Nebukadnesar II.: Porovnání verzí
oprava (ne mince) |
m →Život |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
Za jeho vlády čítalo obyvatelstvo Babylónu neuvěřitelných 250 tisíc a s tímto počtem to bylo největší město tehdejšího světa. |
Za jeho vlády čítalo obyvatelstvo Babylónu neuvěřitelných 250 tisíc a s tímto počtem to bylo největší město tehdejšího světa. |
||
Po Nebukadnesarově smrti se panovníci na novobabylonském trůnu střídali, vládl více chaos než pořádek, a nakonec celá Novobabylonie zanikla pod nájezdy [[Kýros II.|Kýra II]]. Posledním panovníkem [[Novobabylónská říše|Novobabylónské říše]] byl [[Nabonid]], případně Nabonidův syn [[Bél-šarra-usur|Belšacar]] jako spolukrál.<ref>{{Citace monografie |
Po Nebukadnesarově smrti se panovníci na novobabylonském trůnu střídali, vládl více chaos než pořádek, a nakonec celá Novobabylonie zanikla pod nájezdy [[Achaimenovská říše|perského]] velkokrále [[Kýros II.|Kýra II]]. Posledním panovníkem [[Novobabylónská říše|Novobabylónské říše]] byl [[Nabonid]], případně Nabonidův syn [[Bél-šarra-usur|Belšacar]] jako spolukrál.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
Verze z 7. 8. 2016, 15:31
Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast. též Nabuchodonozor II. byl nejvýznamnějším z novobabylonských králů, vládl v letech 624 až 562 př. n. l. Je také známý jako postava z Bible a židovských dějin, která nechala zbořit jeruzalémský Šalomounův chrám a vypudit Židy do exilu (babylonské zajetí).
Život
Jméno pochází z akkadštiny, znamená „Nebo, chraň dědice“. Jeho otcem byl Nabopolasar, jeho syn byl Amél-Marduk.
Vedl boje s Judským královstvím, nad kterým roku 587 př. n. l. zvítězil a zbořil celý Jeruzalém, včetně slavného prvního Jeruzalémského chrámu. Dále opanoval Sýrii a Egypt. Roku 567 př. n. l. znovu bojoval s Egyptem a více než polovinu jej vyplenil. K tomuto všemu se ještě snažil válčit s Arábií pro navázání snazších obchodních styků.
Stejně tak důležitá je i jeho budovatelská snaha. Nechal vystavět kolem hlavního města Babylónu vysoké hradby (25 m vysoké, čtyři kilometry dlouhé). Nechával vybudovat chrámy mnoha bohům a i nejslavnější klenot, jeden ze sedmi divů světa – Visuté zahrady Semiramidiny.
Za jeho vlády čítalo obyvatelstvo Babylónu neuvěřitelných 250 tisíc a s tímto počtem to bylo největší město tehdejšího světa.
Po Nebukadnesarově smrti se panovníci na novobabylonském trůnu střídali, vládl více chaos než pořádek, a nakonec celá Novobabylonie zanikla pod nájezdy perského velkokrále Kýra II. Posledním panovníkem Novobabylónské říše byl Nabonid, případně Nabonidův syn Belšacar jako spolukrál.[1]
V kultuře
Biblická postava
Nebukadnesar se objevevuje v několika biblických knihách: v Druhé knize královské, v Druhé knize kronik, Jeremjášovi, Danielovi a deuterokanonické knize Júdit.
Podle knihy Daniel byl král po určitý čas stižen duševní poruchou, kterou je možno podle popsaných projevů ztotožnit s klinickou lykantropií.[zdroj?]
| „ | Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil. A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. | “ |
| — Bible kralická, Daniel 5, 1 - 2 | ||
| „ | Král Belšasar vystrojil velikou hostinu svým tisíci hodnostářům a před těmito tisíci pil víno. Při popíjení vína poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které odnesl Nebúkadnesar, jeho otec, z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny. | “ |
| — Český ekumenický překlad, Daniel 5, 1 - 2 | ||
Přestože my bychom označili Belsazara jako syna Nabonida a nikoliv Nebukadnesara II,[2] v Bibli se slovem otec často překládá hebrejské slovo אבא [aba], nesoucí spíše volnější význam předek. V tomto kontextu je tedy uveden Nabukadnesar právě jako známější a slavnější předek.
| „ | Ve dvacátém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal judským králem král Ása. Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet jedna let. Jeho matka se jmenovala Maaka, dcera Abíšalómova. Ása činil to, co je správné v Hospodinových očích, jako jeho otec David. Vyhnal ze země chrámové smilníky a odstranil všechny bůžky, které udělali jeho otcové. | “ |
| — Český ekumenický překlad, 1. Královská 15, 9 – 11 | ||
Nebukadnesar II. je z vypravěčské perspektivy knihy Daniel významnější Belsazarův předek na trůnu než Nabonid, protože Nebukadnesar II. se poddal Danielovu Bohu, kdežto Nabonid uctíval opět božstva Babylonie (dokladem jsou Nabonidovy válce: urské a sipparský[3]). Byl to ale právě Nebukadnesar II., kdo nádoby z Jeruzalémského chrámu odnesl. V knize Daniel jejich opětným zneuctěním končí nejenom Belsazarova vláda, ale také samotná éra Novobabylonské říše.
Hudba
Nabukadnesar je hlavní postavou opery Nabucco od Giuseppe Verdiho z roku 1842.
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný : Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí : Osmnáctý díl : Navary - Oživnutí. V Praze: J. Otto, 1902. S. 22 - 23.
- ↑ Dějiny Mezopotámie. Praha: Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 266 s. ISBN 80-7184-416-0. S. 156 - 166.
- ↑ Cylinders of Nabonidus. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 674850553.
Literatura
- KOLEKTIV, autorů. Dějiny mezopotámie. Praha: Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998.
- Biblí svatá aneb Všecka svatá písma Starého i Nového zákona : Podlé posledního vydání kralického z roku 1613. [s.l.]: Nákladem Biblické společnosti britické a zahraniční, 1929.
