Samuel Scheidt: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 7: Řádek 7:
Roku 1624 napsal Scheidt svoje ''Tabulatura nova''. Jednalo se o první sbírku pro klávesové nástroje, v níž byl již použit novější systém notového zápisu (''Partiturnotation''). Někdy kolem roku 1620 také vydal duchovní vokální sbírku ''Cantiones sacrae'', na níž roku 1621 navázaly ''Concertus sacri'', v následujících letech potom instrumentální sbírky ''Ludi musici''.<br />
Roku 1624 napsal Scheidt svoje ''Tabulatura nova''. Jednalo se o první sbírku pro klávesové nástroje, v níž byl již použit novější systém notového zápisu (''Partiturnotation''). Někdy kolem roku 1620 také vydal duchovní vokální sbírku ''Cantiones sacrae'', na níž roku 1621 navázaly ''Concertus sacri'', v následujících letech potom instrumentální sbírky ''Ludi musici''.<br />
Roku 1627, když už mu bylo čtyřicet let, si vzal Helenu Magdalenu Keller v kostele sv. Petra ve Wörmlitzu (dnes část Halle). Měl s ní šest dětí, ale jen dvě přežily epidemii [[mor]]u v roce 1636.<br />
Roku 1627, když už mu bylo čtyřicet let, si vzal Helenu Magdalenu Keller v kostele sv. Petra ve Wörmlitzu (dnes část Halle). Měl s ní šest dětí, ale jen dvě přežily epidemii [[mor]]u v roce 1636.<br />
Když roku 1628 opustil město jeho zaměstnavatel společně s [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnovými]] vojáky, přišel Scheidt o práci. Ještě toho roku ale byl zvlášť pro Scheidta vytvořen úřad hudebního ředitele pro tři velké městské kostely ([[Kostel Panny Marie (Halle)|Panny Marie]], sv. Mořice a sv. Ulrycha).
Když roku 1628 opustil město jeho zaměstnavatel společně s [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnovými]] vojáky, přišel Scheidt o práci. Ještě toho roku ale byl zvlášť pro něj vytvořen úřad hudebního ředitele pro tři velké městské kostely ([[Kostel Panny Marie (Halle)|Panny Marie]], sv. Mořice a sv. Ulrycha).


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 21. 7. 2016, 14:11

Samuel Scheidt na mědirytině z roku 1624

Samuel Scheidt (pokřtěn 14. listopadu 1587 v Halle, zemřel 3. dubna 1654 tamtéž[1]) byl německý varhaník a hudební skladatel baroka. Společně se Heinrichem Schützem a Johannem Hermannem Scheinem tvoří pomyslnou trojici tří významných německých hudebních skladatelů 17. století, jejichž příjmení začínají na S.[2]

Život

Potéco dostal první hudební vzdělání se Scheidt stal varhaníkem v kostele sv. Mořice v Halle. Díky známostem následně v letech 1607-1609 pobýval v Amsterdamu, kde se učil u slavného Jana Pietrszoona Sweelincka. Po jeho návratu byl povolán markrabětem Kristiánem Vilémem Braniborským do funkce dvorního varhaníka v Halle. Zde pracoval společně s Michaelem Praetoriem. Roku 1618 odešel již zřejmě jako slavný výrobce varhan do blízkého Eislebenu, poté společně s Praetoriem a Schützem do Bayreuthu. Spolupráce Scheidta a těcho dalších slavných skladatelů zatím není příliš prozkoumána.
Roku 1624 napsal Scheidt svoje Tabulatura nova. Jednalo se o první sbírku pro klávesové nástroje, v níž byl již použit novější systém notového zápisu (Partiturnotation). Někdy kolem roku 1620 také vydal duchovní vokální sbírku Cantiones sacrae, na níž roku 1621 navázaly Concertus sacri, v následujících letech potom instrumentální sbírky Ludi musici.
Roku 1627, když už mu bylo čtyřicet let, si vzal Helenu Magdalenu Keller v kostele sv. Petra ve Wörmlitzu (dnes část Halle). Měl s ní šest dětí, ale jen dvě přežily epidemii moru v roce 1636.
Když roku 1628 opustil město jeho zaměstnavatel společně s Valdštejnovými vojáky, přišel Scheidt o práci. Ještě toho roku ale byl zvlášť pro něj vytvořen úřad hudebního ředitele pro tři velké městské kostely (Panny Marie, sv. Mořice a sv. Ulrycha).

Odkazy

Zdroje a poznámky

  1. Data dle gregoriánského kalendáře.
  2. Stadt Zörbig. Große Söhne der Stadt: Thomas Selle [on-line]. Nedatováno [cit. 21. července 2016]. Dostupné on-line na: <http://www.stadt-zoerbig.de/de/grosse-soehne-der-stadt/thomas-selle-20000994.html>.