Frýdek-Místek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Formát
Bez shrnutí editace
Řádek 314: Řádek 314:


== Školství ==
== Školství ==
Ve městě je síť základních škol, uměleckých škol, jazykové školy, soukromé vyšší odborné školy Goodwill, [[gymnázium|gymnázií]], průmyslové školy a obchodní akademie. Významným rekreačním místem je [[vodní nádrž Olešná]] na jihozápadním okraji města.Vedle přehrady je také v provozu Aquapark.
Ve městě je síť základních škol, uměleckých škol, jazykové školy, soukromé vyšší odborné školy Goodwill, [[gymnázium|gymnázií]], průmyslové školy a obchodní akademie. Ve městě také působí Vyšší odborná škola požární ochrany.


== Sport a rekreace ==
Významným rekreačním místem je [[vodní nádrž Olešná]] na jihozápadním okraji města.Vedle přehrady je také v provozu Aquapark.
== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
<gallery>
<gallery>

Verze z 1. 8. 2016, 19:12

Šablona:Infobox - statutární město Frýdek-Místek (polsky Frydek-Mistek, německy Friede(c)k-Mistek, za Protektorátu německy Friede(c)k-Freiberg) je okresní město v Moravskoslezském kraji. Frýdek-Místek dnes tvoří přirozenou metropoli Lašského regionu, nacházející se v podhůří Beskyd, na soutoku řek Ostravice a Morávky. Dnes žije ve Frýdku-Místku včetně samostatně správních obcí na předměstí (Staré Město, Sviadnov, Baška, Dobrá, Palkovice a další obce) přes 80 000 obyvatel.

Od 1. července 2006 je statutárním městem. Vzniklo 1. ledna 1943 spojením slezského města Frýdku (německy Friedek), moravského Místku (německy Mistek, též Freiberg) a tří dalších obcí. Některé úseky řeky Ostravice zde tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska. Město dnes leží na mezinárodní dopravní křižovatce D48 x D56, tvoří turisticky atraktivní bránu Beskyd a je vzdáleno jen 25 km od státní hranice s Polskem a 35 km od státní hranice se Slovenskem.

Historie

Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. První jasné zmínky o Frýdku pocházejí z první poloviny 14. století, a to v souvislostech s tvrzí chránící pomezí Moravy a Slezska, dnešním Frýdeckým zámkem. V obou městech se dařilo výrobě látek, což se odrazilo i v 19. století při zakládání významných textilních továren.

Během obsazování Československa v roce 1939 byla místecká Czajánkova kasárna jediným místem ozbrojeného odporu v rozpadající se republice, na němž měl rozhodující podíl nedoručený rozkaz, aby posádka spolupracovala s německými okupanty. Posádka kasáren se však musela vzdát německé přesile.

Po sloučení města

Frýdek i Místek byla samostatná města po celá staletí, až rozhodnutím ministerstva vnitra z 15. prosince 1942, čís. 25.625/42-III/1, dochází k 1. lednu 1943 ke sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovec a Sviadnova v jednu obec pod názvem Frýdek. S koncem Druhé světové války dochází roku 1945 de iure na několik let k obnově samostatnosti všech těchto obcí, aniž by však došlo ke skutečnému rozdělení města na původní obce, protože pro všechny části se ustavil společný místní národní výbor[1]. Následně se pak konalo hlasování o pojmenování města, ukončené v polovině srpna 1945. Zúčastnilo se ho jen 1293 občanů, z nichž pro Frýdek hlasovalo 465, pro Místek 183, pro Frýdek-Místek 255 a Bezručov 212 hlasů. 13. února 1946[2] vydal ministr vnitra rozhodnutí, čís. B-8111-1/2-1946/II/4, jímž podle § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., prozatímně uznal dosavadní společnou správu obcí Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova, které byly podle § 12, čís. 5 citovaného dekretu obnoveny. A pro celek, v jehož čele tento místní národní výbor stojí, stanovil prozatímní název Frýdek-Místek. Ve čtvrtek 26. září 1946 se konala schůze místního národního výboru v čele s předsedou Emilem Konvičkou, aby došlo k odhlasování sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec. Z 38 přítomných k tomu bylo zapotřebí nejméně 2/3 hlasů. Pro sloučení bylo 25, proti 12 členům tehdejšího MNV. Moravskoslezský zemský národní výbor, expositura v Ostravě schválil výměrem ze dne 1. července 1947, č. j. III/2-281/24, na základě ustanovení § 18, odst. 1 a 2 a v souvislosti s § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec, přičemž úřední název mělo stanovit později ministerstvo vnitra[3]. V roce 1949 dále pokračovaly diskuse ohledně názvu města. Vedle společného MNV fungovaly v jednotlivých částech města obvodní rady, přičemž ve Frýdku a Místku měly po dvanácti členech, zatímco v ostatních částech po osmi[4].

