Vojenská okupace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
zpřesnění
Řádek 11: Řádek 11:
== Historie ==
== Historie ==
{{Podrobně|Seznam okupací a okupovaných území}}
{{Podrobně|Seznam okupací a okupovaných území}}
V průběhu [[První světová válka|první světové války]] okupovalo [[Německé císařství|Německo]] [[Generální guvernorát Belgie|Belgii]], východ Francie a [[Ober Ost|západ Ruska]], [[Rakousko-Uhersko|Rakousko - Uhersko]] okupovalo [[Generální guvernorát Srbsko|Srbsko]] a [[Generální guvernorát Černá Hora|Černou horu]]. V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] okupovalo [[Nacistické Německo|Německo]] a [[Italské království|Itálie]] většinu Evropy, nicméně o skutečnou vojenskou okupaci šlo v případě Belgie, severní části Francie, [[Řecko|Řecka]], Srbska a částí [[Sovětský svaz|SSSR]], ostatní území byla pod civilní správou (např. [[Protektorát Čechy a Morava|Čechy]] nebo [[Říšský komisariát Norsko|Norsko]]) nebo v nich vládly [[Loutková vláda|loutkové režimy]] (např. [[Vichistická Francie]] nebo [[Ustašovci|Ustašovské]] [[Chorvatsko]]). Po druhé světové válce bylo [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] okupováno [[Okupační zóny Německa|Německo]], [[Okupační zóny Rakouska|Rakousko]] a také [[Japonské císařství|Japonsko]].
V průběhu [[První světová válka|první světové války]] okupovalo [[Německé císařství|Německo]] [[Generální guvernorát Belgie|Belgii]], východ Francie a [[Ober Ost|západ Ruska]], [[Rakousko-Uhersko]] okupovalo [[Generální guvernorát Srbsko|Srbsko]] a [[Generální guvernorát Černá Hora|Černou horu]]. V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] okupovalo [[Nacistické Německo|Německo]] a [[Italské království|Itálie]] většinu Evropy, nicméně o skutečnou vojenskou okupaci šlo v případě Belgie, severní části Francie, [[Řecko|Řecka]], Srbska a částí [[Sovětský svaz|SSSR]], ostatní území byla pod civilní správou (např. [[Protektorát Čechy a Morava|Česko]] nebo [[Říšský komisariát Norsko|Norsko]]) nebo v nich vládly [[Loutková vláda|loutkové režimy]] (např. [[vichistická Francie]] nebo [[Ustašovci|ustašovské]] [[Chorvatsko]]). Po druhé světové válce bylo [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] okupováno [[Okupační zóny Německa|Německo]], [[Okupační zóny Rakouska|Rakousko]] a také [[Japonské císařství|Japonsko]].


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 9. 7. 2016, 14:42

Na tento článek je přesměrováno heslo Okupace. Tento článek je o vojenské okupaci. Další významy jsou uvedeny na stránce okupace (rozcestník).
Sovětští a němečtí vojáci v okupovaném Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939)
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-14059-0018, Berlin, Oberbefehlshaber der vier Verbündeten.jpg
Maršál Montgomery, generál Eisenhower, maršál Žukov a generál de Lattre de Tassigny po podpisu Berlínské deklarace, kterou byla upravena spojenecká okupace Německa

Vojenská okupace je efektivní dočasná kontrola[1] nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.[2][3] Takto ovládané území je okupované území nebo okupační zóna.

Definice

V případě, že ozbrojené síly jedné ze znepřátelených stran obsadí část území druhé strany a jsou schopny je udržet a vykonávat zde své pravomoci, jedná se o okupaci. O okupaci jde i v případě, že se okupující mocnost nesetkává s ozbrojeným odporem.[4] Svojí dočasnou podstatou se vojenská okupace odlišuje od kolonialismu nebo anexe. [5] Nejedná se tedy o připojení daného území k státnímu území okupační mocnosti, nýbrž o prozatímní výkon státní moci.

Válečné právo

Rozdíl mezi anexí a okupací poprvé formuloval švýcarský filosof a diplomat Emerich de Vattel ve svém díle Zákon národů [6]. Toto rozlišení se stalo součástí mezinárodních právních norem po napoleonských válkách a později bylo zakotveno v Čtvrté úmluvě druhé haagské konference [7] a Čtvrté ženevské úmluvě [8]. Tyto předpisy také stanovily základní pravidla okupace. Povinností okupující mocnosti je zejména obnovit a zajistit v maximálním možném rozsahu veřejný pořádek a bezpečnost, zabezpečit dostatečné zásobování potravinami, lékařskou péči a zajistit administrativní fungování okupované oblasti. [4]

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam okupací a okupovaných území.

V průběhu první světové války okupovalo Německo Belgii, východ Francie a západ Ruska, Rakousko-Uhersko okupovalo Srbsko a Černou horu. V průběhu druhé světové války okupovalo Německo a Itálie většinu Evropy, nicméně o skutečnou vojenskou okupaci šlo v případě Belgie, severní části Francie, Řecka, Srbska a částí SSSR, ostatní území byla pod civilní správou (např. Česko nebo Norsko) nebo v nich vládly loutkové režimy (např. vichistická Francie nebo ustašovské Chorvatsko). Po druhé světové válce bylo Spojenci okupováno Německo, Rakousko a také Japonsko.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Military occupation na anglické Wikipedii.

  1. A Roberts. Prolonged Military Occupation: The Israeli-Occupied Territories Since 1967 - Am. J. Int'l L., 1990, p. 47.
  2. Eyāl Benveniśtî. The international law of occupation. Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-12130-3, 9780691121307, p. xvi
  3. Eran Halperin, Daniel Bar-Tal, Keren Sharvit, Nimrod Rosler and Amiram Raviv. Socio-psychological implications for an occupying society: The case of Israel. Journal of Peace Research 2010; 47; 59
  4. a b PŘÍRUČKA VOJÁKA AČR. 2. vyd. Vyškov: Správa doktrín Ředitelství výcviku a doktrín, 2007. 252 s. Dostupné online. S. 20. 
  5. David M. Edelstein. Occupational Hazards: Why Military Occupations Succeed or Fail. Journal of Peace Research 2010; 47; 59
  6. VATTEL, Emerich de. Droit des gens. [s.l.]: [s.n.], 1758. 
  7. Oddíl třetí, vyhlášeno pod č. 180/1913 ř. z.
  8. Vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 65/1954 Sb.

Externí odkazy