Čokoláda: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Čokoládové náhražky: doplnil jsem chybejici slovo ve vete - dobe -
výslovnost a název podle en
Řádek 4: Řádek 4:
{{Různé významy}}
{{Různé významy}}


'''Čokoláda''' je obvyklá součást nejrůznějších druhů [[sladkost]]í a patří bezesporu k nejpopulárnějším na [[svět]]ě. Slovo ''čokoláda'' má původ v [[nahuatl|aztéckém]] výrazu ''xocolātl'' (čti xocholatl), jenž má stejný význam.
'''Čokoláda''' je obvyklá součást nejrůznějších druhů [[sladkost]]í a patří bezesporu k nejpopulárnějším na [[svět]]ě. Slovo ''čokoláda'' má původ v [[nahuatl|aztéckém]] výrazu ''xocolātl'' (čteno [šokolatl]), jenž má význam hořké pití.


Čokoláda se vyrábí z kvašených, pražených a mletých zrnek tropického [[kakao]]vého stromu ''Theobroma cacao''. Zrna pocházejí z kakaových tobolek – bobů. Výsledný produkt je známý jako „čokoláda“ (intenzivně ochucená [[hořkost|hořká]] potravina – to je definice čokolády v mnoha slovnících). Tento produkt je definován v mnoha zemích jako [[kakao]]. V [[Severní Amerika|americkém]] čokoládovém průmyslu je kakao definováno jako sušina kakaových zrn, [[kakaové máslo]] je definováno jako [[Tuky|tuková]] složka, a čokoláda je kombinací sušiny a tuku. Tato směs je obvykle oslazena [[Sacharóza|cukrem]] a jinými přísadami a zpracována do čokoládových tabulek (jejichž jádro se též označuje jako ''čokoláda''), nebo do [[nápoj]]e (zvaného ''kakao'' nebo ''[[horká čokoláda]]'').
Čokoláda se vyrábí z kvašených, pražených a mletých zrnek tropického [[kakao]]vého stromu ''Theobroma cacao''. Zrna pocházejí z kakaových tobolek – bobů. Výsledný produkt je známý jako „čokoláda“ (intenzivně ochucená [[hořkost|hořká]] potravina – to je definice čokolády v mnoha slovnících). Tento produkt je definován v mnoha zemích jako [[kakao]]. V [[Severní Amerika|americkém]] čokoládovém průmyslu je kakao definováno jako sušina kakaových zrn, [[kakaové máslo]] je definováno jako [[Tuky|tuková]] složka, a čokoláda je kombinací sušiny a tuku. Tato směs je obvykle oslazena [[Sacharóza|cukrem]] a jinými přísadami a zpracována do čokoládových tabulek (jejichž jádro se též označuje jako ''čokoláda''), nebo do [[nápoj]]e (zvaného ''kakao'' nebo ''[[horká čokoláda]]'').

Verze z 9. 8. 2016, 01:35

Čokoláda
Kakaový bob
Další významy jsou uvedeny na stránce Čokoláda (rozcestník).

Čokoláda je obvyklá součást nejrůznějších druhů sladkostí a patří bezesporu k nejpopulárnějším na světě. Slovo čokoláda má původ v aztéckém výrazu xocolātl (čteno [šokolatl]), jenž má význam hořké pití.

Čokoláda se vyrábí z kvašených, pražených a mletých zrnek tropického kakaového stromu Theobroma cacao. Zrna pocházejí z kakaových tobolek – bobů. Výsledný produkt je známý jako „čokoláda“ (intenzivně ochucená hořká potravina – to je definice čokolády v mnoha slovnících). Tento produkt je definován v mnoha zemích jako kakao. V americkém čokoládovém průmyslu je kakao definováno jako sušina kakaových zrn, kakaové máslo je definováno jako tuková složka, a čokoláda je kombinací sušiny a tuku. Tato směs je obvykle oslazena cukrem a jinými přísadami a zpracována do čokoládových tabulek (jejichž jádro se též označuje jako čokoláda), nebo do nápoje (zvaného kakao nebo horká čokoláda).

Existují tři typy kakaových zrn užívaných v čokoládách. Nejvíce ceněná, vzácná a drahá jsou zrna Criollo z mayské oblasti (Mexiko a Střední Amerika). Tato zrna jsou méně hořká a aromatičtější než ostatní. Dělá se z nich jen asi 10 % čokolády. Kakaová zrna v 80 % čokolády jsou typu Forastero. Stromy Forastero jsou značně robustnější než stromy Criollo a kakaová zrna z nich jsou levnější. Trinitario, hybrid zrn Criollo a Forastero, se používá asi v 10 % čokolády.

