Kněževes (okres Žďár nad Sázavou)

Kněževes
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Žďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností	Žďár nad Sázavou (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°27′23″ s. š., 15°58′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	160 (2023)
Rozloha	7,71 km²
Katastrální území	Kněževes nad Oslavou
Nadmořská výška	549 m n. m.
Počet domů	71 (2021)
Počet k. ú.	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Kněževes 27 59444 Radostín nad Oslavou knezeveszr@seznam.cz
Starosta	Pavel Petr
Oficiální web: www.obecknezeves.cz
Kněževes
Další údaje
Kód obce	595853
Kód části obce	66907
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kněževes (německy Knieschewes) je obec v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. žije zde přibližně 150 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370.

V obci bude možné již brzy navštívit muzeum zaměřené na dějiny regionu, které našlo své sídlo v areálu zdejší tvrze a zámku.

Vývoj počtu obyvatel Kněževsi

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	270	282	269	238	261	270	257	250	234	222	190	171	169

Pamětihodnosti

V obci Kněževes (nad Oslavou) se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál bývalého loveckého zámku, který podle výsledků důsledného archivního i terénního průzkumu zpracovatele stavebně historického průzkumu, archeologů i majitele objektu ve svých zdech dodnes obsahuje výjimečně dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. Vrcholně gotická tvrz prošla podle stejného zdroje pozdně středověkou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbu, která zformovala budovu do blokové podoby. Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. století využíván jako letohrádek, který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku 1676 pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla za Marie Eleonory Holštýnské, provdané vévodkyně z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vzniká velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztrácí zámek na významu a jeho stavba je připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova je však i poté příležitostně užívána vrchností po celé devatenácté a první čtyři desetiletí dvacátého století až do roku 1943, a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.

Mimo téměř intaktně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál se zmíněným trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století). Zámecká budova je zastřešena vysokou mansardovou střechou, původně doplněnou o věž se zvonem (věž byla sejmuta, zvon se však zachoval a po obnově věže bude navrácen zpět).

K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty zástavby staršího dvora, zrušeného při spojení zámku s usedlostí čp. 3. Nejvýraznějším zbytkem tohoto dvora je izolovaně situovaná brána, nápadně umístěná v zadní části parcely.

V současné době je připravována publikace, která bude zaměřena na historický vývoj stavebních památek a osídlení obce Kněževes. V rámci publikace bude řešena také historie zdejšího šlechtického sídla. Práce na publikaci probíhá formou důsledné archivní rešerše v kombinaci s průzkumem terénu. Výše uvedené i zcela nové informace k dějinám sídla i obce zde budou doplněny o patřičné citace archivních pramenů.

• Barokní kaple sv. Floriána na návsi (kulturní památka)
• Lovecký zámek (čp. 3) s gotickým jádrem, renesančními, pozdně barokními a klasicistními přístavbami (kulturní památka)
• Zděná brána původního vjezdu do areálu tvrze (dvora při tvrzi), opatřená masivními opěráky, umístěná v zahradě čp. 3
• V areálu loveckého zámku (čp. 3) je umístěna půlkruhová renesanční kašna, původně pocházející ze zámku Stránecká Zhoř (kulturní památka)
• Trojice barokních kamenných křížů z roku 1780 (kulturní památky)
• Kamenný kříž z roku 1920 umístěný v JV části návsi
• Kamenný kříž umístěný ve východním okraji obce (u čp. 61), při silnici na Bory
• Dřevěný misijní kříž z roku 2014 umístěný u kaple sv. Floriána

Společenský život

Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.

Související články

• Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou

Literatura

• Internetové stránky: http://www.tvrzknezeves.estranky.cz/

Portály: Morava | Geografie