Císařovna Čang (Chung-č’): Porovnání verzí
m Oprava vlastního překlepu |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
V kontrastu k bezmála všem předchůdcům, kteří měli mnoho konkubín a zplodili mnoho dětí, Chung-č’ měl pouze jednu manželku. Své ženě byl velmi oddaný a byl patrně monogamní, jako jediný císař čínské historie.<ref name="goodrich 376"/> S císařovnou měl dva syny a tři dcery.<ref name="goodrich 376"/><ref name="mote98 352"/> |
V kontrastu k bezmála všem předchůdcům, kteří měli mnoho konkubín a zplodili mnoho dětí, Chung-č’ měl pouze jednu manželku. Své ženě byl velmi oddaný a byl patrně monogamní, jako jediný císař čínské historie.<ref name="goodrich 376"/> S císařovnou měl dva syny a tři dcery.<ref name="goodrich 376"/><ref name="mote98 352"/> |
||
Císařovna myslela jen na příbuzné (především bratry) a život v |
Císařovna myslela jen na příbuzné (především bratry) a život v bohatství. Pod jejím vlivem dvůr tonul v luxusu a rozkoši neviděné za předešlých panovníků.<ref name="mote98 353">Mote (1998), s. 353.</ref> Společně s manželem podporovala [[taoismus]] a [[buddhismus]].<ref name="mote98 353,355">Mote (1998), s. 353 a 355.</ref> |
||
Široké příbuzenstvo císařovny se těšilo z titulů, úřadů, pozemků a příležitostí ke korupci jako žádní z příbuzných jiných mingských císařoven.<ref name="mote98 353"/> Úředníci si opakovaně a pravidelně stěžovali na chování císařovniných příbuzných, zejména jejích bratrů. Obviňovali je z korupce, defraudací a v jejich domovském okresu jižně od Pekingu i ze zabírání pozemků jejich sousedů. Čangové tak mezi obyvatelstvem okresu vyprovokovali široce rozšířené nepřátelství vůči císařovně a její rodině.<ref name="mote98 354"/> |
Široké příbuzenstvo císařovny se těšilo z titulů, úřadů, pozemků a příležitostí ke korupci jako žádní z příbuzných jiných mingských císařoven.<ref name="mote98 353"/> Úředníci si opakovaně a pravidelně stěžovali na chování císařovniných příbuzných, zejména jejích bratrů. Obviňovali je z korupce, defraudací a v jejich domovském okresu jižně od Pekingu i ze zabírání pozemků jejich sousedů. Čangové tak mezi obyvatelstvem okresu vyprovokovali široce rozšířené nepřátelství vůči císařovně a její rodině.<ref name="mote98 354"/> |
||
Verze z 4. 6. 2016, 14:54
Šablona:Infobox - panovnice Císařovna Čang (čínsky v českém přepisu Čang chuang-chou, pchin-jinem Zhāng huánghòu, znaky zjednodušené 张皇后, tradiční 張皇后; 1471 – 28. srpna 1541), zkráceným posmrtným jménem císařovna Siao-čcheng-ťing (čínsky v českém přepisu Siao-čcheng-ťing chuang-chou, pchin-jinem Xiàochéngjìng huánghòu, znaky 孝成敬皇后), příjmením Čang (čínsky pchin-jinem Zhāng, znaky zjednodušené 张, tradiční 張) byla mingská císařovna, jediná manželka Chung-č’a, císaře čínské říše Ming.
Život
Císařovna Čang se narodila roku 1471, pocházela z Sing-ťi (興濟), města na Velkém kanálu necelých 200 km jižně od Pekingu (dnes okres Čching v prefektuře Cchang-čou).[1] Byla dcerou Čang Luana (張巒).
V únoru 1487 se vdala za Ču Jou-tchanga, o rok staršího korunního prince říše Ming.[1] V září 1487 Ču Jou-tchangův otec, mingský císař Čcheng-chua, zemřel, Ču Jou-tchang se stal novým císařem, znám je jako císař Chung-č’, a paní Čang císařovnou.
V kontrastu k bezmála všem předchůdcům, kteří měli mnoho konkubín a zplodili mnoho dětí, Chung-č’ měl pouze jednu manželku. Své ženě byl velmi oddaný a byl patrně monogamní, jako jediný císař čínské historie.[1] S císařovnou měl dva syny a tři dcery.[1][2]
Císařovna myslela jen na příbuzné (především bratry) a život v bohatství. Pod jejím vlivem dvůr tonul v luxusu a rozkoši neviděné za předešlých panovníků.[3] Společně s manželem podporovala taoismus a buddhismus.[4]
Široké příbuzenstvo císařovny se těšilo z titulů, úřadů, pozemků a příležitostí ke korupci jako žádní z příbuzných jiných mingských císařoven.[3] Úředníci si opakovaně a pravidelně stěžovali na chování císařovniných příbuzných, zejména jejích bratrů. Obviňovali je z korupce, defraudací a v jejich domovském okresu jižně od Pekingu i ze zabírání pozemků jejich sousedů. Čangové tak mezi obyvatelstvem okresu vyprovokovali široce rozšířené nepřátelství vůči císařovně a její rodině.[5]
Bratři Čangové byli císařovnou a její matkou vždy bráněni. Podporovala je i ta část eunuchů a úředníků, která si budovala kariéru na spojení s císařovnou a jejími příbuznými.[5] Pod jejich vlivem císař celou rodinu chránil před jakýmkoliv postihem.[6]
Po smrti Chung-č’a roku 1505 zaujala postavení císařovny vdovy (皇太後, chuang-tchaj-hou), roku 1510 jí byl titul polepšen na císařovna vdova Cch’-šou (慈寿皇太后, Cch’-šou chuang-tchaj-hou), roku 1521 byla jmenována císařovnou vdovou Čao-šeng cch’-šou (昭圣慈寿皇太后, Čao-šeng cch’-šou chuang-tchaj-hou).
Zemřela 28. srpna 1541.[7] Obdržela posmrtné jméno Siao-kchang ťing-su čuang-cch’ če-i i-tchien can-šeng ťing chuang-chou (孝康靖肃庄慈哲懿翊天赞圣敬皇后), zkráceně císařovna Siao-kchang-ťing. Roku 1644 ji bylo posmrtné jméno změněno na Siao-čcheng ťing-su čuang-cch’ če-i i-tchien can-šeng ťing chuang-chou (孝成靖肅莊慈哲懿翊天贊聖敬皇后), zkráceně císařovna Siao-čcheng-ťing.
Reference
- ↑ a b c d GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1 (sv. 1), 023103833X (sv. 2). Heslo Chu Chien-shen, s. 376. (anglicky)
- ↑ MOTE, Frederick W. The Ch'eng-hua and Hung-chih reigns, 1465—1505. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [Dále jen Mote (1988)]. ISBN 0521243327. S. 343–402, na s. 352. (anglicky)
- ↑ a b Mote (1998), s. 353.
- ↑ Mote (1998), s. 353 a 355.
- ↑ a b Mote (1998), s. 354.
- ↑ Goodrich, s. 377.
- ↑ Goodrich, s. 380.
| Císařovna říše Ming | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: císařovna Wang |
1487–1505 císařovna Čang |
Nástupce: císařovna Sia |