Slitina: Porovnání verzí
m +Legování |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Slitina''' je tavením vzniklá směs [[Kovy|kovu]] s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného [[roztok]]u. |
'''Slitina''' je tavením vzniklá směs [[Kovy|kovu]] s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného [[roztok]]u. |
||
Slitiny získávají vlastnosti, které čisté kovy nemají, proto jsou ve velkém měřítku používány po celou historii lidského |
Slitiny získávají vlastnosti, které čisté kovy nemají, proto jsou ve velkém měřítku používány po celou historii lidského zpracovávání kovů. |
||
Podle počtu složek se slitiny dělí na: |
Podle počtu složek se slitiny dělí na: |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
Na rozdíl od čistých kovů, nemá většina slitin ostrý [[teplota tání|bod tání]]. V určitém teplotním intervalu existuje slitina jako směs [[kapalina|kapalné]] a [[pevná látka|pevné]] fáze. Některé slitiny ale při určitém poměru složek vykazují teplotu tání, která je nižší než teplota tání jednotlivých složek. Takové slitiny se nazývají [[eutektikum|eutektika]]. |
Na rozdíl od čistých kovů, nemá většina slitin ostrý [[teplota tání|bod tání]]. V určitém teplotním intervalu existuje slitina jako směs [[kapalina|kapalné]] a [[pevná látka|pevné]] fáze. Některé slitiny ale při určitém poměru složek vykazují teplotu tání, která je nižší než teplota tání jednotlivých složek. Takové slitiny se nazývají [[eutektikum|eutektika]]. |
||
Čisté kovy jsou ve srovnání se slitinami dobře elektricky vodivé a odolné |
Čisté kovy jsou ve srovnání se slitinami dobře elektricky vodivé a odolné vůči korozi, ale měkké, tvárné a málo pevné. Aby např. kabely vedení vysokého napětí vydržely svou vlastní váhu a nepřetrhly se, je třeba slevit na požadavcích na vodivost a použít slitinu, která vyniká mechanickými vlastnostmi. Zhoršení odolnosti vůči korozi a elektrické vodivosti se pak kompenzuje pomocí dodatečných příměsí, tzv. [[legury|legur]] ([[mangan]] pro tvrdost, [[chrom]] pro odolnost vůči korozi, [[molybden]] pro vyšší tvarovou stálost za vysokých teplot). |
||
== Nejznámější slitiny == |
== Nejznámější slitiny == |
Verze z 31. 7. 2016, 11:42
Slitina je tavením vzniklá směs kovu s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného roztoku.
Slitiny získávají vlastnosti, které čisté kovy nemají, proto jsou ve velkém měřítku používány po celou historii lidského zpracovávání kovů.
Podle počtu složek se slitiny dělí na:
- Binární – dvě složky
- Ternární – tři složky
- Kvartérní – čtyři složky
Na rozdíl od čistých kovů, nemá většina slitin ostrý bod tání. V určitém teplotním intervalu existuje slitina jako směs kapalné a pevné fáze. Některé slitiny ale při určitém poměru složek vykazují teplotu tání, která je nižší než teplota tání jednotlivých složek. Takové slitiny se nazývají eutektika.
Čisté kovy jsou ve srovnání se slitinami dobře elektricky vodivé a odolné vůči korozi, ale měkké, tvárné a málo pevné. Aby např. kabely vedení vysokého napětí vydržely svou vlastní váhu a nepřetrhly se, je třeba slevit na požadavcích na vodivost a použít slitinu, která vyniká mechanickými vlastnostmi. Zhoršení odolnosti vůči korozi a elektrické vodivosti se pak kompenzuje pomocí dodatečných příměsí, tzv. legur (mangan pro tvrdost, chrom pro odolnost vůči korozi, molybden pro vyšší tvarovou stálost za vysokých teplot).
Nejznámější slitiny
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo slitina ve Wikislovníku