Fridrich II. Lehnický: Porovnání verzí
Vložen {{infobox - osoba}} značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m →Reference: {{Autoritní data}} |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Slezsko}} |
{{Portály|Slezsko}} |
||
Verze z 4. 8. 2016, 09:03
| Fridrich II. Lehnický | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. února 1480 Lehnice |
| Úmrtí | 17. září 1547 (ve věku 67 let) Lehnice |
| Ocenění | rytíř Řádu Božího hrobu |
| Choť | Alžběta Jagellonská (1515–1517) Žofie Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská (1518–1537) |
| Děti | Žofie Lehnická Jiří II. Břežský Fridrich III. Lehnický[1] |
| Rodiče | Fridrich I. Lehnický a Ludmila z Poděbrad |
| Rod | Piastovci |
| Příbuzní | Jiří I. Břežský a Jan II. Lehnický (sourozenci) Jáchym Fridrich Braniborský (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fridrich II. Lehnický (14. únor 1480 – 18. září 1547) byl lehnický a břežský kníže z dynastie slezských Piastovců.
Život
Byl synem lehnicko-břežského knížete Fridricha I. a jeho ženy Ludmily z Poděbrad. Po otcově smrti roku 1488 spravovala knížectví matka. V roce 1504 bylo rozděleno mezi bratry a Fridrichovi připadlo Lehnicko. Otcovu doménu znovu sjednotil roku 1521, kdy zemřel jeho bratr Jiří a Fridrich zdědil jeho Břežsko.[2]
Byl proponentem polské strany, měl blízko k Zikmundovi I. Starému, knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále Vladislava Jagellonského a pozdějšímu polskému králi. Roku 1515 se dokonce oženil s jeho sestrou Alžbětou, která ale roku 1517 zemřela.[3] Podruhé se oženil s Žofií Braniborsko-Ansbašskou. Byl stoupencem reformace a k luterství veřejně konvertoval.[4] Na jeho dvoře v letech 1523 až 1527 působil také radikální kazatel Kašpar Švenkfeld,[5] který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti Ludvíka Jagellonského u Moháče v roce 1526 odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem Jiřího z Poděbrad).[6] Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete Albrechta Braniborsko-Ansbašského, bratra krnovského knížete Jiřího.[7]
Dne 19. října 1537 uzavřel v Lehnici sňatkovou a dědickou smlouvu s braniborským markrabětem Jáchymem II. V ní se dohodlo zasnoubení Fridrichova syna Jiřího s Jáchymovou dcerou Barborou a Fridrichovy dcery Žofie s Janem Jiřím.[8] V letech 1540 až 1543 držel zástavně Hlohovsko a od roku 1542 Minstrbersko.[9] Po jeho smrti si zemi rozdělili jeho synové – Fridrichovi III. připadlo Lehnicko s Minstrberskem a Jiřímu II. Břežsko.[10]
Reference
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 412-413. Dále jen Dějiny Slezska v datech.
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 142. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 156
- ↑ s. 130
- ↑ Neznámá země, s. 150
- ↑ Neznámá země, s. 242
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 139
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 413
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 141
