Znaménka plus a minus: Porovnání verzí
m →Historie: lat. skloňování |
|||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
Znaménko minus v Unicode je navrženo tak, aby mělo stejnou délku a výšku jako znaménko plus a [[znaménko rovnosti]]. Ve většině fontů mají stejnou šířku jako číslice, aby se usnadnilo rozdělování čísel do tabulek. |
Znaménko minus v Unicode je navrženo tak, aby mělo stejnou délku a výšku jako znaménko plus a [[znaménko rovnosti]]. Ve většině fontů mají stejnou šířku jako číslice, aby se usnadnilo rozdělování čísel do tabulek. |
||
| ⚫ | |||
Znaménko [[spojovník]] (-) je obvykle kratší délky než znaménko plus a často má i jinou výšku. Lze je použít jako náhradu znaménka minus, je-li dostupná pouze znaková sada [[ASCII]], nebo ve fontu s pevnou šířkou. |
|||
Grafický znak pro [[spojovník]] (-) je kratší než znaménko minus a má jinou vertikální polohu. Nahrazovat jím znaménko minus lze výhradně ve fontu s pevnou šířkou nebo je-li dostupná pouze znaková sada [[ASCII]]. |
|||
| ⚫ | |||
'''V kvalitní [[sazba|sazbě]] se znaménko minus nenahrazuje jiným znakem.''' |
|||
Při [[sazba|sazbě]] textu je výhodné používat minus v záporných číslech, protože je považováno za „obyčejný“ znak; při alternativním použití spojovníku i pomlčky může totiž dojít k rozdělení znaménka a čísla do dvou řádek. |
|||
V žádné sazbě se nesmí znaménko minus ve funkci negujícího operátoru odtrhnout od následujícího znaku (následujících znaků). K oddělení znaménka minus od následujícího znaku (následujících znaků) čili k rozdělení do dvou řádků dochází při náhradě znaménka pomlčkou či spojovníkem. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 12. 8. 2016, 17:51
Znaménka plus a minus (+ a −) se obecně používají k označování kladných a záporných čísel a rovněž pro operace sčítání a odčítání. Používají se i v dalších významech, více méně analogických. Plus a minus jsou výrazy z latiny.
Historie
Ačkoliv znaménka jsou nyní obecně známá stejně jako abeceda nebo indicko-arabské číslice, jejich použití není příliš staré. Například znaménko pro sčítání v egyptských hieroglyfech se podobalo nohám kráčejícím ve směru psaní textu (v egyptštině se psalo různými směry), obrácený směr znamenal odčítání.
|
V Evropě se na začátku 15. století obecně používala písmena P a M.
Nejranější tištěný výskyt moderních znamének je pravděpodobně v knize „Behende und hüpscheenung auff allen Kauffmanschafft“ nebo Mercantile Arithmetic od Johanna Widmanna z roku 1489, kdy byly použity k označení přebytku nebo nedostatku. Znaménko + je zjednodušení latinského „et“ (podobně jako ampersand &). Znaménko − může být odvozeno od tildy psané nad m, které se používalo k označení odčítání; může se také jednat o zkrácení samotného písmena m.
Podle webové stránky Earliest Uses of Various Mathematical Symbols , je první knihou, kde se + a − poprvé použilo k označení operací sčítání a odčítání, kniha publikovaná Henrikem Grammateem v roce 1518.
Robert Recorde, který navrhl znaménko rovnosti, zavedl písmenka plus a minus do Velké Británie v roce 1557 v knize The Whetstone of Witte.
Alternativní použití
Znaménka + a − mohou označovat mnoho různých operací, v závislosti na uvažovaném matematickém systému. Mnoho algebraických struktur má některé operace nazývané (nebo ekvivalentní) sčítání. Avšak znaménka se používají i ke zcela různým operacím, jako je spojování řetězců znaků.
Plus může znamenat:
- vylučovací nebo (obvykle psané jako ⊕): 1 + 1 = 0
- logická konjunkce (obvykle psané ∧): 1 + 1 = 1 (ale 1 + 0 = 0)
- logická disjunkce (obvykle psané ∨): 1 + 1 = 1 (také 1 + 0 = 1)
- zřetězení znaků někdy psaných jako: „1“ + „1“ = „11“
Znaménko minus
Znaménko minus se v matematice používá dvěma způsoby:
- Operátor odčítání: Binární operátor k označení operace odčítání, jako je např. 5 − 3 = 2. Odčítání je obrácená operace ke sčítání.
- Negující operátor: Unární operátor vytvářející z kladného čísla záporné.
Znaménka plus a minus v jiných kulturách
V židovské tradici se nejméně od 19. století pro znaménko plus používá symbol převráceného T. Tuto praxi převzaly izraelské školy (přinejmenším od roku 1950) a nyní je zcela běžná ve většině základních škol (včetně světských) a v některých středních školách. Tento symbol používají rovněž náboženští autoři, ale většina knih pro dospělé používá mezinárodní označení „+“. Obvyklé vysvětlení pro specifický symbol je, že symbol „+“ vypadá jako křesťanský kříž. Rovněž se používá v elektronické jako symbol požehnání ("Ve jménu Otce i Syna (+) i Ducha Svatého") nebo jako příslib modlitby za někoho potřebného (fenomén křesťanských skupin na Facebooku). Unicode má tento symbol na pozici U+FB29 „Hebrejský znak alternativní písmenu plus“ (﬩).
V počítačích
| Název znaku | znak | Unicode | ASCII | URL | HTML |
|---|---|---|---|---|---|
| plus | + | U+002B | + | %2b | |
| minus | − | U+2212 | − nebo −
| ||
| spojovník | - | U+002d | - | %2d |
Znaménko minus v Unicode je navrženo tak, aby mělo stejnou délku a výšku jako znaménko plus a znaménko rovnosti. Ve většině fontů mají stejnou šířku jako číslice, aby se usnadnilo rozdělování čísel do tabulek.
Podle ČSN 01 6910 je v korespondenci dovoleno znak minus nahradit pomlčkou čili znakem – (v HTML nebo ve Wordu klávesová zkratka Alt+-).[1]
Grafický znak pro spojovník (-) je kratší než znaménko minus a má jinou vertikální polohu. Nahrazovat jím znaménko minus lze výhradně ve fontu s pevnou šířkou nebo je-li dostupná pouze znaková sada ASCII.
V kvalitní sazbě se znaménko minus nenahrazuje jiným znakem.
V žádné sazbě se nesmí znaménko minus ve funkci negujícího operátoru odtrhnout od následujícího znaku (následujících znaků). K oddělení znaménka minus od následujícího znaku (následujících znaků) čili k rozdělení do dvou řádků dochází při náhradě znaménka pomlčkou či spojovníkem.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Plus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- The History of Mathematical Symbols – Plus and Minus
- Earliest uses of various mathematical symbols
