František Pluskal Moravičanský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Bibliografie: Knihy jsou dostupné online, tak jsem doplnil adresu ke stažení.
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
adata+portály, úv dle v+s, typo /eo samozřejmě do eo
Řádek 10: Řádek 10:
| citát =
| citát =
}}
}}
'''František Salesiánský Pluskal – Moravičanský z Moravičan''' (* [[29. leden|29. ledna]] [[1811]] [[Moravičany]]<ref name="matrika">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be94e474-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=18 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref>, okr. Šumperk - [[29. březen|29. března]] [[1900]] [[Brumov-Bylnice]] okr. Zlín) byl lékař, archeolog, přírodovědec, botanik, historik a spisovatel.
'''František Salesiánský Pluskal – Moravičanský z Moravičan''' ([[29. leden|29. ledna]] [[1811]] [[Moravičany]]<ref name="matrika">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be94e474-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=18 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref>, okr. Šumperk - [[29. březen|29. března]] [[1900]] [[Brumov-Bylnice]] okr. Zlín) byl lékař, archeolog, přírodovědec, botanik, historik a spisovatel.


== Biografie ==
== Biografie ==
František Salesiánský Pluskal se narodil na severní [[Morava|Moravě]] v Moravičanech u [[Mohelnice]].
František Salesiánský Pluskal se narodil na severní [[Morava|Moravě]] v Moravičanech u [[Mohelnice]].


Po maturitě na Akademickém gymnáziu odešel do [[Vídeň|Vídně]], kde vystudovat medicínu a v r. [[1836]] dosáhl hodnosti magistra hojičství a umění porodnického, v r. [[1837]] ještě očního.
Po maturitě na Akademickém gymnáziu odešel do [[Vídeň|Vídně]], kde vystudovat medicínu a v roce [[1836]] dosáhl hodnosti magistra hojičství a umění porodnického, v roce [[1837]] ještě očního.


Byl badatelem poměrně širokého záběru a na svou dobu poměrně kvalitním historikem a zároveň pozoruhodný a obdivuhodný autor mnoha historickovlastivědných prací, zejména v oblasti řešení velehradské otázky. Též některé poznatky o [[Keltové|Keltech]] jsou v podání Františka Saleše Pluskala Moravičanského neobyčejně přesné.
Byl badatelem poměrně širokého záběru a na svou dobu poměrně kvalitním historikem a zároveň pozoruhodný a obdivuhodný autor mnoha historicko-vlastivědných prací, zejména v oblasti řešení velehradské otázky. Též některé poznatky o [[Keltové|Keltech]] jsou v podání Františka Saleše Pluskala Moravičanského neobyčejně přesné.


V letech [[1839]] – [[1857]] působil v [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnici]] u [[Tišnov]]a, kde se i oženil. Zaměřil se na botanický výzkum kraje. V roce [[1856]] zpracoval Dějiny botaniky na Moravě. Některé práce psal německy, některé česky, některé souběžně v obou jazycích. Zejména práce psané česky vynikaly vytříbeným jazykem.
V letech [[1839]] – [[1857]] působil v [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnici]] u [[Tišnov]]a, kde se i oženil. Zaměřil se na botanický výzkum kraje. V roce [[1856]] zpracoval Dějiny botaniky na Moravě. Některé práce psal německy, některé česky, některé souběžně v obou jazycích. Zejména práce psané česky vynikaly vytříbeným jazykem.
Řádek 62: Řádek 62:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|František Pluskal Moravičanský}}
* {{Commonscat}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura}}


{{DEFAULTSORT:Pluskal Moravičanský, František}}
{{DEFAULTSORT:Pluskal Moravičanský, František}}

Verze z 30. 6. 2016, 23:04

František Salesiánský Pluskal
František Salesiánský Pluskal
František Salesiánský Pluskal
Narození29. ledna 1811
Moravičany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. března 1900 (ve věku 89 let)
Brumov-Bylnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánílékař, spisovatel, archeolog, entomolog, botanik, historik a vlastivědec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Salesiánský Pluskal – Moravičanský z Moravičan (29. ledna 1811 Moravičany[1], okr. Šumperk - 29. března 1900 Brumov-Bylnice okr. Zlín) byl lékař, archeolog, přírodovědec, botanik, historik a spisovatel.

Biografie

František Salesiánský Pluskal se narodil na severní Moravě v Moravičanech u Mohelnice.

Po maturitě na Akademickém gymnáziu odešel do Vídně, kde vystudovat medicínu a v roce 1836 dosáhl hodnosti magistra hojičství a umění porodnického, v roce 1837 ještě očního.

Byl badatelem poměrně širokého záběru a na svou dobu poměrně kvalitním historikem a zároveň pozoruhodný a obdivuhodný autor mnoha historicko-vlastivědných prací, zejména v oblasti řešení velehradské otázky. Též některé poznatky o Keltech jsou v podání Františka Saleše Pluskala Moravičanského neobyčejně přesné.

