Nejvyšší soud Slovenské republiky

Sídlo Nejvyššího soudu Slovenské republiky

Nejvyšší soud Slovenské republiky (slovensky Najvyšší súd Slovenskej republiky) je vrcholný orgán všeobecného soudnictví na Slovensku, svou judikaturou zabezpečuje jednotu ve výkladu práva u soudů nižších stupňů. Byl zřízen v rámci federalizace Československa a nejvyšším soudem samostatného slovenského státu se stal na základě Ústavy Slovenské republiky. Sídlí v Bratislavě.

Organizace a agenda

Nejvyšší soud rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních, krajských i Specializovaného trestního soudu. Rozhoduje prostřednictvím trojčlenných nebo pětičlenných senátů, v jejichž čele stojí předseda senátu a které se podle své specializace vytváří v rámci čtyř kolegií: občanskoprávního, obchodněprávního, trestněprávního nebo správního. Jednotliví soudci Nejvyššího soudu jsou do senátů rozdělováni každoročním rozvrhem práce. Důležitá rozhodnutí jsou publikována ve Zbierce stanovísk a rozhodnutí.

Trojčlenné senáty rozhodují o řádných opravných prostředcích (odvoláních a v trestním soudnictví i o stížnostech) směřujících zejména proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví nebo Specializovaného trestního soudu, jinak především o mimořádných opravných prostředcích (dovoláních a mimořádných dovoláních) směřujících proti rozhodnutím odvolacích soudů. Dále rozhodují v případech výkonu pravomoci nadřízeného soudu vůči nižším soudům i vůči sobě samému, např. o námitkách podjatosti, o přikázání věci či ve sporech o příslušnost soudu. Ve správním soudnictví navíc sám Nejvyšší soud rozhoduje v jediném stupni v některých volebních věcech, ve věcech politických stran a hnutí, ve spolkových věcech a o některých žalobách směřujících proti ústředním orgánům státní správy či jiným orgánům s celostátní působností.

Pětičlenné senáty rozhodují o mimořádných opravných prostředcích (dovoláních a mimořádných dovoláních) směřujících proti rozhodnutím Nejvyššího soudu, jestliže již sám Nejvyšší soud v čase podání takového opravného prostředku rozhodoval ve druhém stupni (především ve věcech vedených v prvním stupni u Specializovaného trestního soudu).

U Nejvyššího soudu působí také disciplinární senáty a odvolací disciplinární senáty, které vykonávají pravomoc v oblasti kárného stíhání soudců (včetně rozhodování o uložení disciplinárního opatření, pokud došlo k uznání viny ze spáchání kárného provinění soudcem). Osobami oprávněnými podat návrh na zahájení kárného řízení jsou ministr spravedlnosti, ombudsman, předsedové soudů a soudcovské rady.

Předsedové Nejvyššího soudu

Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu soudu po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční. Působí zároveň jako soudce, resp. předseda soudního senátu. Dříve byla funkce předsedy Nejvyššího soudu spojena s funkcí předsedy Soudní rady.

• Ján Benčura (20. 10. 1971 – 11. 1. 1990)
• Karol Plank (12. 1. 1990 – 31. 1. 1996)
• Milan Karabín (1. 2. 1996 – 12. 12. 1997)
• Štefan Harabin (11. 2. 1998 – 11. 2. 2003)
• Milan Karabín (7. 10. 2003 – 7. 10. 2008)
• Štefan Harabin (23. 6. 2009 – 23. 6. 2014)
• Daniela Švecová (od 2. 10. 2014)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Najvyšší súd Slovenskej republiky na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Oficiální stránky Nejvyššího soudu Slovenské republiky

Portály: Právo | Slovensko