Do prodeje přichází čokoláda ponejvíce ve formě tabulek nebo jiných geometrických tvarů, často bývá též tvarována do malých figurek (obvykle zvířat, lidí nebo rostlin). Mnohdy se tyto tvary přímo vztahují k určitým svátkům, jako např. velikonoční zajíci nebo vejce, případně vánoční či mikulášské figurky anebo tvary vhodné pro den svatého Valentina. Dalším populárním tvarem jsou tzv. čokoládové „pusy“.

Navíc čokoláda často tvoří hlavní složku nebo přísadu v potravinách jako zmrzlina, koláče, sušenky, buchty a v jiných dezertech.

Historie čokolády

První čokoládu vyráběli původní obyvatelé střední Ameriky dávno před příchodem Evropanů. Mayové a Aztékové vyráběli kakaové placky nebo připravovali kakaové nápoje. Kakaové boby přivezl do Evropy poprvé Fernando Cortéz, který se s čokoládou setkal na dvoře aztéckého krále. Španělské kroniky dobývání Mexika Hernánem Cortézem udávají, že na slavnostní tabuli Montezumy II., vládce Aztéků, nebylo jiných nápojů než čokolády, podávané ve zlatých pohárech se zlatou lžičkou. Dochucována vanilkou a kořením, podávaná čokoláda byla našlehána do lahodné pěny, která se rozpouštěla v ústech. Každý den tak bylo připraveno alespoň 50 šálků čokolády pro krále a dalších 2000 pro šlechtice jeho dvora.

Do Evropy čokoládu přivezli Španělé a ta se rychle (již v 16. století) stala velmi oblíbeným nápojem. Španělé také dovezli kakaovníky do oblasti Zadní Indie a Španělské východní Indie (především na Filipíny). Postupně se začala vyrábět i tuhá čokoláda.

Typy čokolády

Čokoláda je velmi populární pochutina a je dostupná v mnoha typech. Různé formy a chutě čokolády se vyrábějí obměňováním množství přísad.

Neslazená čokoláda
Čistý čokoládový nápoj, též znám jako hořká nebo čokoláda na vaření. Je to nesmíšená čokoláda: mletá pražená čokoládová zrna bez přísad dávají silnou, hlubokou čokoládovou chuť do všech sladkostí, do kterých jsou přidána. I s přidaným cukrem jsou používané jako základ vrstvových dortů, koláčků, cukroví, keksů atd.
Tmavá čokoláda
Čokoláda bez mléka jako přísady, někdy zvaná jako prostá čokoláda. V USA se oficiálně nazývá „sladká čokoláda“ a vyžaduje 15% koncentraci čokoládového moku. Evropské normy specifikují minimálně 35 % kakaové sušiny.
Couverture
Termín používaný pro čokolády obsahující mnoho kakaového másla nejvyšší kvality. Populární druh čokolády Couverture používaný profesionálními cukráři a často prodáván v gurmánských a speciálních potravinových obchodech obsahuje ingredienty: Valrhona, Lindt, Coco Barry a Esprit des Alpes. Tyto čokolády obsahují vysoké procento čokoládového moku (někdy víc než 70 %) právě jako kakaové máslo, aspoň 32–39 %, jsou velmi tekuté po rozpuštění a mají výbornou chuť.[zdroj?]
Mléčná čokoláda
Čokoláda s přídavkem kondenzovaného nebo sušeného mléka. Evropské normy specifikují minimálně 25 % kakaové sušiny.
Bílá čokoláda
Cukrářský výrobek založený na kakaovém másle bez pevných kakaových složek.
Ledová čokoláda
Čokoláda obsahující nerafinovaný kokosový tuk, který se rozpouští již při teplotě 20–23 °C, čímž v ústech způsobuje chladivý efekt. Ledová čokoláda by neměla být uchovávána v ledničce, protože pak se chladivý efekt v ústech nedostaví.[1]
Bublinková čokoláda
(německy Schaumschokolade, Luftschokolade, anglicky aerated chocolate): Čokoláda, při jejíž výrobě se do čokoládové směsi vhání vzduch a chlazení se uskutečňuje v prostředí se sníženým tlakem. Byla vynalezena firmou Rowntree's v roce 1935.