V letech 18391857 působil v Lomnici u Tišnova, kde se i oženil. Zaměřil se na botanický výzkum kraje. V roce 1856 zpracoval Dějiny botaniky na Moravě. Některé práce psal německy, některé česky, některé souběžně v obou jazycích. Zejména práce psané česky vynikaly vytříbeným jazykem. Mezi jeho další působiště patří Loštice u Mohelnice. Mezi lety 1857 a 1872 působil na Velehradě, kde napsal mnoho historicko-vlastivědných prací. V roce 1887 vydal v Uherském Hradišti Životopisné pomněnky, kde je uvedena bibliografie jeho děl. Jeho posledním působištěm byl Brumov u Valašských Klobouků, kde i zemřel (v roce 1900, podle jiných pramenů 1901).

Bibliografie

  • Neue Methode die Pflanzen auf eine höchst einfache Art gut und schnell für das Herbar zu trocknen (1849). Dostupné online
  • Biographie der berühmten, jetzt lebenden Pflanzenforscherin Oesterreich's, Frau Josephine Kablik ... (1849)
  • Die Ursachen des Fortbestandes und des allmählich stärkeren Wiederauftretens variolöser Epidemien (1851)
  • O pěstowání morussowých stromů a hedbáwců (1856)
  • Erfahrungen in Betreff Drehe-Seuche und der Trepanation drehiger Schafe (1857)
  • Welehrad : historisch-topographisch beschrieben (1858)
  • Leopold Graf von Berchtold der Menschenfreund : Mit Copien von Originalschriften des Kaisers Ferdinand II. Erzherzog Leopold Wilhelm und der Kaiserin Maria Theresia (1859)
  • Velehrad, hlavní a sídelní město velkoknížat staromoravských, že byl a kde byl, dovozuje F.S. Pluskal Moravičanský (1860)
  • Beschreibung der Wallfahrtskirche und der jüngst neue hergestellten St. Cyrillikapelle in Welehrad : zum Andenken an diesen Gnadenort und an das tausendjährige Jubelfest in.Mähren im Jahre 1863 (1863)
  • Das altmährische Welehrad und dessen Umgebung vor tausend Jahren (im 9. Jahrhunderte) : Andenken an das 1000jährige Jubelfest in Mähren im Jahre 1863 (1863)
  • Staromoravský Velehrad a okolí v 9. století čili : Poloha někdejšího města Děvína, Velehradu a sídla sv. Methoda arcibiskupa moravsko-panonského; s kartou Staroměstska (1963)
  • Děje na Moravě od nejstarších až do nejnovějších časů sběhlé : na památku církevní slavnosti na Moravě roku 1863, co r. 1000-tého od příchodu věrohlasatelův slovanských SS Kyrilla a Methoda léta Páně 863. na Moravu (1863)
  • Obssírný popis swatyně Welehradské : co památku na Welehrad a na slawnost církewní na Morawě roku 1863 (1863)
  • Staromoravský Velehrad a okolí v 9. století čili: Poloha někdejšího města Děvína, Velehradu a sídla sv. Methoda arcibiskupa moravsko-panonského (1863)
  • Stručný návod ku pěstování morušových stromů a hedvábců (1865)
  • Památky hradu, města a panství Brůmova na Moravě (1878)
  • Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1881, 1882, 1887)
  • Das slavische Altgermanien : historisch-etymologische Abhandlung (1882)
  • Děje říše Velkomoravské : od počátku až do rozpadu jejího leta Páně 907 (1883)
  • Pověsti o lípě nevinnosti na hradě Buchlově (1885)
  • Základ dějovědy světové a venetoslávské zvláště : porovnávací, etymologohistorické pojednání (1885) [1]
  • Přirozený počátek a vývoj mluvy lidské vůbec a venetoceltické zvláště (1886) [2]
  • 50 let : životopisné pomněnky (1887)
  • Počátky a vývin křesťanství na Moravě : stručný výtah z díla : Staromoravské církevní děje od počátku křesťanství až do zajítí arcibiskupství velehradského l. p. 1042 (1887)
  • Polabsko : pojištění národnosti a osudy starých Polabanův (1887)
  • Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1887)
  • Starožitnosti poloostrova ilyrotráckého čili: Pojištění Staroslávův v Řecku, Trácii, Macedonii, Tessalii, Epíru, Dardanii a Ilyrii (1888)
  • Starosvět ruskoškandický : pojištění Staroslávů ve staré Scytii a Škandii (1889)
  • Ohně svatojánské : Původ jejich, význam a účel (1890)
  • Nákres dějin starého Slezska (1890)
  • Popis Svatyně Velehradské a kostelíka, Cyrilka zvaného (1891)
  • Starožitnosti západní Evropy : pojištění Staroslávů v Galii, Hispanii a Britanii (1891)
  • Systematická mytověda na základě biblickohistorickém a s ohledem na staré venetoslávstvo (1892)
  • Hrad Buchlov na Moravě (1894)
  • Počátky a vývin křesťanství na Moravě : stručný výtah z díla: Staromoravské církevní děje od počátku křesťanství až do zajítí arcibiskupství velehradského l. p. 1042 (1894)

Odkazy

Reference

Externí odkazy