Josef Charvát (lékař): Porovnání verzí

Josef Charvát
Josef Charvát
	Josef Charvát (Časopis lékařů českých, 1957)
Narození	6. srpna 1897; Praha, Vinohrady nebo Ročov
Úmrtí	31. ledna 1984 (ve věku 86 let); Praha
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	lékař, pedagog a politik
Ocenění	Cena nadace Léona Bernarda (1968)
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1969–1970)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 6. 8. 2016, 22:45

Prof. MUDr. Josef Charvát, DrSc. (6. srpna 1897, Praha – 31. ledna 1984, tamtéž) byl český akademik ČSAV a lékař interní medicíny, zakladatel české endokrinologie. Byl též autorem filosofických úvah. Léčil řadu významných osobností (např. Antonín Švehla, Edvard Beneš) a lidí z jejich okolí (např. Marta Gottwaldová). V roce 1968 byl nominován na funkci prezidenta republiky, kterou však nezískal.

Život

Narodil se v chudé rodině vyučeného kováře a zámečníka, zaměstnance Elektrických podniků v Praze. Vystudoval gymnázium v Praze. Studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1916 musel však studium přerušit a narukovat k dělostřelectvu. Později bojoval na třech různých frontách 1. světové války. Promoval až v roce 1923. O rok později zveřejnil svou habilitační práci z oboru endokrinologie o účinku inzulinu.

Později studoval ve Francii a v Anglii (Londýn, Cambridge). V roce 1933 se stal profesorem vnitřního lékařství. Roku 1937 založil Československou endokrinologickou společnost a byl jejím prvním předsedou – s výjimkou let 1949 – 1951 – až do roku 1973.

Dne 1. září 1939 byl zatčen gestapem pro odbojovou aktivitu a vězněn ve věznici Pankrác a v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. O jeho propuštění se měl zasloužit tehdejší švédský korunní princ Gustav VI. Adolf údajnou přímou intervencí u Hitlera. S Gustavem Adolfem se Charvát sice znal ze skautského setkání rovermoot ve Švédsku z roku 1937, ale tuto účelovou historku vyvrátilo pátrání mladého australského novináře W. H. Burkeho (*1983), nazvané Třicet čtyři (kniha vyšla v češtině v roce 2013 v nakladatelství Academia pod názvem Čtyřiatřicet) – propuštění zařídil Albert Göring, mladší (a nejspíše nevlastní) bratr význačného nacisty Hermanna Göringa, inženýr a dosazený ředitel Škodových závodů, se kterým se Charvát znal z předválečné doby. Svého příjmení Göring využil nejen k propuštění profesora Charváta, ale i k pomoci dalším 33 lidem, významným i obyčejným. Po válce byl očištěn norimberským i českým soudem.

Od roku 1912 až do 2. světové války se aktivně věnoval skautingu. V roce 1932 byl zvolen místostarostou Svazu skautů a skautek Republiky československé a po rezignaci E. Beneše z funkce starosty, zastával tuto vrcholovou funkci až do ukončení činnosti skautské organizace v roce 1938.^[1]

V roce 1945 založil III. interní kliniku na Univerzitě Karlově v Praze a do roku 1970 byl jejím přednostou. V 50. letech se později snažil o vyvrácení ideologických chybných interpretací z oboru biologie. V roce 1969 byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy, ale funkci nemohl vykonávat, protože vládou nebyl v úřadu potvrzen.

Je považován za zakladatele české endokrinologie, která byla jeho hlavním oborem. Zabýval se též stresem, imunologií a dalším vzděláváním lékařů. Byl propagátorem lékařské kybernetiky a genetiky. Jako první na světě používal inzulin jako katalyzátor výživy při stavech slabosti a vyčerpání. Je autorem tzv. Charvátovy diety pro rychlé hubnutí, dnes již opuštěné.

Byl zastáncem tradice etického, vědeckého a syntetického pohledu jak na pacienta, tak na celý obor vnitřního lékařství. Psal medicínsko-humoristicky zaměřené populární články a též i filosofická díla. Vycházel z humanistické tradice, užíval syntetického myšlení. Je autorem úvah, které začleňují medicínu do širšího kontextu.^[2]

Citáty

„

Léčba nesmí nemocnému způsobovat větší problémy, než pro které byla zavedena.

“

^[3]

„

Člověk nemůže všechno znát, ale měl by o všem důležitém vědět

“

Dílo

Dnešní svět a zednářství, 1949
Život, adaptace a stress, 1969
Člověk a jeho svět, 1974
Můj labyrint světa, 2005

Odkazy

Reference

↑ Josef Charvát a jeho doba – skauting
↑ http://www.lekarskeknihy.cz/?id=80-7262-244-7
↑ Nežádoucí účinky léčiv. S. 1. Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. 2008. Čís. 2, s. 1. Dostupné online.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Charvát (lékař)
životopis na stránkách NLK
životopis a reeditované dílo Dnešní svět a zednářství
životopis na stránkách Českého rozhlasu
Charvátovy vzpomínky na skauting

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Rektoři Univerzity Karlovy
Předchůdce: Oldřich Starý	1969 – 1970 Josef Charvát (lékař)	Nástupce: Bedřich Švestka

[1] Josef Charvát a jeho doba – skauting

[2] ttp://www.lekarskeknihy.cz/?id=80-7262-244-7

[3] Nežádoucí účinky léčiv. S. 1. Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. 2008. Čís. 2, s. 1. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Verze z 6. 8. 2016, 22:45 editovat Frettie (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres, Patroláři 83 989 editací m +Kategorie:Narození v Praze; +Kategorie:Úmrtí v Praze za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 8. 2016, 22:45 editovat zrušit editaci Frettie (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres, Patroláři 83 989 editací m {{Infobox - osoba}} Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	{{~~Požadavek~~ na ~~obrázek~~}}		{{Infobox - osoba}}
	[[Profesor\|Prof.]] [[Doktor medicíny\|MUDr.]] '''Josef Charvát''', [[Doktor věd\|DrSc.]] ([[6. srpen\|6. srpna]] [[1897]], [[Praha]] – [[31. leden\|31. ledna]] [[1984]], tamtéž) byl [[Česko\|český]] [[akademik]] [[Československá akademie věd\|ČSAV]] a lékař [[Vnitřní lékařství\|interní medicíny]], zakladatel české [[endokrinologie]]. Byl též autorem [[Filosofie\|filosofických]] úvah. Léčil řadu významných osobností (např. [[Antonín Švehla]], [[Edvard Beneš]]) a lidí z jejich okolí (např. Marta Gottwaldová). V roce [[1968]] byl nominován na funkci [[seznam prezidentů Československa\|prezidenta republiky]], kterou však nezískal.		[[Profesor\|Prof.]] [[Doktor medicíny\|MUDr.]] '''Josef Charvát''', [[Doktor věd\|DrSc.]] ([[6. srpen\|6. srpna]] [[1897]], [[Praha]] – [[31. leden\|31. ledna]] [[1984]], tamtéž) byl [[Česko\|český]] [[akademik]] [[Československá akademie věd\|ČSAV]] a lékař [[Vnitřní lékařství\|interní medicíny]], zakladatel české [[endokrinologie]]. Byl též autorem [[Filosofie\|filosofických]] úvah. Léčil řadu významných osobností (např. [[Antonín Švehla]], [[Edvard Beneš]]) a lidí z jejich okolí (např. Marta Gottwaldová). V roce [[1968]] byl nominován na funkci [[seznam prezidentů Československa\|prezidenta republiky]], kterou však nezískal.