Rybářský prsten: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
portály |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Po smrti papeže měl být prsten vždy zničen, aby nedocházelo s jeho pomocí k falšování písemností. Zničení prstenu se provádělo variantně trojím způsobem: přelomením, vyrytím příčné stopy přes pečetní obraz nebo celkovým znehodnocením (sešmelcováním). |
Po smrti papeže měl být prsten vždy zničen, aby nedocházelo s jeho pomocí k falšování písemností. Zničení prstenu se provádělo variantně trojím způsobem: přelomením, vyrytím příčné stopy přes pečetní obraz nebo celkovým znehodnocením (sešmelcováním). |
||
Prsteny s tímto znehodnocením/poškozením mohly být pohřbeny s papežem. Přesto nebyly většinou nalezeny, snad proto, že se brzy staly kořistí lupičů-vykrádačů hrobů. V roce [[1878]] úřední užívání této pečeti skončilo a nahradilo ji otisk [[Razítko|razítka]]. Přesto se papežský prsten dosud zhotovuje jako reprezentační insignie každého papeže. K nejhonosnějším patřil rybářský prsten papeže [[Benedikt XIV.|Benedikta XVI.]] |
Prsteny s tímto znehodnocením/poškozením mohly být pohřbeny s papežem. Přesto nebyly většinou nalezeny, snad proto, že se brzy staly kořistí lupičů-vykrádačů hrobů. V roce [[1878]] úřední užívání této pečeti skončilo a nahradilo ji otisk [[Razítko|razítka]]. Přesto se papežský prsten dosud zhotovuje jako reprezentační insignie každého papeže. K nejhonosnějším patřil rybářský prsten papeže [[Benedikt XIV.|Benedikta XVI.]] |
||
{{Portály|Křesťanství}} |
|||
[[Kategorie:Sfragistika]] |
[[Kategorie:Sfragistika]] |
||
[[Kategorie:Papežství]] |
[[Kategorie:Papežství]] |
Verze z 6. 7. 2016, 17:14
Rybářský prsten (latinsky Anulus piscatoris) je sekretní prstenová pečeť konkrétním papežem k pečetění méně významných dokumentů a tajné korespondence voskem červené barvy. Její používání je známo od 12. století do 19. století. Od 15. století se rybářský prsten používal i k pečetěni papežských breve.
Motiv
V pečetním poli původně byla vyobrazena scéna zázračného rybolovu sv. Petra přičiněním Kristova zázraku. V legendě této pečeti je uveden titul papeže, jeho jméno a pořadové číslo pontifikátu. V nové ikonografické situaci druhé poloviny 20. století byly ponechány jen ryby jako symbol výše zmíněného rybolovu jasně srozumitelné pro celou katolickou obec.
Užití a znehodnocení
Po smrti papeže měl být prsten vždy zničen, aby nedocházelo s jeho pomocí k falšování písemností. Zničení prstenu se provádělo variantně trojím způsobem: přelomením, vyrytím příčné stopy přes pečetní obraz nebo celkovým znehodnocením (sešmelcováním). Prsteny s tímto znehodnocením/poškozením mohly být pohřbeny s papežem. Přesto nebyly většinou nalezeny, snad proto, že se brzy staly kořistí lupičů-vykrádačů hrobů. V roce 1878 úřední užívání této pečeti skončilo a nahradilo ji otisk razítka. Přesto se papežský prsten dosud zhotovuje jako reprezentační insignie každého papeže. K nejhonosnějším patřil rybářský prsten papeže Benedikta XVI.