Byl proveden průzkum veřejného mínění, v němž se pro ponechání dosavadního pojmenování, tj. Frýdek-Místek, vyslovilo 80 % hlasujících. Na základě toho přijalo plénum MNV 31. května 1949 usnesení o ponechání již vžitého názvu a zároveň požádalo Krajský národní výbor v Ostravě i ministerstvo vnitra, aby v souladu s tím byl dosavadní okres Místek přejmenován na Frýdek-Místek. Snad chybou ministerských úředníků však dochází k tomu, že vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 8. srpna 1950 dochází bez vysvětlení k přejmenování města na Místek[5]. Od té doby se množily stížnosti na bezdůvodnou změnu názvu města. Začátkem roku 1954 řešil frýdecko-místecký MNV přání obyvatel Lískovce, Starého Města a Sviadnova na odloučení těchto částí od města. Následně 11. března 1954 toto schválila rada MNV[6]. 16. března 1954 pak odloučení schválil ve svém usnesení i Krajský národní výbor v Ostravě. 16. května 1954 se pak konaly volby do místních, okresních a krajských národních výborů a město bylo od té doby tvořeno pouze Frýdkem a Místkem[7], přičemž došlo ke zrušení obvodních rad. V červenu 1954 pak došlo k odsouhlasení nové hranice města, přičemž se Frýdek-Místek rozšířil následovně: byl připojen areál Železáren Stalingrad, lískovecká část Staré kolonie, Jeremenkova osada; od Sviadnova byl připojeny objekty závodů firmy Slezan, dále kolonie a několik dalších pozemků; od Starého Města byl připojen Konečného mlýn na Podvolání a část obce na levém břehu Ostravice, tzv. Riviéra. Město se tak rozšířilo o 147 hektarů, 152 domů a 1536 obyvatel. Dne 29. září 1954 se konalo plenární zasedání národního výboru, jehož 95 poslanců schválilo přednesený návrh názvu města Frýdek-Místek. Po řadě jednání pak ministerstvo vnitra k 1. lednu 1955[8] zrušilo název Místek a stanovilo pro město staronový úřední název Frýdek-Místek (Petr Bezruč doporučoval používat název města bez spojovníku pro odlišení od podobných názvů jako je (Ostrava-Přívoz či Praha-Dejvice). Zajímavostí je, že tento obrat se objevoval již od konce 19. století coby název vlakové stanice ve Frýdku. K 1. lednu 1956 bylo v celém městě provedeno přečíslování domů[9]

Během druhé poloviny 20. století město zaznamenalo významný populační růst, který byl způsoben blízkostí dolů (Staříč, Paskov) a přísunem horníků v nich pracujících. K 1. červenci 1960 byla k městu připojena dosavadní obec Panské Nové Dvory[10], což bylo v souladu s přáním většiny obyvatel této obce[11]. K 1. červenci 1975 byl pro Frýdek-Místek, Lískovec, Sviadnov, Staré Města, Chlebovice a Lysůvky zřízen společný národní výbor, aniž by však došlo ke sloučení obcí s městem[12]. K 1. lednu 1979 pak byly k městu opětovně připojeny obce Lískovec[13], Staré Město[14] a Sviadnov[15], a nově připojeny obce Chlebovice[16], Lysůvky[17] spolu se svojí částí Zelinkovicemi[18]. K 1. lednu 1980 pak byly připojeny ještě obce Skalice[19] a Staříč[20]. Ke 24. listopadu 1990 pak dochází k osamostatnění Staříče[20] a opětovnému osamostatnění Starého Města[14]. Nakonec se k 1. lednu 1992 opětovně osamostatnil i Sviadnov[15]. Osamostatnění Starého Města vedlo zároveň k tomu, že se od té doby území města Frýdku-Místku skládá ze dvou územně nesouvisejících částí.

Současnost

V současné době je dokončena renovace historických náměstí ve Frýdku i v Místku. Město se zaměřuje především na strojní průmysl.

V posledních letech v okolí Frýdku-Místku investovalo a postavilo své pobočky velké množství firem, což snížilo zdejší nezaměstnanost. Dohromady se jedná o miliardy eur investic.[21]

Školství

Ve městě je síť základních škol, uměleckých škol, jazykové školy, soukromé vyšší odborné školy Goodwill, gymnázií, průmyslové školy a obchodní akademie. Ve městě také působí Vyšší odborná škola požární ochrany.