Výroba čokolády

Výroba čokolády je založena na surovinách, které tvoří kakao, a to kakaový prášek, kakaová hmota a kakaová pokrutina. Dále je to tuk, cukr nebo sladidla a další přísady (např. palmový olej)[2]. Tyto přísady se pečlivě promíchají v míchacím stroji.

Proces výroby

  1. Válcovací stolice
  2. Konšování
  3. Temperace
  4. Chlazení

Popis fází výroby

Válcovací stolice je zařízení, jež slouží ke zjemnění chuti čokolády. Čokoládová hmota se na ni lije a roztírá.

Konšování - tento pojem znamená chuť čokolády. Když se čokoláda konšuje, přidáváme do ní dochucovací prostředky a emulgátory. Tato celá hmota se míchá, šlehá a provzdušňuje. Provzdušnění čokoládové hmotě dodá vyšší chuť. Hodně záleží na druhu čokolády, podle něj určíme, jak dlouho čokoládu budeme tzv. konšovat. Zpravidla to bývá 48 až 96 hodin při teplotě 50 až 80 °C. Po tomto procesu čokoládová hmota putuje do zásobníku, kde se homogenizuje při následné teplotě 50 až 60 °C.

Dále následuje tzv. temperace a chlazení. Temperace probíhá při teplotě 30 °C a poté následuje plnění do forem. Temperace slouží k odolnosti, aby se tuk neodděloval, tzn. nezpůsoboval výkvět na povrchu, a také k jemné struktuře a lesklosti.

Poslední proces je chlazení, které probíhá v chladicích skříních, kde čokoláda tuhne. Po ztuhnutí se čokoláda z forem vyklepne a balí.

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v čokoládě.[3]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek Průměrný obsah

(mg/100 g)

Složka Průměrný obsah

(mg/100g)

voda g/100 g 0,2 Na 50 vitamin C <0.1
bílkoviny g/100 g 4,1 K 390 vitamin D <0.1
tuky g/100 g 37,6 Ca 130 vitamin E 0
cukry g/100 g 57,1 Mg 85 vitamin B6 0,1
celkový dusík g/100 g 0,66 P 180 vitamin B12 <0.1
vláknina g/100 g <0.1 Fe 2,2 karoten <0.1
mastné kyseliny g/100 g <0.1 Cu 0,48 thiamin 0,03
cholesterol mg/100 g 2 Zn 1,0 riboflavin 0,1
Se mg/100 g <0.1 I 0 niacin 0,5
energie kJ/100 g 2375 Mn 1,1 Cl 60

Čokoládové náhražky

Na pultech českých obchodů lze v současné době spatřit výrobky, které na první pohled vypadají jako čokoládové, ale ve skutečnosti se jedná o různé náhražky čokolád. Z náhražek bývají většinou vyrobeny i různé vánoční i velikonoční figurky. Spotřebitel by měl kvůli tomuto sledovat, zda je na obalu uvedeno, jestli se jedná o skutečný výrobek z čokolády či nikoliv.[4]

Čokoláda a psi

Pro psy je čokoláda (např. jako pamlsek) nebezpečná, neboť jejich tělo ji nedokáže strávit. Čokoláda totiž obsahuje některé alkaloidy jako theofylin a kofein, které má psí organismus problémy zpracovat; zejména ale theobromin, který na něj působí jako jed.[5] Zatímco lidský organismus má enzym, který theobromin odbourává, psi jej nemají. Theobromin má tedy těžký dopad na jejich nervovou soustavu a srdce. Při malé dávce se projeví hyperaktivitou psa, při vyšší jej může usmrtit.[6]

Čokoláda a zdraví

Kvalitní čokoláda v rozumném množství prodlužuje život a nevede k obezitě. Tradičně je považována za afrodiziakum a povzbuzující prostředek. Obsažené flavonoidy kakaových bobů mají antioxidační účinek a chrání organizmus před účinkem volných radikálů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stanislava Moravcová: Časopis Apetit, 2012
  2. ↑ KUBÍČKOVÁ, Klára. Palmový zabiják. Víkend DNES. 27.–28.06.2015, s. 10-11 S.. 
  3. ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  4. ↑ Kvalita potravin - čokoláda
  5. ↑ Pro psa je čokoláda smrtelný jed
  6. ↑ Čokoláda může vašeho psa zabít, varuje pojišťovna

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čokoláda&oldid=14001057“