Státní zkouška: Porovnání verzí
m Úprava. |
|||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Právo zkoušet u státnic tak zpravidla mají pouze profesoři, docenti a další odborníci schválení [[vědecká rada|vědeckou radou]] příslušné vysoké školy (např. [[doktor věd]] apod.), případně i jiní významní odborníci v daném oboru, které může jmenovat [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky]]. Dříve byla podmínkou pro výkon některých státem zabezpečovaných profesí (např. [[soudce]], gymnaziální profesor apod.). |
Právo zkoušet u státnic tak zpravidla mají pouze profesoři, docenti a další odborníci schválení [[vědecká rada|vědeckou radou]] příslušné vysoké školy (např. [[doktor věd]] apod.), případně i jiní významní odborníci v daném oboru, které může jmenovat [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky]]. Dříve byla podmínkou pro výkon některých státem zabezpečovaných profesí (např. [[soudce]], gymnaziální profesor apod.). |
||
Současný zákon o vysokých školách (tedy zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů) rozlišuje jednotlivé druhy státní zkoušky, které jsou uvedeny níže. |
Současný zákon o vysokých školách<ref>http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111</ref> (tedy zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů) rozlišuje jednotlivé druhy státní zkoušky, které jsou uvedeny níže. |
||
=== Státní závěrečná zkouška === |
=== Státní závěrečná zkouška === |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
=== Ostatní === |
=== Ostatní === |
||
Zvláštními státními zkouškami jsou ''[[Státní jazykové zkoušky|státní jazykové zkoušky]]'' (základní, všeobecné a speciální pro překladatele či tlumočníky), které neukončují vysokoškolské studium a které mohou za podmínek stanovených vyhláškou (č. |
Zvláštními státními zkouškami jsou ''[[Státní jazykové zkoušky|státní jazykové zkoušky]]'' (základní, všeobecné a speciální pro překladatele či tlumočníky), které neukončují vysokoškolské studium a které mohou za podmínek stanovených vyhláškou (č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách, ve znění pozdějších předpisů) realizovat [[jazyková škola|jazykové školy]]. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 13. 7. 2016, 02:56
Státní zkouška (hovorově též státnice) řádně ukončuje studium na vysoké škole. Její součástí bývá zpravidla obhajoba diplomové či jiné odborné (závěrečné kvalifikační) práce, ústní část se skládá před zkušební komisí (státnicová komise), přičemž průběh i vyhlášení výsledků jsou veřejné.
Státní zkoušky v České republice
Státnicové komise mívají většinou v ČR čtyři členy (minimálně však zpravidla tři), přičemž předsedou státnicové komise musí být vždy docent, profesor, či jiný významný odborník v daném oboru. Ostatní členové této komise, která hodnotí danou zkoušku, většinou musejí mít většinou alespoň ukončené vědecké (postgraduální) vzdělání (tedy přesněji: absolvovaný doktorský studijní program, Ph.D., resp. zastávat alespoň pozici odborného asistenta). O výběru a jmenování příslušných členů státnicových komisí většinou rozhoduje vedení dané vysoké školy, resp. její součásti (fakulty, vysokoškolského ústavu...), dle vnitřních předpisů (statutu). (Vedením se zde myslí rektor, příp. prorektor, děkan, příp. proděkan, event. ředitel ústavu.) Dalším účastníkem zkoušky (přísedícím), který však není členem státnicové komise, tedy na hodnocení se nepodílí, může být zapisovatel. Tuto funkci většinou může vykonávat kupř. student v doktorském studijním programu (doktorand) či asistent.
Právo zkoušet u státnic tak zpravidla mají pouze profesoři, docenti a další odborníci schválení vědeckou radou příslušné vysoké školy (např. doktor věd apod.), případně i jiní významní odborníci v daném oboru, které může jmenovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Dříve byla podmínkou pro výkon některých státem zabezpečovaných profesí (např. soudce, gymnaziální profesor apod.).
Současný zákon o vysokých školách[1] (tedy zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů) rozlišuje jednotlivé druhy státní zkoušky, které jsou uvedeny níže.
Státní závěrečná zkouška
Státní závěrečná zkouška (státnice, SZZ) se skládá jak v bakalářském studijním programu, tak v magisterském studijním programu (vyjma lékařských oborů).
Státní rigorózní zkouška
Státní rigorózní zkouška (rígo, rigorózum, rigorózní zkouška) se skládá v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství, zubního lékařství, veterinárního lékařství a veterinární hygieny; dále ji mohou složit ti, kteří již dosáhli titulu magistr (Mgr.).
Státní doktorská zkouška
Státní doktorská zkouška (doktorská zkouška, doktorandská zkouška) se skládá v doktorském studijním programu (Ph.D.), dříve se též toto doktorské studium nazývalo postgraduální studium.
Ostatní
Zvláštními státními zkouškami jsou státní jazykové zkoušky (základní, všeobecné a speciální pro překladatele či tlumočníky), které neukončují vysokoškolské studium a které mohou za podmínek stanovených vyhláškou (č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách, ve znění pozdějších předpisů) realizovat jazykové školy.