Sport a rekreace

Významným rekreačním místem je vodní nádrž Olešná na jihozápadním okraji města.Vedle přehrady je také v provozu Aquapark.

Obyvatelstvo

  • Věková struktura obyvatel obce Frýdek-Místek roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Frýdek-Místek roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Frýdek-Místek roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Frýdek-Místek roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Frýdek-Místek roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Frýdek-Místek roku 2011

Doprava

Silniční doprava

  • z města vychází dálnice D56 Frýdek-Místek - Ostrava
  • městem prochází dálnice D48 Bělotín - Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín - Polsko, která přes centrum města prochází jako silnice I/48
  • městem prochází silnice I/56 Opava - Ostrava - Frýdek-Místek - Frýdlant n.O. - Hlavatá
  • z města vychází silnice II/473 Frýdek-Místek - Šenov - Petřvald
  • městem prochází silnice II/477 Ostrava – Vratimov – Frýdek-Místek – Baška
  • městem prochází silnice II/648 Rychaltice - Frýdek-Místek - Český Těšín

Železniční doprava.

První vlak přijel do Frýdku-Místku v roce 1871.

nádraží ve Frýdku-Místku

Na nádraží ve Frýdku-Místku se setkávají tratě 322 Český Těšín - Frýdek-Místek a 323 Ostrava - Valašské Meziříčí. Po trati 322 vede linka S7, po trati 323 vede linka S6 v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému. Obě trati jsou neelektrifikované jednokolejné. Na obou tratích je silná osobní i nákladní železniční doprava. Na území města se nachází ještě stanice Lískovec u Frýdku (Trať 323).

Autobusová doprava.

Ve městě a blízkém okolí je provozována městská hromadná doprava. V současné době tvoří síť MHD 19 linek, licenční čísla 865001–865021. Systém MHD zahrnuje kromě města Frýdek-Místek i města Brušperk a Paskov, obce Baška, Dobrá, Fryčovice, Hukvaldy, Janovice, Kozlovice, Krásná, Metylovice, Nošovice, Palkovice, Pržno, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov a Žabeň a ostravskou městskou část Nová Bělá. Od 27. března 2011 je na linkách MHD zaveden tarif "MHD zdarma".

Související informace naleznete také v článku MHD zdarma ve Frýdku-Místku.

Část příměstských autobusových linek je zařazena do ODIS.

Průmysl

  • ArcelorMittal Ostrava a.s. (závod Válcovny plechu Frýdek-Místek) dříve Válcovny plechu, a. s. - ocelářský podnik; výroba hlubokotažné a elektrotechnické oceli, dále pozinkovaných zemnících pásků a drátů
  • Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (Nošovice u FM) - výroba automobilů
  • Vyncke, s.r.o. - ekologické elektrárny na biomasu a tuhá paliva
  • Huisman Konstrukce, s.r.o. (Sviadnov u FM) - výrobce zdvihacích zařízení
  • Hyundai Glovis Czech Republic, s.r.o. - logistika
  • Novogear, s. r. o. - výrobce ozubených kol, převodovek
  • Borcad cz s.r.o. (Fryčovice u FM) - výrobce zdravotnických potřeb, sedaček
  • Biocel (Paskov u FM) – výrobce viskózových vláken
  • MPM-QUALITY v.o.s. - výrobce hodinek PRIM
  • Hutní projekt, a. s.
  • ČSAD, a. s.
  • Lesostavby, a. s.
  • Blanco CZ, s. r. o. - výrobce gastronomických zařízení
  • Hanwha Advanced Materials Europe s.r.o. - výrobce plastových produktů
  • Motor Lučina spol. s r.o. - kovovýroba
  • Slezan, a. s. - textilní podnik (podnik uzavřen)
  • DISTEP a.s. - teplárenská společnost
  • MIKO international s.r.o. (výroba medovníků MARLENKA)[22]
  • Radegast Brewery (Nošovice u FM)
  • VÚHŽ a.s. - kovovýroba
  • Místecká mlékárna - výroba mléčných produktů
  • Mayer-Meinhof (Staříč u FM)– dřevovýroba
  • Chodura - Beskydské uzeniny - potravinářský podnik zaměřený na výrobu masných výrobků a uzenin
  • Beskyd Fryčovice, a.s. - pěstitel a výrobce potravin
  • Mobis Automotive Czech s.r.o. (Nošovice u FM, Mošnov) - výrobce autosoučástek
  • Hyundai Dymos Czech, s.r.o. (Nošovice u FM)- kovovýroba
  • Hyundai Steel Czech (Nošovice u FM)- kovovýroba
  • Lumius, spol. s r.o. - plynárenská společnost
  • Viroplastic CZ a.s. - výrobce plastových produktů
  • MSEM, a.s. - elektromontáže

Členění města

Katastrální území Frýdku-Místku

Frýdek-Místek se v současnosti dělí na 7 katastrálních území a 7 částí. Katastr Skalice je vůči zbytku území exklávou.

