Státní zkouška: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 7. 2016, 16:31

Státní zkouška (hovorově též státnice) řádně ukončuje studium na vysoké škole. Její součástí bývá zpravidla obhajoba diplomové či jiné odborné (závěrečné kvalifikační) práce, ústní část se skládá před zkušební komisí (státnicová komise), přičemž průběh i vyhlášení výsledků jsou veřejné.

Státní zkoušky v České republice

Státnicové komise mívají většinou v ČR čtyři členy (minimálně však zpravidla tři), přičemž předsedou státnicové komise musí být vždy docent, profesor, či jiný významný odborník v daném oboru. Ostatní členové této komise, která hodnotí danou zkoušku, většinou musejí mít většinou alespoň ukončené vědecké (postgraduální) vzdělání (tedy přesněji: absolvovaný doktorský studijní program, Ph.D., resp. mít pozici alespoň odborného asistenta). O výběru a jmenování příslušných členů státnicových komisí většinou rozhoduje vedení dané vysoké školy, resp. její součásti (fakulty, vysokoškolského ústavu...), dle vnitřních předpisů (statutu). (Vedením se zde myslí rektor, příp. prorektor, děkan, příp. proděkan, event. ředitel ústavu.) Dalším účastníkem zkoušky (přísedícím), který však není členem státnicové komise, tedy na hodnocení se nepodílí, může být zapisovatel. Tuto funkci většinou může vykonávat kupř. student v doktorském studijním programu (doktorand) či asistent.

Právo zkoušet u státnic tak zpravidla mají pouze profesoři, docenti a další odborníci schválení vědeckou radou příslušné vysoké školy (např. doktor věd apod.), případně i jiní významní odborníci v daném oboru, které může jmenovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Dříve byla podmínkou pro výkon některých státem zabezpečovaných profesí (např. soudce, gymnaziální profesor apod.).

Současný zákon o vysokých školách (tedy zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů) rozlišuje jednotlivé druhy státní zkoušky, které jsou uvedeny níže.

Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška (státnice, SZZ) se skládá jak v bakalářském studijním programu, tak v magisterském studijním programu (vyjma lékařských oborů).

Státní rigorózní zkouška

Státní rigorózní zkouška (rígo, rigorózum, rigorózní zkouška) se skládá v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství, zubního lékařství, veterinárního lékařství a veterinární hygieny; dále ji mohou složit ti, kteří již dosáhli titulu magistr (Mgr.).

Státní doktorská zkouška

Státní doktorská zkouška (doktorská zkouška, doktorandská zkouška) se skládá v doktorském studijním programu (Ph.D.), dříve se též toto doktorské studium nazývalo postgraduální studium.

