 přesunul --Martin Urbanec (diskuse) 1. 6. 2016, 19:20 (CEST)

Pokud to chcete určit s ještě větší přesností, tak vám asi nepomůže ani dohledat dobové turistické mapy, protože ty nevycházejí častěji než po třech letech. Pak asi nezbývá než se zkusit doptat přímo na KČT. --ŠJů (diskuse) 2. 6. 2016, 00:42 (CEST)

Foto na ČRo

Ahoj, jen dávám odkaz jako zajímavost na tvůj obrázek, a dokonce s uvedením autora, což se taky ne vždy vidí. Zdraví --Kacir 24. 6. 2016, 13:41 (CEST)

@Kacir: Ahoj, dík za upozornění. Tento výřez mé fotky mají na webu rozhlasu jako ilustraci (resp. dekoraci) asi u pěti různých článků a zrovna v tomto případě by ani autora a licenci uvádět nemuseli, protože je z období, kdy jsem své fotky uvolňoval pod PD. Český rozhlas patří vedle webů http://www.propamatky.info a http://www.prazskypatriot.cz/ k nejčastějším uživatelům mých (a našich) zeměpisných fotek. Tedy z těch, kteří to přiznávají a řádně popisují a tudíž se dají dohledat Googlem atd. --ŠJů (diskuse) 1. 7. 2016, 23:43 (CEST)

Exlink

Nedávno jsem trochu víc experimentoval s Modul:String, tak jsem se podíval, zda by šlo něco udělat s tím tvým požadavkem. Podařilo se mi vyřešit případ, kdy řetězec obsahuje maximálně jeden odkaz zapsaný bez | - v tom případě se převede na čistý text. znaky [[ na vstupu ošetřit lze, na výstupu z nějakého důvodu nejdou a v dokumentaci jsem nenašel, jak to obejít - třeba najdeš nějaké řešení :-) JAn (diskuse) 1. 7. 2016, 23:11 (CEST)

Sám řešení asi nevymyslím. Ledaže bych náhodou někde narazil na to, že už ho někdo vyřešil, a od něj to pak obšlehl. --ŠJů (diskuse) 1. 7. 2016, 23:20 (CEST)

Březina

Dobrý den, prosím o kontrolu mé editace, je to vaše foto a popisek mi nějak neseděl, nejen rychlostní silnice, ale hlavně její číslo. Chrzwzcz (diskuse) 8. 8. 2016, 20:20 (CEST)

@Chrzwzcz: Já jsem do popisu fotky na Commons číslo nepsal a fotku jsem zařadil do kategorie silnice R10. Zřejmě někdo zaměnil číslo silnice za číslo exitu. --ŠJů (diskuse) 8. 8. 2016, 23:42 (CEST)

Dík, radši jsem se poptal přímo autora, co se mu na fotku připletlo za dálnici :) K jinému tématu - vidím, že jste se účastnil Diskuse ke kategorii:Železniční stanice v Česku která stále nemá řešení, ale už se objevily odposledně další články, takže jsem mohl udělat statistiku, jaké varianty se prosazují, když pravidlo není pevné. Můžete-li prosím tam zhodnotit. Chrzwzcz (diskuse) 10. 8. 2016, 18:19 (CEST)

Pěkně jste to vyřešil. Jestliže jste i do silniční dopravy, při přejmenovávání rychlostních silnic na dálnice mi zbylo ještě pár restů v článcích, kde by to chtělo zasvěcenější pohled. - Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Doprava. Chrzwzcz (diskuse) 10. 8. 2016, 22:34 (CEST)

@Chrzwzcz: Tak k té diskusi o rychlostních silnicích nemám moc co dodat. Trochu mi celkově vadí, že se ty články a infoboxy až příliš zaměřují na aktuální stav a aktuální číslování, ačkoliv historie silniční sítě od jejích počátků by pro nás měla být stejně důležitá, a obecně o historii starších silnic nemáme na Wikipedii skoro nic. Ale bohužel nemám ani nápady, jak to řešit líp, ani zdroje, a asi to taky ani není úplně moje priorita. Zajímavé třeba je, že německá Wikipedie má české železniční tratě zpracované podle historie tratí, nikoliv podle aktuálního sestavení tabulek jízdních řádů. Ale na solidní knížku, kde by byl podrobně popsán vývoj silniční sítě v našich zemích, jsem ještě nenarazil. Maximálně vždycky jen na nějaký letmý nástin. --ŠJů (diskuse) 10. 8. 2016, 23:58 (CEST)

Ani tak jsem nemyslel k diskuzi jako spíš projet posledních pár zmiňovaných článků a poopravit do současna, i když jak píšete jste pro historii, ty články zase popisují spíš "současnost 2015", takže ani to ani ono :) Historie - to je styl přístupu a samozřejmě jak to vymyslet líp. Jeden shrnující článek s historií, u každého článku popis o historií a případně i nějaká ta zrušená silnice a trať (třeba) jako speciální článek ve speciální kategorii. Jinak ještě k ŽST - přidával jsem k Holý vrch (železniční zastávka) slovo železniční, ale ono to spíš chtělo Českou Lípu na začátek. Co myslíte? Chrzwzcz (diskuse) 11. 8. 2016, 00:05 (CEST)

Nesprávný obrázek

Dobrý den,

ve článku Dopravní značení v Česku je obrázek Soubor:CZ-E13 Text nebo symbol (symbol) (2016).jpg, který není správný; zřejmě došlo k omylu. Mohl bych Vás poprosit o opravu? Díky --Knuck 12. 8. 2016, 22:02 (CEST)

Dobrý den, ve vyhlášce 294/2015 Sb. je tato značka uvedena na stránce 3783 Sbírky zákonů v rámci přílohy č. 6 pod označením E 13 jako druhá varianta dodatkové tabulky "Text nebo symbol". Shodou okolností takřka shodná tabulka (jen s odlišným poměrem velikosti stran) je uvedena i samostatně pod označením E 17 a názvem "Nedostatečný průjezdní profil vozovky". V čem vidíte v článku jaký omyl? První varianta značky E 13 (ta textová) je shodná jako v předchozí vyhlášce, proto není uvedena mezi loňskými změnami. --ŠJů (diskuse) 12. 8. 2016, 22:13 (CEST)