Místní části

Jedná se o o místní pojmenování částí města.

Frýdek:

  • Růžový pahorek
  • Nová Osada
  • Amerika
  • Černá zem
  • Baranovice
  • Vršavec
  • Nové Dvory
  • Kamenec
  • sídliště Slezská

Místek:

  • Rusinec
  • Koloredov
  • Spořilov
  • sídliště Kolaříkovo
  • sídliště Bezručovo
  • sídliště Riviera
  • Bahno
  • Olešná

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Frýdek-Místek a Obvod obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek.

Frýdek-Místek je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Frýdek-Místek se skládá ze 72 obcí, ORP z 37 obcí.

Kultura

Historickou památkou je Frýdecký zámek. U zámku je i muzeum Beskyd. Zároveň je ve městě mnoho galerií a několik divadel.

Galerie

  • Galerie Pod Zámkem na ulici Zámecké 56
  • Galerie Krásno Československé armády 481
  • Galerie U Černého kocoura na ulici Riegrové 758
  • Galerie Landův dům na ulici Hluboké 66
  • Galerie Pod Sovou na tř. T. G. Masaryka 454
  • Galerie Pod svícnem na ulici Farní 16

Divadla

  • Nová scéna Vlast na Hlavní 112
  • Divadlo Sokolík na Hlavní třídě 109
  • Divadlo Čtyřlístek na ulici Novodvorské 3478

Kina

  • Kino Vlast na Hlavní 112

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Frýdku-Místku.

Osobnosti se vztahem k Frýdku-Místku

Výsledky voleb do obecního zastupitelstva roku 2010

Partnerská města

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Anna Nováková. Uplynulo 60 let od sloučení měst Frýdku a Místku. Zpravodaj Rady města Frýdku-Místku [online]. Duben 2003 [cit. 30.listopadu 2014]. Dostupné online. 
  2. ↑ Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1946, číslo 42, vydáno v Praze dne 20. února 1946
  3. ↑ Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1948, číslo 93, str. 1258, vydáno v Praze dne 20. dubna 1948
  4. ↑ ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Co dál s velkým Frýdkem-Místkem, s. 377. 
  5. ↑ Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1950, částka 504, str. 902, vydáno v Praze dne 16. srpna 1950
  6. ↑ ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Opět malý Frýdek-Místek, s. 395. 
  7. ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1954, částka 73, str. 642, vydáno v Praze dne 15. června 1954
  8. ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1955, částka 20, str. 132, vydáno v Praze dne 12. března 1955
  9. ↑ Adamec, 2014, s. 396
  10. ↑ ŠTĚPÁN MLEZIVA A KAREL KUČA. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Frýdek-Místek, s. 202. 
  11. ↑ ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Opět malý Frýdek-Místek, s. 397. 
  12. ↑ ADAMEC, Tomáš. Frýdek-Místek. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2014. ISBN 978-80-7422-314-3. Kapitola Frýdek-Místek střediskový, s. 435. 
  13. ↑ HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 286. 
  14. ↑ a b HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 491. 
  15. ↑ a b HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 512. 
  16. ↑ HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 186. 
  17. ↑ HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 298. 
  18. ↑ HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 609. 
  19. ↑ HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 472. 
  20. ↑ a b HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 494. 
  21. ↑ ADAMCOVÁ, Kateřina. Malý zázrak na severu Moravy: Frýdek-Místek je na vzestupu a láká nové firmy [online]. iHNed.cz, 21. května 2016 [cit. 2016-06-06]. Dostupné online. 
  22. ↑ Stránky výrobce Marlenky
  23. ↑ http://www.csfd.cz/tvurce/7259-lida-vostrcilova/

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Statutární město Frýdek-Místek
Města a obce okresu Frýdek-Místek
Baška • Bílá • Bocanovice • Brušperk • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslavice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Hnojník • Horní Domaslavice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Jablunkov • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhotka • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Třinec • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice
legenda: město, městys.

Šablona:Statutární města v České republice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Frýdek-Místek&oldid=13979859“