Ostatní

Zvláštními státními zkouškami jsou státní jazykové zkoušky (základní, všeobecné a speciální pro překladatele či tlumočníky), které neukončují vysokoškolské studium a které mohou za podmínek stanovených vyhláškou (č. 33/2005 Sb.) realizovat jazykové školy.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Státní zkouška''' (lidově nazývaná též '''státnice''') řádně ukončuje studium na [[vysoká škola|vysoké škole]]. Její součástí bývá zpravidla obhajoba [[diplomová práce|diplomové]] či jiné odborné práce, ústní část se skládá před zkušební komisí, přičemž průběh i vyhlášení výsledků jsou veřejné. Právo zkoušet mají jen profesoři, docenti a další odborníci schválení vědeckou radou příslušné vysoké školy, případně i jiní významní odborníci v daném oboru, které může jmenovat [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministerstvo školství]]. Dříve byla podmínkou pro výkon některých státem zabezpečovaných profesí (např. soudce, gymnaziální profesor apod.).
+'''Státní zkouška''' (hovorově též '''státnice''') řádně ukončuje [[studium]] na [[vysoká škola|vysoké škole]]. Její součástí bývá zpravidla obhajoba [[diplomová práce|diplomové]] či jiné odborné (závěrečné kvalifikační) práce, ústní část se skládá před zkušební komisí (''státnicová komise''), přičemž průběh i vyhlášení výsledků jsou veřejné.
+== Státní zkoušky v České republice ==
-Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, rozlišuje tyto její druhy:
+Státnicové komise mívají většinou v [[Česko|ČR]] čtyři členy (minimálně však zpravidla tři), přičemž předsedou státnicové komise musí být vždy [[docent]], [[profesor]], či jiný významný odborník v daném [[studijní obor|oboru]]. Ostatní členové této komise, která hodnotí danou zkoušku, většinou musejí mít většinou alespoň ukončené ''vědecké (postgraduální) vzdělání'' (tedy přesněji: absolvovaný [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]], [[Ph.D.]], resp. mít pozici alespoň [[odborný asistent|odborného asistenta]]). O výběru a jmenování příslušných členů státnicových komisí většinou rozhoduje vedení dané vysoké školy, resp. její součásti ([[fakulta|fakulty]], [[vysokoškolský ústav|vysokoškolského ústavu]]...), dle vnitřních předpisů (statutu). (Vedením se zde myslí [[rektor]], příp. [[prorektor]], [[děkan]], příp. [[proděkan]], event. [[ředitel]] ústavu.) Dalším účastníkem zkoušky (přísedícím), který však není členem státnicové komise, tedy na hodnocení se nepodílí, může být zapisovatel. Tuto funkci většinou může vykonávat kupř. student v doktorském studijním programu (''doktorand'') či [[asistent (pedagog)|asistent]].
-* ''státní závěrečná zkouška'' – skládá se jak v [[bakalář]]ském, tak v [[magistr|magisterském]] studijním programu (kromě lékařských oborů)
-* ''státní [[rigorózní zkouška]]'' – skládá se v magisterském studijním programu lékařství nebo veterinární lékařství a hygiena; dále ji mohou složit ti, kteří již dosáhli titulu Mgr.
-* ''státní doktorská zkouška'' – skládá se v [[Ph.D.|doktorském]] studijním programu
+Právo zkoušet u státnic tak zpravidla mají pouze profesoři, docenti a další odborníci schválení [[vědecká rada|vědeckou radou]] příslušné vysoké školy (např. [[doktor věd]] apod.), případně i jiní významní odborníci v daném oboru, které může jmenovat [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky]]. Dříve byla podmínkou pro výkon některých státem zabezpečovaných profesí (např. [[soudce]], gymnaziální profesor apod.).
-Zvláštními státními zkouškami jsou ''[[Státní jazykové zkoušky|státní jazykové zkoušky]]'' (základní, všeobecné a speciální pro překladatele či tlumočníky), které neukončují vysokoškolské studium a které mohou za podmínek stanovených vyhláškou č. 33/2005 Sb. realizovat [[jazyková škola|jazykové školy]].
+Současný zákon o vysokých školách (tedy zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů) rozlišuje jednotlivé druhy státní zkoušky, které jsou uvedeny níže.
+=== Státní závěrečná zkouška ===
+Státní závěrečná zkouška (''státnice'', SZZ) se skládá jak v [[Studijní progra#Bakalářský studijní program|bakalářském studijním programu]], tak v [[Studijní program#Magisterské studijní program|magisterském studijním programu]] (vyjma lékařských oborů).
+=== Státní rigorózní zkouška ===
+Státní rigorózní zkouška (''rígo'', ''rigorózum'', [[rigorózní zkouška]]) se skládá v magisterském studijním programu v oblasti [[všeobecné lékařství|všeobecného lékařství]], [[zubní lékařství|zubního lékařství]], [[veterinární lékařství|veterinárního lékařství]] a [[veterinární hygiena|veterinární hygieny]]; dále ji mohou složit ti, kteří již dosáhli titulu [[magistr]] (Mgr.).
+=== Státní doktorská zkouška ===
+Státní doktorská zkouška (''doktorská zkouška'', ''doktorandská zkouška'') se skládá v doktorském studijním programu (Ph.D.), dříve se též toto doktorské studium nazývalo ''postgraduální studium''.
+=== Ostatní ===
+Zvláštními státními zkouškami jsou ''[[Státní jazykové zkoušky|státní jazykové zkoušky]]'' (základní, všeobecné a speciální pro překladatele či tlumočníky), které neukončují vysokoškolské studium a které mohou za podmínek stanovených vyhláškou (č. 33/2005 Sb.) realizovat [[jazyková škola|jazykové školy]].
 [[Kategorie:Vysoké školy]]